Se zvyšujícím se počtem léků, které jsou dnes k dispozici a které pacienti užívají, narůstá i množství lékových chyb. Jen v ČR je aktuálně registrováno více než 8000 léčivých přípravků a lékárník je posledním bodem kontroly před výdejem léčiva pacientům. A spoustu chyb a nepřesností také odhalí díky lékovému záznamu.
Co se dozvíte v článku
Lékový záznam se v praxi využívá denně
Od června je lékárníkům dostupný lékový záznam pacienta, díky kterému mohou pacientům v rámci konzultace ještě lépe poradit při léčbě a jednodušeji odhalit možné lékové chyby při výdeji léku na recept. Lékový záznam pacienta využívají lékárníci v každodenní praxi. Typicky například pacient přijde do lékárny s tím, že si nepamatuje dávkování léku a na jeho balení je dávkování napsáno nečitelně. K ověření správného dávkování stačí nahlédnout do lékového záznamu.
„Mnoho lékových chyb odhalí lékárník i samotným pohovorem s pacientem, přičemž tuto odbornou činnost prováděli lékárníci i před zprovozněním lékového záznamu pacienta a dělají to i současně s ním,“ říká prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs.
Kdy se hodí lékový záznam
„Do lékového záznamu pacienta nahlížejí lékárníci například při výdeji léků na bolest, a to s ohledem na užívání warfarinu, nebo dalších léků užívaných na ředění krve, na léčbu onemocnění srdce či vysoký krevní tlak. A to i tehdy, když si je pacient chce pořídit k samoléčbě. Pokud by lékárník při takové medikaci lék pacientovi vydal, hrozilo by mu zdravotní riziko,“ vysvětluje viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Lékárníci do lékového záznamu pacienta nahlížejí například i při výdeji antibiotik. Tzv. makrolidová antibiotika totiž mohou zvýšit nežádoucí účinky léků hojně užívaných v české populaci na snižování hladiny cholesterolu, statinů.
Jaké chyby dělají pacienti s léky nejčastěji?
- Pacient tabletu půlí nebo drtí, i když je enterosolventní (rozpouští se až ve střevě, protože by lék mohl dráždit žaludek nebo by ho naopak žaludeční šťávy mohly znehodnotit a eliminovat jeho účinek).
- Pacient tablety neužívá, protože po nich má průjem, a přitom by stačilo upravit jejich dávkování.
- Pacient má vysokou spotřebu tzv. S.O.S. léků na astma. Lékárník může pacienta přesvědčit k návštěvě specializovaného lékaře, který na základě dalších vyšetření může upravit medikaci tak, aby se místo potlačování příznaků astmatu léčila jeho podstata.
- Pacient užívá warfarin a lékárník mu rozmluví původně plánovanou samoléčbu léky na bolest (např. ibuprofen), který pro něj za současné medikace není vhodný.
- Lékárník může po konzultaci s ošetřujícím lékařem pacienta vyřešit i to, že například není možné dělit tobolku, kterou má pacient užívat. A že je tedy nutné převést pacienta na slabší variantu léku nebo na jiný přípravek.
Více léků, větší riziko chyby
Již při současném podávání dvou nebo více léků dochází k tzv. lékové interakci, při které může dojít ke změně účinku některého z nich.
„Se zvyšujícím se počtem současně podávaných léků na předpis nebo v samoléčbě roste i procento výskytu nežádoucích farmakoterapeutických následků. V případě šesti užívaných léčiv je to 10 %, ale pokud pacient užívá více než 11 léčivých přípravků, vzrůstá výskyt nežádoucích účinků na 28 %, a v případě 16 léků je to dokonce 54 %,“ zdůrazňuje Aleš Krebs.
Řada pacientů navíc kvůli nežádoucím účinkům nevhodně kombinovaných léčivých přípravků svou medikaci samovolně vysazuje. Léčba pak není dostatečná a při vyšším počtu předepsaných léčivých přípravků paradoxně nevede ke zlepšení zdravotního stavu pacienta.
Lékový záznam pacienta
- Od 1. června 2020 je lékárníkům dostupný lékový záznam pacienta, díky kterému mohou pacientům v rámci konzultace ještě lépe poradit při samoléčbě a jednodušeji odhalit možné lékové chyby při výdeji léku na recept.
- Lékový záznam je evidence všech předepsaných a vydaných léků pacientovi. Ten se ke svému záznamu dostane díky webové či mobilní aplikaci.
- Do lékového záznamu pacienta může zároveň nahlédnout jeho ošetřující lékař či lékárník ve chvíli, kdy poskytuje pacientovi zdravotní službu.
- Neexistuje povinnost zdravotníka se vždy podívat do lékového záznamu. Ale mohou nastat situace, kdy ke správnému výkonu lékárenské péče lékárník do lékového záznamu vstoupit musí.
Zdroj: Česká lékárnická komora
Nevysazovat léky – i to radí lékárníci
Pomůže lékový záznam v léčbě pacientů? Lékárníci to mohou hodně ovlivnit:
„Ze své praxe mohu potvrdit, že při výdeji léků je rolí lékárníka i utvrzení a motivace pacienta k užívání předepsané léčby, tzv. adherenci. Někteří pacienti totiž mají tendence si sice léky na předpis vyzvednout, ale následně je z různých důvodů neužívat. Jedním z takových příkladů mohou být léky na snížení hladiny cholesterolu – statiny. Pacienti je občas sami od sebe přestanou užívat. To je samozřejmě velkou chybou, pacient by takové léky měl užívat, protože mu významně snižují riziko kardiovaskulárních příhod, ačkoli jejich účinek na sobě pacient nijak přímo nepociťuje. Lékárník umí pacienta prostřednictvím osobního pohovoru o tomto poučit,“ uzavírá Martin Kopecký.
Odborná spolupráce:
PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Praktikující lékárník a viceprezident České lékárnické komory
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Praktikující lékárník a prezident České lékárnické komory
ČLÁNKY DO MAILU