Lektiny ve stravě: nová hrozba, nebo přehnaná obava?

Lektiny jsou vlastně docela obyčejné bílkoviny obsažené v mnoha základních potravinách, které si denně dáváme na stůl. Proč se ale najednou tolik hovoří o jejich škodlivosti? Mohou nám skutečně ublížit a měli bychom je v naší stravě omezit? Omezení možná bude nakonec platit jen pro rizikové skupiny. Patří mezi ně především lidé s autoimunitním onemocněním.

Stojí za vším lektiny?

Lektiny běžně obsažené v naší každodenní stravě se poslední dobou stávají hodně diskutovanou příčinou nejrůznějších onemocnění. Jedná se převážně o různé trávicí obtíže, jako zvracení či nadýmání a průjem, poruchy imunity, kožní problémy, polyvalentní potravinové alergie, záněty střev a autoimunitní onemocnění, jako jsou například Crohnova choroba nebo revmatoidní artritida projevující se zánětem, únavou a chronickou bolestí. Tyto příčiny ale prozatím nelze jednoznačně prokázat, a to i přesto, že se někteří odborníci již na toto téma věnovali zajímavým výzkumům.

Většina z nás snáší lektiny poměrně dobře. Jejich konzumace není nijak riziková, protože k eliminaci potíží a toxického účinku dochází díky důkladnému namáčení, klíčení, vaření nebo fermentování potravin, které lektiny obsahují. Nemusíme se tedy bát, že bychom byli v nějak výrazném ohrožení. U osob, které mají sníženou imunitu nebo trpí alergiemi, trávicími potížemi či některým autoimunitním onemocněním, se doporučuje lektiny ve stravě omezit, anebo dodržovat jejich doporučenou úpravu před konzumací.

Lektiny hrají ve stravě důležitou úlohu

Pravdou je, že lektiny patří mezi poměrně zásadní součást našeho jídelníčku, které se asi jen tak každý nevzdá. Jedná se o bílkoviny obsažené především v zrnech obilí, luštěninách, bramborách, lilkovitých rostlinách, jako jsou rajčata, papriky či lilky; dále je obsahuje sója, arašídy a mnohé další ořechy. Lektiny se váží na sacharidy a vytvářejí důležité glykoproteiny. Odborníci však uvádějí, že jsou takzvanými antinutrienty, což jsou látky, které narušují proces trávení a vstřebávání živin.

Lektiny ovšem také přinášejí řadu pozitiv. Potraviny, které je obsahují, jsou kvalitním zdrojem vlákniny a antioxidantů. Jejich význam oceňuje i tradiční čínská medicína a ájurvéda. Z nutričního hlediska jsou důležitým příjmem v naší stravě, obsahují proteiny, regulují imunitní systém, a mají dokonce i protirakovinné a antimikrobiální vlastnosti – působí proti bakteriím, jako jsou stafylokoky a E. coli, ale také proti virům a kvasinkám.

Kdo objevil lektiny?

Lektiny poprvé popsal přibližně před sto lety pobaltsko-německý mikrobiolog Hermann Stillmark (1860–1923), který je objevil v semenech luštěnin. V roce 1888 dokončil disertační práci o ricinu a jeho toxicitě, čímž položil základy nové vědní disciplíny zvané lektinologie, která zohledňuje toxicitu lektinů jako takových.

Kardiochirurg Steven Gundry (*1944), který se rozhodl změnit svou profesní dráhu a zaměřit se na léčbu civilizačních nemocí pomocí výživy, považuje lektiny za velice škodlivé a doporučuje jejich omezení nebo vyloučení ze stravy. Svou koncepci jídelníčku i zajímavého čtení nabízí ve své knize s názvem Skryté nebezpečí zdravých potravin, kterou vydalo v roce 2018 nakladatelství Grada.

Lepek a potravinová alergie

Dalším diskutovaným tématem je škodlivost lepku a jeho vyřazení z jídelníčku i bez zjevných závažných důvodů nebo prokázané diagnózy celiakie či potravinové alergie. Lepek spolu s dalšími lektiny údajně stojí za mnohými trávicími a imunitními potížemi. Někteří odborníci se ale domnívají, že vyřazením lepku ze stravy bez vážných příčin není vůbec vhodné a může naopak uškodit. Stejně je to prý také s lektiny. Když opomeneme jiná hlediska a snížení tvorby patřičných trávicích enzymů, jde tady především o nutriční hledisko a riziko nedostatečné výživy. Co je na tom pravdy?

Lékařka Michaela Šimková, která se zabývá výživou a tradiční čínskou medicínou, však všechny ty, kteří lepek vysadili z jídelníčku, uklidňuje: „Osobně jsem přesvědčena, že současnou podobu lepku, který se nachází ve vyšlechtěných obilovinách, rozhodně nepotřebujeme k životu, a za tím si stojím. Za léta své praxe mohu říci, že kdykoli jsem svým klientům doporučila lepek ze stravy vyloučit, jejich zdraví se velmi zlepšilo a i energeticky se cítili mnohem lépe.“

Lektiny – jíst, či nejíst?

Není nad zlatou střední cestu. Pokud jste stále na vážkách, zda máte konzumovat všechno to, co vám chutná, anebo se lektinům obloukem vyhnout, zkuste poslouchat signály svého těla, ono samo vám napoví. Jestliže máte vážnější problémy s imunitou a stravováním, například jste potravinový alergik, atopik, trpíte histaminovou intolerancí, záněty střev (Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou), máte třeba lupus nebo revmatoidní artritidu, zkuste zdroje lektinů ve stravě výrazně omezit, nebo dočasně vyloučit. V ostatních případech k tomu není žádný důvod.

„Myslím, že je to velmi individuální. Záleží také na stavu našich střev. Pokud máme zdravá střeva a vyladěné trávení, určitě to není zásadní problém. Ovšem v případě tzv. propustného střeva nebo zánětu v oblasti tenkého střeva bych volila přechodně dietu bez lektinů, aby střevo bylo v klidu a nebylo drážděno,“ doporučuje MUDr. Šimková.