Vlákno názorů k článku Lékům zůstanou krabičky. Model à la USA neprošel od Standa - V USA to funguje. U nás se vymýšlejí...

V USA to funguje. U nás se vymýšlejí důvody proč to nejde. A kdyby to náhodou šlo, tak to ministerské předpisy natolik zkomplikují, že to stejně nepůjde. Už teď blábolí o tom, že na odpočítávání deseti tabletek bude potřeba stroj za miliony. A že u tabletek citlivých na světlo to bude problém. Nikoho na ministerstvu ani ve snu nenapadlo, že by to mohlo být dobrovolné, na základě dohody mezi lékárníkem a pacientem? („Chcete celé balení 120 tablet za dvě stovky, nebo vám mám ustřihnout 10 tablet za dvacet? Příbalový leták už máte?“)

Důvod je jasný: V USA si lidé léky platí sami. (S výjimkou chudých, kteří podle statistik plýtvají s léky stejně jako u nás.) U nás si léky platíme v daních, ať je potřebujeme nebo ne.

Drahé léky stejně zaplatí pojišťovna. A ta na to dostane peníze ze zdravotní daně („pojištění“). Takže o nic nejde. Žádný článek řetězce tedy není motivován k šetření. K čemu by bylo testovací balení léku, když se může předepsat rovnou celé balení se 120 tabletami. Co na tom, že se v případě nežádoucí reakce 117 tablet zahodí!? Všichni jsou spokojeni: nemocný dostal lék v (dle článku oblíbené) barevné krabičce, lékař dostal provizi, lékárník má slušný zisk, pracovník zdravotní pojišťovny dostal provizi, a proplatilo se to ze zdravotní daně. Všichni jsou spokojeni. Dokonce i firma na ekologickou likvidaci nespotřebovaných léků. A že ze zdravotní daně putovaly desítky, stovky nebo tisíce korun do kanálu? Prosím vás, to nikoho nepálí! Kalousek zvedne daně, a bude to zase v pohodě. A pokud to nebude stačit, zavedou se limity, a nechá se pár lidí s „drahou“ nemocí umřít. Těch pár voličů stejně volby nevytrhne!

Signifikantni je tvrzeni, ze hlavni problem je ve zvyklostech lidi. Ano, to je naprosta pravda, lidi jsou nepratelsti k novinkam jenom protoml, ze se jedna o novinky. Ale po case si stejne vetsinou zvyknou na novotu a tu pak zase brani proti pripadnym jinym zmenam. Vtipne to je u weboveho designu. Jeden muj oblibeny web menil v poslednich letech dvakrat radikalne svuj vzhled a pokazde u toho bylo breku, jak je to nove neprehledne. Ti sami lide, co nadavali na prvni zmenu ji po te druhe najednou obhajovali jako vynikajici. Neni duvod zavrhovat zmenu jenom proto, ze je to zmena - to neni zadny argument.

Ze ti co nadavali na druhy design nadavali i na treti muze znamenat taky to, ze to jde objektivne od desiti k peti. Nektere weby chtely delat revoluci a na ignorovani stiznosti uzivatelu dojely.

Nejde o to, ze nadavali na zmenu. Jde o to, ze si najednou design predtim hodnoceny jako nefunkcni a neprehledny po dvou letech uzivani pochvalovali jako funkncni a prehledny. S poslednim je to nyni stejne tak, po dobe rozkoukavani je najednou vse v poradku.
Jeste vyrazneji je to videt na Facebooku, kde narky jsou po kazde zmene a jednou to byla dokonce zmena zpatky k drive uzivanemu systemu zobrazovani. Co myslite - kolik lidi nadavajicich na opusteni stareho systemu jeho navrat kvitovalo? Nebo kolik jsem videl nadavek na zavadeni Timeline. Nyni by po jeho opusteni a navratu k drivejsimu vzhledu profilu zase lide nadavali, povetsinou ti sami.
BTW jak se meri "objektivne", ze jde design od desiti k peti?