Češi velmi často berou léky na bolest. Málo přitom vědí o jejich vedlejších účincích

Volně prodejné léky na bolest mohou přinést rychlou úlevu. Zároveň nejsou drahé a není problém je koupit, některé se prodávají i mimo lékárny. Vzbuzují tak dojem, že snad ani nemohou být nebezpečné. Jenže to je mýlka. 

Ačkoliv by se užívání léků na bolest nemělo brát na lehkou váhu, vykazují Evropané v této oblasti znepokojivý nedostatek znalostí. Mezinárodní průzkum farmaceutické společnosti STADA mapující trendy v oblasti životního stylu a hodnocení zdravotnických systémů v 16 zemích včetně České republiky například ukazuje, že téměř polovina Evropanů nezná klíčové vlastnosti kyseliny acetylsalicylové (47 procent) nebo paracetamolu (42 procent). V České republice jsou tato čísla ještě o poznání vyšší – 65 procent, respektive 43 procent.

Přečtěte si také:

Záludná otrava paracetamolem: Kolik tablet je moc a proč je nekombinovat s alkoholem

Polovina (53 procent, Česko 49 procent) Evropanů se spoléhá na volně prodejné léky proti bolesti alespoň jednou měsíčně, 18 procent (Češi 15 procent) z nich je užívá každý týden a 7 procent (Češi 5 procent) dokonce denně. 

Z dat průzkumu vyplývá, že ženy sahají po lécích proti bolesti častěji než muži: 56 procent z nich tak činí alespoň jednou měsíčně, zatímco u mužů je to 48 procent. V České republice je v tomto ohledu poměr ženy vs. muži v měsíční frekvenci užívání léků na bolest vyrovnaný – v případě obou pohlaví činí přesně padesát procent. Čím jsou Evropané starší, tím méně často se spoléhají na volně prodejné léky proti bolesti: 53 procent osob starších 55 let je bere méně často než jednou za měsíc, zatímco u Evropanů ve věku 18 až 24 let je to pouze 39 procent. Mezi Čechy není rozdíl mezi těmito dvěma věkovými skupinami až tak velký – 48 procent vs. 44 procent.

Nejčastějšími uživateli volně prodejných léků proti bolesti jsou podle průzkumu Britové: až 35 procent obyvatel užívá nějaký druh léku proti bolesti alespoň jednou týdně, následují Polsko (33 procent) a Nizozemsko (32 procent). Naopak v Portugalsku je pravidelně alespoň jednou týdně užívá pouze 14 procent dotazovaných, v Česku je to 15 procent. 

Nejčastější potíže, od kterých chtějí Evropané ulevit:

• bolest hlavy (63 %, ČR 58 %),
• bolest zubů (41 %, ČR 46 %),
• bolest zad (32 %, ČR 38 %),
• zmírnění nachlazení (24 %, ČR 22 %),
• bolesti kloubů (24 %, ČR 23 %).

Galerie: Jak se v lékárně vyrábějí čípky proti bolesti

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Mylné představy o vlastnostech léků

Zatímco většina Evropanů se domnívá, že má alespoň nějaké (63 procent, Češi 64 procent), nebo dokonce velmi dobré znalosti o zdraví (25 procent, Češi 23 procent), překvapivě velké množství z nich má problém určit klíčové vlastnosti léků proti bolesti, které nejčastěji užívají. 

Téměř polovina Evropanů (47 procent, Češi 65 procent) si není vědoma vlastností kyseliny acetylsalicylové (tedy léčivé látky aspirinu/acylpirinu) často používané k léčbě bolestí hlavy, která ředí krev a může také ovlivnit účinnost jiných léků.

Dalších 42 procent (Češi 43 procent) se mylně domnívá, že paracetamol má protizánětlivé vlastnosti. Nejvýraznější nedostatky ve znalostech existují mezi mladými Evropany, kteří však po lécích proti bolesti sahají nejčastěji: 66 procent (Česko 76 procent) osob ve věku 18 až 24 let netuší, že kyselina acetylsalicylová ředí krev, a 40 procent (Česko 35 procent) se mylně domnívá, že paracetamol má protizánětlivé účinky.