Jaké léky platí na reakci po očkování?

Vyrážka, nevolnost či teplota po očkování

Očkování pro nás není tedy nic neznámého a také nic nového. Některé prameny uvádějí, že k prvnímu preventivnímu přikládání stroupků z pravých neštovic mohlo docházet již v období 1000 let před naším letopočtem na území dnešní Indie. První očkování v moderním slova smyslu se datuje do roku 1798.

Proto se také již ví, že prakticky každé očkování může mít nežádoucí reakce. V České republice má sledování podobných reakcí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který přijímá a zpracovává hlášení o nežádoucích účincích všech léků, tedy i vakcín. Hlásit podezření na nežádoucí účinky po očkování může každý.

Obecně jsou po očkování nejčastější reakce pouze lokální, tedy zarudnutí v místě vpichu. Další běžnou reakcí je mírná nevolnost, vyrážka nebo zvýšená teplota přecházející až do horečky.

Jaké konkrétní léky užívat?

Stejně tak, jako jsou individuální reakce na vakcinaci, je individuální i podávání léků, které tyto reakce tlumí.

„Výběr léků, které tlumí některé vedlejší účinky očkování, je individuální. Lékem první volby bývá zpravidla paracetamol, dalšími možnými léčivy jsou ibuprofen nebo acetylsalicylová kyselina,“ říká tisková mluvčí České lékárnické komory (ČLnK) Michaela Bažantová a dodává, že každý z těchto léků je vhodný pro jiné pacienty a může být pro některé kontraindikován, tedy vyloučen.

„Například kyselinu acetylsalicylovou nesmějí užívat děti do věku 16 let. Ibuprofen a kyselinu acetylsalicylovou nesmějí užívat pacienti s vředovou chorobou nebo užívající některé léky na ředění krve. O správné volbě je proto vhodné poradit se s lékárníkem.“

Očkování je prevence, ale užívání léků nikoli

Očkování nás chrání jak před nemocemi, na které se v minulosti běžně umíralo, tak jsou i prevencí vážných onemocnění, jako je například rakovina děložního čípku. Cestovatelé do exotických zemí si přidávají do svého očkovacího kalendáře další typy vakcín. 

Ať už se chystáte očkovat proti čemukoli, je sice dobré mít léky zmírňující vedlejší účinky doma v pohotovosti, ale rozhodně je neužívejte preventivně. Nedává to smysl, protože preventivní užívání léků nezabrání případným potížím, ale zbytečně zatíží organismus.

„Naopak je vhodné dodržet klidový režim, nevyvíjet fyzickou aktivitu a nevystavovat své tělo zbytečné zátěži, protože v něm začínají probíhat imunitní procesy, které vedou k vytvoření protilátek a přípravě organismu na případný boj s infekcí, proti které jsme byli očkováni. Pacientům po očkování je doporučeno chovat se takřka stejně jako během rekonvalescence po infekční nemoci,“ doplňuje Michaela Bažantová.

Po reakci na očkování u dětí je potřeba upravit dávkování léku

Nejvíce nemocí, proti kterým se v současné době očkuje, jsou onemocnění, která mohou být zvlášť nebezpečná malým dětem. Proto jsou to také děti, které se s očkováním setkávají nejčastěji a pravidelně. Jejich rodiče jim pochopitelně chtějí očkování co nejvíce ulehčit a hledají medikamenty, které by mohly dětem pomoci.

Rovněž v případě dětí platí, že není dobré podávat léky preventivně, ale až s nástupem potíží. „Při potížích u dětí přichází v úvahu paracetamol nebo ibuprofen – většinou ve formě sirupu,“ říká Michaela Bažantová.

„Stejně důležitý jako výběr léku je v tomto případě také výpočet správné dávky – vždy podle hmotnosti dítěte, nikoli věku. A pozor, dětem nesmí být podávána kyselina acetylsalicylová,“ upozorňuje mluvčí ČLnK.

Odborná spolupráce:

Mgr. Michaela Bažantová

Praktikující lékárnice a tisková mluvčí České lékárnické komory