Poslanci v současné době projednávají novelu zákona o návykových látkách. V rámci této novely se mimo jiné řeší zavedení zásilkového výdeje léků na předpis. Česká lékárnická komora ani další odborníci či odborné společnosti s návrhem nesouhlasí. „Několik poslanců v čele s bývalým – a zřejmě i nastávajícím – ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem se snaží prosadit, aby léky na recept mohly být zasílané lidem i přes kurýra, úplně bez kontaktu pacienta s lékárníkem,“ vysvětluje ve zkratce Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory.
Co vám na návrhu vadí?
Návrh nahrává velkým e-shopovým hráčům, došlo by k odstranění celé řady kontrolních a edukačních činností zajištěných lékárníkem při výdeji léků na předpis. V důsledku tento návrh znamená přímé nebezpečí pro zdraví pacientů a s tím spojené následky na zdravotní systém a zdravotní pojištění, ale také snížení dostupnosti lékárenské péče v regionech.
Co by přijetí novely v této podobě znamenalo pro pacienty?
Ač se takový návrh může zdát líbivý, je v něm především pro pacienta mnoho zásadních rizik. Tím nejdůležitějším je, že přijde o osobní kontakt s lékárníkem, jehož úkolem není pouze vydat krabičku léku, ale poskytnout pacientovi informace o řádném užívání, zajistit, že instrukcím porozuměl. Úkolem lékárníka je také vyhledávání a odstraňování různých typů lékových chyb, které mohou vznikat z mnoha příčin. Z aktuálního průzkumu České lékárnické komory vyplynulo, že 99 % lékárníků při výdeji odhalí alespoň jednu lékovou chybu měsíčně.
Dalším naprosto nepřijatelným důsledkem takového návrhu by bylo paradoxní zhoršení přístupu pacientů k lékům. Dnes si většina pacientů vyzvedne své léky v kamenné lékárně dle vlastních možností do několika hodin od předepsání lékařem. To je velmi důležité u léků na akutní potíže, například antibiotik nebo léků na bolest, teplotu nebo zažívací potíže. Online výdej by dobu na vyzvednutí prodloužil na dva, možná až na čtyři dny.
Není vhodné ani uvažovat tak, že by si tedy online vyzvedávali léky pouze ti, kteří je akutně nepotřebují. Systém lékárenské péče v ČR je velmi křehký a každá změna může znamenat pro lékárny existenční problémy, které povedou k tomu, že zaniknou. Lidé by si sice mohli objednávat léky přes internet, ale pro akutní léky nebo léky, jejichž online výdej samotný návrh vylučuje, by museli cestovat do vzdálenější lékárny než doposud. Dokonce by mohlo docházet k tak absurdním situacím, že by si jeden pacient objednal ze svých pravidelně užívaných léků čtyři nebo pět přes internet, ale pro jeden nebo dva by stejně musel do lékárny. Cesta za jeho léky by byla komplikovanější než doposud. Změny v zákonech mají přinášet zlepšení situace, nikoliv ničit fungující a praxí ověřené postupy.
Nyní vydává léky na předpis pouze lékárník, respektive farmaceut…
Ano, výdej léků na předpis probíhá vždy v lékárně a vydává je vždy jen lékárník, tedy univerzitně vzdělaný farmaceut. Jeho povinností je nejen lék vydat, ale především zajistit, že pacient bude lék užívat správně a bezpečně. Součástí práce lékárníka je také odhalování možných rizik a jejich řešení, zjednodušeně lékových chyb, které mohou vznikat z různých důvodů. Pacient například může lék kombinovat s nevhodnou samoléčbou, nebo tablety užívá s jídlem místo do prázdného žaludku půl hodiny před jídlem… Někdy dochází i k překlepu lékaře, kdy omylem vybere místo tablet například injekce. Nebo lékárník odhalí nevhodnou kombinaci léků předepsaných od více lékařů.
Abychom si ujasnili, o co se v novele jedná – online prodej léků na předpis, zásilkový výdej léků, distanční výdej léků na předpis, výdej Rx online… na všechny tyto termíny v probíhající debatě narazíme a laik může být zmaten. Jde o jednu záležitost a čeho přesně se novela týká?
Zásilkový výdej léků (anebo distanční výdej léků) je obecný pojem, pod kterým si lze představit vzdálené objednání léků, které nám jsou dodané domů nebo na námi určené místo. V současnosti legislativa umožňuje zásilkový výdej léčivých přípravků, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Ten musí probíhat pouze z lékárny.
Bohužel některé dnešní e-shopové lékárny by se daly označit za pseudolékárny, protože tento zásilkový výdej nemají jako doplňkovou činnost k běžným činnostem lékárny, ale je jejich hlavní, nebo dokonce jedinou činností. Jejich otevírací doba pro veřejnost je například jen dvě hodiny denně. Pacient se do nich fyzicky prakticky nedostane, tyto lékárny nepřipravují individuální léčivé přípravky ani neposkytují konzultační činnosti. Zaměstnancem takové e-shopové lékárny je často jediný lékárník, který v ní podle našich informací hraje pouze formální roli.
Nedovedeme si představit, že by takové lékárny měly vydávat léky na recept stejně jako lékárník v kamenné lékárně a plnit to, co je podstatou lékárenské péče – správný výdej léků včetně komunikace s pacientem před a po samotném výdeji, individuální přípravu léčivých přípravků, výdej zdravotnických pomůcek nebo konzultace. Proto jej označujeme za online prodej léků na předpis, protože tak, jak je přílepek novely napsaný, se o řádném odborném výdeji léků mluvit prostě nedá.
Vyjádřili jste se v tom smyslu, že se jedná „o podporu e-shopové lobby, o lobbistické prosazování ekonomických zájmů velkých e-shopů, nikoliv odborně diskutovanou změnu vedoucí k lepší péči o pacienty“…
Projednávaná novela se týká úplně jiné záležitosti: zlepšení přístupu pacientů k léčebnému konopí a elektronizace předepisování vysoce účinných léků z oblasti omamných látek. Ty potřebují lidé s těmi nejzávažnějšími potížemi, ale zároveň mohou být zneužívány. Dnes je jejich předepisování možné pouze na listinný recept a novela má vést k tomu, že i tito pacienti (často jde o onkologické pacienty) budou moci od lékaře dostat recept také v elektronické podobě.
Návrh, který se k této novele snaží přilepit několik poslanců a který vyvolává odpor odborné veřejnosti, včetně lékařů i veterinářů, se vůbec netýká podstaty novelizace a nebyl také projednán s odbornou veřejností. Jde o lobbing několika silných e-shopových hráčů.
Česká lékárnická komora s návrhem nesouhlasí, stejně jako mnoho dalších (Česká farmaceutická společnost ČLS JEP, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Grémium majitelů lékáren, Poskytovatelé lékárenské péče, spolek Vaši Lékárníci CZ a spolek Mladí lékárníci). Ti všichni kritizují nejen vlastní obsah návrhu, ale i to, že mu nepředcházela žádná odborná diskuze. Najdou se i odborníci, kteří návrh v současné podobě podporují?
Nevím o nich. Tedy asi najdete jedince, kteří jsou současně zainteresovaní ve velkých e-shopech, pro které by to znamenalo větší zisky.
Co by se mělo v návrhu změnit, abyste s ním byli spokojeni? Co by mohla odborná diskuze ukázat, kam by směřovala?
Především by měla proběhnout odborná diskuze před jakýmkoli takto závažným návrhem, a to včetně řešení odměňování lékárenské péče, stabilizace sítě lékáren nebo nastavení doplatků pro pacienty. Česká lékárnická komora takto postupuje u svého návrhu donáškové služby, v níž je, na rozdíl od přílepku několika poslanců, zachován osobní kontakt s pacientem i nenahraditelná role lékárníka při výdeji. Náš návrh dostaly k připomínkování ministerstvo zdravotnictví a další důležité instituce a odborné společnosti.
Léky na předpis tedy podle vás mají být dostupné prostřednictvím zásilkového prodeje?
Pacient má právo na zdravotní péči, i když je upoután na lůžko nebo je v karanténě. Ale nemá se jednat o pseudoslužbu, kterou je online prodej léků. Proto by měla existovat služba, kdy lékárník poskytne tuto službu i ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Obdobně jako když lékař chodí na návštěvu k pacientovi domů. Proto navrhujeme donáškovou službu lékárníka.
Jak by to v praxi vypadalo? Pacient má recept, a co dál? K jeho dveřím dorazí přímo lékárník? Je něco takového reálné?
Pokud nemůže pacient do lékárny dojít osobně a nemůže mu pro léky přijít ani osoba blízká nebo pečovatel, může tuto službu poskytnout lékárna u něj doma. Reálné to je, v malých obcích, především v době karantény někteří lékárníci takovou službu poskytli, aby pacient své léky dostal včetně poučení. Zrovna v karanténě často dostávali pacienti léky na akutní potíže, kdy bylo nutné nejen vysvětlit, jak léky bude užívat, ale i je rychle dodat, tedy nikoli v řádech dnů.
Mluvil jste o ohrožení zdraví pacienta. Čeho se v případě schválení novely konkrétně obáváte?
Obáváme se lékových chyb, které nebudou zachycené, se všemi z toho plynoucími důsledky. Že pacient dostane místo tablet kapky, místo slabší verze silnější. Že místo svých léků dostane léky pro jiného pacienta. Že dostane léky bez poučení. Že je bude užívat špatně – tedy v jiných intervalech. Že je bude kombinovat s jinými, nevhodnými léky. Že je bude kombinovat s nevhodnými potravinami. Že je bude užívat s nevhodnými doplňky stravy. Že je nebude užívat vůbec. Že je bude zneužívat. Že se k němu léky nedostanou včas… To všechno by mělo za následek zhoršení zdravotního stavu pacienta a zvýšení nákladů systému zdravotního pojištění.
Nicméně – zástupci online lékáren o lékárnících někdy mluví jako o jistých brzdách pokroku, kterým nejde o zájmy pacienta, ale o obhájení vlastních pozic. Nejde tu spíše o boj mezi dvěma obchodními modely (dejme tomu kamennými a online lékárnami), v němž se zájmy pacienta vytrácejí?
Skrývat své vlastní, především ekonomické, zájmy za tvrzení o lékárnících jako brzdách pokroku, je laciné. Lékárníci jsou mezi zdravotníky lídry v pokroku. Technologie, které se zvolna dostávají do jiných oblastí zdravotnictví, používají lékárníci již dekády. Stačí se podívat, jak si lékárníci poradili s eRecepty, jak využívají lékový záznam pacienta při výdeji. Jak komunikují se zdravotními pojišťovnami.
To vše ukazuje, že lékárníci nejsou brzdy, ale velmi pokrokoví lidé, kteří si ale jsou zároveň vědomi, že léky nejsou rohlíky a že stejně jako umí pomoci, tak mohou i ublížit. Lékárníci jsou posledním bodem kontroly před výdejem pacientovi, jejich rady pacienti dodržují v 88 až 98 % (data z reprezentativního průzkumu ČLnK z roku 2019, provedla SC&C).
Ohrozil by zásilkový prodej léků na předpis existenci kamenných lékáren?
Je to nanejvýš pravděpodobné.
Ohrozil by kontakt pacientů s lékárníkem, farmaceutem? A je tento kontakt potřeba?
Ano, ohrozil by kontakt pacientů a lékárníků. A tento kontakt je nutný.
Provozovatelé online lékáren ale například oponují, že zavádějí online službu – konzultace s lékárníkem. Není to cesta?
Online konzultace a osobní kontakt nejsou totéž. Už proto, že iniciátorem online konzultace by měl být v první řadě pacient, který ovšem zpravidla nedokáže odborně zhodnotit lékovou problematiku. Proto je tu lékárník. Oproti tomu iniciátorem rozhovoru v lékárně kvůli možné lékové chybě je lékárník.
V prodeji léků na předpis jde o velké peníze. Máte představu, jaký podíl by mohl připadnout na zásilkový prodej? Tudíž o jak velkém obchodu se tu bavíme?
Jaký podíl by měl zásilkový výdej, nelze odhadnout, ale i malé procento, které by mohlo být vyvedeno z kamenných lékáren, by mohlo znamenat zánik některých z nich.
Máme srovnání ze světa? V některých zemích Evropy se již online léky na předpis prodávají…
Ano, v zemích, kde zásilkový výdej léků existuje, je mnoho jiných pravidel, která v České republice chybí, mimo jiné regulace sítě lékáren – tedy aby byly lékárny rozmístěné rovnoměrně, aby byly na léky stejné doplatky, aby byl lékárník ohodnocen za svou práci, nikoli podle toho, jak drahý lék vydá. V těchto zemích je primárně kladen důraz na dostupnost kamenných lékáren a stabilitu jejich sítě. Jednoduše: české lékárenství si zaslouží reformu. A teprve po ní je možné se bavit o takových nástavbách, jako je například zásilkový výdej léků na recept.
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Prezident České lékárnické komory, pracuje jako vedoucí lékárník. Působí také jako předseda Vzdělávací rady farmaceutů při Ministerstvu zdravotnictví ČR.
ČLÁNKY DO MAILU