Dobrý den,
snažíme se s manželem v oblasti zdravé výživy sledovat nejnovější informace a nejen podle nezávislých studií, ale i podle odborníků, za kterými nestojí žádná "big pharma" nebo nějaké lobby potravinářského průmyslu, je eliminace lepku ze stravy více než žádoucí pro všechny lidi.
Pokud však přijmeme tvrzení paní Chrpové, že bezlepková dieta není určena zdravým lidem, pak by bylo na místě specifikovat, co je to vlastně zdravý člověk.
Není mým cílem zde zcela rozporovat daný příspěvek, ale vězměte rozum do hrsti a zamyslete se na tím, kam jsme s nadkonzumací lepkových potravin za poslední desetiletí jako civilizace dospěli. Ano, je nutné k tomu přidat i nadkonzumaci cukru (i komerčních potravin plných aditiv), ale oboje dohromady je vražedná kombinace pro většinu lidí. A to nemluvím ani o skutečnosti, že je dnes zcela jasně prokázán vliv lepku na mozek, resp. jeho dlouhodobá konzumace, a to i u tzv. zdravých lidí.
Zdravím
Veronika Novotná
www.vyvazenezdravi.cz
Není to pravda a jednoduše si vymýšlíte.
Zdravému člověku lepek neškodí a škodlivost u nemocných lidí je založena na problému autoimunity, ne na nějaké toxicitě lepku.
V dřívějších dobách konzumovali lidé obiloviny v mnohem větším množství než dnes, z důvodu nedostatku jiné potravy, běžně jedli neustále pečivo a polévky z obilných vloček a to několikrát denně celý rok. Před zavedením brambor ani neměli moc jinou možnost. Z důvodu obrovského rozšíření konzumace lepku by se případné problémy musely projevovat masivně, jenže ony se neprojevují. Spotřeba obilovin je nyní tak nízká, že neobstojí ani argument o vyšším obsahu lepku v současné pšenici.
Vliv lepku na mozek je čirý výmysl jedna paní povídala.
Prosil bych o odkazy k vasemu tvzeni, zejmena bych potreboval dolozit kvantifikaci konzumovanych obilovin a pak kvantifikaci rozdilu mezi moderni psenici a obiknymi odrudami v minulosti. Skodit nebude ani srovnani toho, jak se obilniny upravovaly drive a dnes. Urcite nejake mate po ruce, kdyz vytahujete z rukavu takovehle udaje.
Tvrzeni, ze lepek skodi jen lidem s autoimuntnimi problemy.. no, jak to rici. Lepek zvysuje produkci zonulinu, ktery zvysuje propustnost strevni bariery, coz je vyznamny cinitel vzniku autoimunitnich poruch.
Kvantifikaci a další bude dokazovat autor tvrzení, že lepek je nebezpečný pro 100 % populace. Lepek poruchy imunity nezpůsobuje, v opačném případě by nutně musela vzniknout pandemie celostátního rozsahu, jelikož obiloviny ve velkém konzumuje přes 95 % obyvatel a to se nestalo.
Sice se neřeší pandemie celosvětového rozsahu jedné konkrétní potíže (např. těch autoimunitních onemocnění) ale existují statistiky související s nárůstem nadváhy obyvatelstva, metabolických onemocnění a rakoviny (např. zrovna toho střeva). Možná, že si to jen nedáváme do správných souvislostí, protože obecná tvrzení "mnoho jídla + málo pohybu = obezita" neřeší jakého a jak často konzumovaného jídla. A jednostrannost stravy (dlouhodobá přítomnost suroviny, která již nemá původní podobu) v potravě může lidem působit potíže (což je jiná situace než chudé oblasti, ve kterých se celé generace stravují jednostranně z důvodu nedostupnosti ostatních složek potravy a jsou na jistou úroveň skrytého hladovění zvyklé). Argumenty o tom, že dříve se něco jedlo a nevadilo to, jsou poněkud nešťastné. Dnešní úroveň vstupních surovin pro komerční potravinářství je jiná (a někdy i horší, včetně ovoce a zeleniny - MUDr. Karel Erben, primář poradny pro civilizační choroby) a také dochází ke konzumaci průmyslově oddělených fragmentů původních (komplexních) surovin (např. Annemarie Colbin, PhD.). Lepek sám o sobě nemůže za všechny potíže. Ale všeho moc škodí. Ti, kdo nejsou úplně zdraví (a nemusí si to subjektivně uvědomovat ergo mohou se prohlašovat za zdravé), mohou dopad nadměrné konzumace lepku pocítit nejsnáze. A teprve vědomý pokus o snížení jeho zastoupení v každodenní stravě ukáže, kde všude lepek je.
A ja si myslel, ze kdyz jste schopen napsat takove silne odvazne tvrzeni, ze "V dřívějších dobách konzumovali lidé obiloviny v mnohem větším množství než dnes, z důvodu nedostatku jiné potravy, běžně jedli neustále pečivo a polévky z obilných vloček a to několikrát denně celý rok.", tak ze o tom neco vite. Bohuzel zatim jenom vymluva...
Milý dotyčný,
není mým cílem si na těchto stránkách nebo kdekoliv jinde vymýšlet. Vzhledem k moji specializaci (viz naše stránky výše uvedené) si necucám údaje k podobným komentářům z prstu.
O průměrné spotřebě lepku nemáte evidentně ani ponětí. Nejde jen o těch "pár rohlíků", které většina vnímá, ale lepek je i tam, kde to spousta lidí ani nečeká (např. ve směsích ochucujících smažené brambůrky). Že může být lepek i v párcích či jiných uzeninách, je také dle mého názoru podivné. I díky tomu pak můžete narazit na výrobce, který má na trhu reklamu: Uzeniny z masa :-)
Zároveň nemůžete porovnávat biblickou pšenici s tou v současnosti pěstovanou, stejně tak jako pohybové aktivity a jiné faktory tehdy a dnes (stres, kvalita prostředí, aditiva,...).
Bavit se o souvislosti lepek a autoimunitní onemocnění pokládáme s manželem za stejně "smysluplné" jako diskutovat, co bylo dříve: slepice nebo vejce... Bez pochyby stojí lepek spolu s dalšími faktory za syndromem propustnosti střev a ten pak vede k celé řadě autoimunitních onemocnění zažívacího traktu.
Rozhodně není možné v tomto prostředí detailněji problém rozebírat. Zároveň nechci přesvědčovat každého o "své" pravdě - Vaše volba, Váš život :-)
Za predpokladu, ze "slepici vejce" znamena "vejce, ze ktereho vzejde slepice" a ne "vejce, ktere snesla slepice", pak bylo jednoznacne prvni to slepici vejce. Pokud budeme vychazet z toho, ze se slepice postupne vyvijela a nektery jedinec musel byt prvni, ktereho nazveme slepici, pak to znamena, ze jeho rodic nebyl slepici. No a ten prvni slepici jedinec se narodil ze slepiciho vejce.
Ne, to se pletete - nic na svých stránkách neprodáváme. To, že některé potravinové doplňky doporučujeme, protože si myslíme, že jsou nutné díky stále nižšímu nutričnímu obsahu potravin, je něco jiného.
A v podstatě je to zcela naopak. Snažíme se propagovat zdravou stravu na prvním místě - naše přednášky děláme zcela bez podpory i propagace čehokoli konkrétního. Pokud tedy nebudeme podobné příspěvky komentovat, bude daleko víc uživatelů různých léků a potravinových doplňků.
Kdo nechce slyšet, neslyší, kdo nechce vidět, nevidí a kdo se chce dohadovat za každou cenu, plýtvá časem a energií. Promiňte, že se k vám již nepřipojím.
Přeji všem, co s námi nesouhlasí, hodně zdraví :-)
Zlí jazykové tvrdí, že zatracování lepku je jen módní záležitost a fanatičnost. Osobně jsem však zkusila lepek ve stravě dlouhodobě zmírnit a výsledky to mělo. Jako dlouholetý alergik se snažím najít cestu životem tak, abych nemusela brát léky, které mají vedlejší účinky často horší, než jsou samotné projevy alergie jako takové. Momentálně po "benevolentnějším" období stravování se i občas s lepkem se po zhoršení alergie vracím k ryze bezlepkovému období a těším se (a doufám), že to opěk přinese svoje ovoce. Někdy je trochu oříšek vymyslet v týdnu zajímavá jídla bez lepku, ale stojí to za to. Pojem zdravý člověk je relativní. Dobré výsledky z kontroly a subjektivní pocit zdraví spolu ne vždy korelují.
Autoimunitní onemocnění spolu často souvisí, je klidně možné, že máte reakci na jiné látky v těstu s lepkem, které se v bezlepkovém nenacházejí (IgE způsobující pylovou alergii způsobuje i alergii na jídla), či dokonce celiakii (tu tedy způsobuje IgA, ale může jít třeba o přecitlivělý imunitní systém jako celek).
Dříve se pšenice mlela nahrubo a lepek nebyl vázán na škrob a k jeho štěpení docházelo již v ústech pomocí slin.Dnes se odstraní slupka a lepek se slisuje mezi válci se škrobem,a tím je štěpení složitějsí.Lepek se prostě enzymy nerozloží.A čím světlejší pečivo,tím více lepku.Dnes by nám asi dřívější chléb moc nechutnal.Pokud je člověk zdravý snese toho dost,pokud je nějaký zažívací problém,jistě není od věci omezit příjem bílého pečiva.Jistě je určitě chutnější,ale každého volba.
Nechci vám brát iluze, ale v ústech se začínají trávit cukry. Lepek je ale bílkovina a bílkoviny přejdou beze změny až do žaludku, kde trávení začne působením pepsinu a chlorovodíkové kyseliny.
Takže vaše první tvrzení je nesmysl a proto je nesmysl i celý zbytek vašeho příspěvku (pokud tam je náhodou něco pravda, je to opravdu jen náhoda, protože, jak nás učí logika, z nesmyslu lze odvodit cokoliv, tedy náhodou i pravdu).
Me by spise zajimalo, cim je lepek tak dulezity, ze je tolik obhajovan a ze se bezlepkova strava ma doporucovat jen celiakum, alergikum a lidem intolerantnim?
Velkou zaludnost vidim v navodne otazce (viz heslo priming), "proc vynechavat lepek"? Polozme tu otazku obracene: "Proc zavadet lepek do stravy?"
Jakozto bilkovina neprispiva sam o sobe k zadnemu dulezitemu procesu v tele. Aminokyseliny, z nichz je slozen, se nachazeji temer vsude. Lepek sam o sobe nema zadne zname pozitivni vlastnost pro lidske telo (neco jineho je pozitivni vlastnost lepeni pro zpracovani pekarskych vyrobku).
Takze jedine mozne vysvetleni obhajoby lepku a lepkove stravy musi lezet v nejake unikatni vyzivove vlastnosti potravin, jez lepek obsahuji. V cem jsou obiloviny tak zasadni pro lidskou vyzivu?
Pozitivni a casto pouzivane konstatovani rika, ze obiloviny (nejen lepkove, ale i kukurice nebo ryze) tvori zaklad vyzivy ve svete. To ale nema nic spolecneho s vyse uvedenou normativni otazkou - v cem jsou obiloviny, obzvlaste ty s obhajovanym lepkem, dobre?
Zadna odpoved me nenapada. Obiloviny neobsahuji nic unikatniho a nenahraditelneho pro lidske zdravi. Ve skutecnosti jsou obiloviny z vyzivoveho (mikronutrienty) hlediska silne podprumerne ve srovnani s jinymi variantami - zelenina, ovoce, orechy, esemena, zivocisne potraviny, hlizy...
Zaroven obsahuji velke mnozstvi sacharidu, coz je v soucasne dobe, kdy cca jedna tretina vyspeleho sveta ma problemy s kontrolou glykemie (konecny bod - cukrovka druheho typu), negativni vlastnost.
Zaroven obsahuji vysoke mnozstvi antinutrientu - latek zabranujicich vstrebavani zivin, predevsim mineralu. Takze ani to podprumerne mnozstvi zivin v tabulkach se nestravi ani zdaleka cele.
Antinutrienty lze radnou pripravou vyrazne redukovat a ucinit tak z obilovin alespon onu podpurmernou vyzivu. A zde se dostavame k modernimu potravinarskemu prumyslu, ve kterem neni cas a penize na radnou pripravu, ktera spociva v dlouhem namaceni/kliceni jiz samotnych semen a nasledne i kvaseni mouky.
Pripomenme fakt, ze se vyzivove vlastnosti obilovin oproti minulosti zmenily. Pripomenme fakt, ze drive se uzival sirsi okruh obilovin nez dnes vsudypritomna psenice. K tomu dodejme fakt, ze se puvodni priprava zamerena na snizeni nezadoucich latek vytratila.
Dochazim k zaveru, ze obiloviny jsou zkratka snadno dostupnym zdrojem rychle energie s malym mnozstvim zivin. Celozrnne varianty maji vice zivin v tabulce, ale zaroven vice antinutrientu, ktere dnes jiz skoro nikdo neodstranuje.
Nenapada me zadny rozumny duvod zarazovat lepek do stravy cloveka, at uz zdraveho nebo nemocneho. Pokud nekdo chce mermomoci obiloviny, tak co je spatneho na variente kukurice, ryze nebo pseudoobilnin - pohanka, quinoa, amaranth apod.? Proc se musi doporucovat v jidelnicku lepek?
"Cukrovka nevzniká z lepku."
Nikdy jsem nic takového netvrdil, tak mi to prosím nepodsouvejte a pořádně si to přečtěte ještě jednou jako malou lekci logiky.
"Obilí se jí odjakživa a je to reakce na hlad z důvodu vylovení (pra)lesní zvěře. Dokud bylo dost zvěře, ládovali se lidé masem a zeleninou."
Máte zajímavou představu sousloví "odjakživa" - 10 000 let považuji z hlediska vývoje živočišného druhu spíše za okamžik. Především nereagujete na zásadní připomínky stran druhu konzumovaného obilí a jeho zpracování.
Taky by stálo za to poznamenat, jak přechod na zemědělskou stravu zamával se zdravím lidí a tím se opět dostávám k tomu, že obilniny jsou nutričně podprůměrné.
„Antinutrienty“ jsou v každé potravě. To je důvod, proč se každá potravina specificky upravuje.
Možná vám to uniká, ale rostliny jaksi neskáčí nadšením, že je někdo chce sníst. A brání se tomu mnoha cestami, a jednou z nich je učinit se hůře stravitelnými. Což dělá každá rostlinná strava.
Obiloviny jsou velice nutričně hodnotné, a vyvinul se proces kvašení, které odstraňuje tyto „antinutrienty“. Je pravdou, že potravinářské koncerny a pekárny dělají kvašení s pomocí chemie a dalšího jen jako, a původní funkce – odstranění antinutrientů – to u obilovin neplní, a proto, zcela logicky, čím dál většímu počtu lidí dělají pekařské výrobky i další velké problémy.
Plus nenápadný přechod k více a více pšenici, což předkové také nedělali.
Živočišná strana má zase jiná mínus.
On ten svět je v podstatě jednoduchý. Každá potraviná má plusy a mínusy, a neexistuje nic, co by nemělo nějaká ale.
Ovšem dojít k závěru, že obiloviny jsou nehodnotnou potravou, to chce hodně odvahy a kvalitní materiál ke kouření.
Lidé v minulosti nebyli přechytralí, a nepodléhali dojmům a dogmatům jako dnes, kdy móda zdravé výživy způsobuje, že kdekdo si myslí, že ví co a jak.
Předkové věděli, že kvašením se dají odstranit látky, kterými se obilovina brání proti snězení („antinutrienty“) z celozrnné žitné mouky, nebo z bílé pšeničné mouky. Celozrnná pšeničná mouka vždy, za každých okolností brání trávení. Dříve bylo všude žito, dnes pšenice čím dál více. Jakmile přišla nesmyslná dogmata typu „vše celozrnné je lepší“, „paleostravy“, „syrové stravy vždy a všude“ a dalších ptákovin, pak si kdekdo ničí své zdraví. Mnoho lidí pak zachraňuje od vlastní likvidace jen lenost a nedůslednost, případně velký odpor okolí a partnera.
Zkuste příště prosím mířit komentář k tomu, co píši: Jaký je důvod zařazení obilnin do stravy?
Píšete, že obilniny jsou nutričně "velmi hodnotné". Zkuste mi například napsat, v čem konkrétně jsou nutné pro zdravou stravu. Jaké důležité látky mají, že jsou nenahraditelné nebo obtížně nahraditelné z širokého výběru zeleniny, hlíz, ovoce, ořechů, masa či vajec? Proč nahrazovat nějakou část zeleniny obilím? Nebo ovoce? Nebo masa? Nebo.. ? Chápete už trochu pointu?
Nikde nerozporuji, že antinutrienty jsou "všude" minimálně v rostlinné říši. Ono jde taky o koncentraci - jiná je v semenech a jiná například v listech. Dokonce nerozporuji většinu vašeho komentáře. Spíše na mě nesmyslně útočíte, když má otázka je jednoduchá: proč zařadit lepek do stravy?
No, pokud jste si EC ještě nevšimnulo, tak oblininy jsou v naší stravě zařazeny už zhruba 10 000 let. Takže ptát se po důvodech jejich zařazení je trošičku pozdě. Naopak, vy prosazujete změnu - jejich vyřazení, takže vy musíte uvést pádné důvody pro má několik miliard lidí změnit své stravovací návyky, práci, někteří i celý životní styl, jen kvůli několika poblouzněncům podléhajícím modním stravovacím bludům.
Protože jsou chutné. Jiný důvod by mě ani nenapadl, jím jen to, co mi chutná.
Proč mají například ženy žít zdravým životním stylem, když mají jen jedno dítě, to jedno dítě zvládnou i bez toho. Zdravý životní styl u žen je dnes jen substituce mateřského pudu, stejně jako například pořízení si psa nebo kočky.
Lepek je důležitý pro kvalitní vykynutí obilného těsta (pečiva, pizzy, těstovin, …) a je to cenný zdroj bílkovin. Samozřejmě, lze se bez něj celkem bez problémů obejít, když použijete jiné rostliny (sóju, kukuřici, …). Bezlepkové obilné produkty ale nejsou jako náhrada vhodné, odstraněním lepku je u nich o dost nižší i obsah vitamínů a vlákniny a naopak o dost vyšší obsah tuků a energetické hodnoty.
Mně by zajímalo proč do stravy zařazovat cukr, mouku, maso, tuk, vodu, mléko, zeleninu, ovoce, když již staří brahmáni věděli,že se dá žít ze vzduchu.
Mám dvě děti v rozmezí dvou let. Než jsem jednoho dokojila, narodil se druhý a mezitím se radikálně změnily názory na výživu kojenců, jednou jíst, pak nejíst lepek.
Doporučuji se uklidnit a jíst co se dá.
Myslím, že máme tu možnost, že máme všeho nadmíru a roupama nevíme coby.
Čtu nenávistné články o očkování, tady v Brazílii, kde nyní žijeme, nechápou co tam v Evropě vymýšlíme za blbosti. Co oni by za to dali, kdyby je někdo zadara naočkoval!
Jsem veterinář a co jsem viděla hnusných onemocnění tad. Můžete být rádi, že rozebíráte jestli si dáte bílý chlebíček nebo mrkev.
Hezký den!
Zdravý rozume.... naprosto k smíchu. Dříve dělali tzv. kvásek (tradiční fermentace), aby zbavili mouku anti-nutrientů. Lepek není jediná složka mouky, která může dělat problémy. Kyselina fytová, kyselina šťavelová, různé toxiny a inhibitory enzymů. Vařením (pečením), máčením a fermentováním se tyto anti-nutrienty redukují. Nicméně fermentováním (tj. založením kvásku) se dosáhne podstatě lepších výsledků v odstraňování antinutrientů.
Constipation is the most common digestive complaint in the general population. It is associated with considerable adverse effect on quality of life and substantial economic costs and often has no underlying pathology. Non-Celiac Gluten Sensitivity (NCGS) has been described as a cause of constipation in a few studies. We present a 62-year-old male with long standing constipation without any underlying cause during extensive surveys and not responding to any conservative treatment but significant response with gluten free diet (GFD).
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25926943
Rekapitulace : černý čaj a bílé pečivo neléčí vůbec nic. Naopak může přispívat k podpoře nemoci, protože tělo není schopné přijímat žádné živiny z potravy (velmi malé množství přijme) a tak je blokován přísun vitamínů a minerálů. Jiná situace nastává, když je mouka podrobena fermentaci. Antinutrienty a toxiny se odbourávají, inhibitory enzymů se odbourávají také a pak může tělo přijmout živiny z jídla. Nemá problém s trávením, protože lepek je již natráven nebo odstraněn pomocí bakterií v kvásku (ano, překvapivě se bakterie živí lepkem).
Zdravý rozum by se nejprve zamyslel, jak to předci dělali, než aby psal polopravdy. Proč se asi čočka namáčí ? Proč existuje tzv. kváskový chléb a proč byl jako prvním chlebem z obilí s lepkem vůbec ? Proč dříve lidé měli méně alergií na lepek než je tomu dnes, když už se v dnešní době vůbec kváskový chléb nedělá (nebo dělá, ale ne kvalitně, za krátkou dobu se nestačí odbourat pomocí bakterií antinutrienty).