„Antinutrienty“ jsou v každé potravě. To je důvod, proč se každá potravina specificky upravuje.
Možná vám to uniká, ale rostliny jaksi neskáčí nadšením, že je někdo chce sníst. A brání se tomu mnoha cestami, a jednou z nich je učinit se hůře stravitelnými. Což dělá každá rostlinná strava.
Obiloviny jsou velice nutričně hodnotné, a vyvinul se proces kvašení, které odstraňuje tyto „antinutrienty“. Je pravdou, že potravinářské koncerny a pekárny dělají kvašení s pomocí chemie a dalšího jen jako, a původní funkce – odstranění antinutrientů – to u obilovin neplní, a proto, zcela logicky, čím dál většímu počtu lidí dělají pekařské výrobky i další velké problémy.
Plus nenápadný přechod k více a více pšenici, což předkové také nedělali.
Živočišná strana má zase jiná mínus.
On ten svět je v podstatě jednoduchý. Každá potraviná má plusy a mínusy, a neexistuje nic, co by nemělo nějaká ale.
Ovšem dojít k závěru, že obiloviny jsou nehodnotnou potravou, to chce hodně odvahy a kvalitní materiál ke kouření.
Lidé v minulosti nebyli přechytralí, a nepodléhali dojmům a dogmatům jako dnes, kdy móda zdravé výživy způsobuje, že kdekdo si myslí, že ví co a jak.
Předkové věděli, že kvašením se dají odstranit látky, kterými se obilovina brání proti snězení („antinutrienty“) z celozrnné žitné mouky, nebo z bílé pšeničné mouky. Celozrnná pšeničná mouka vždy, za každých okolností brání trávení. Dříve bylo všude žito, dnes pšenice čím dál více. Jakmile přišla nesmyslná dogmata typu „vše celozrnné je lepší“, „paleostravy“, „syrové stravy vždy a všude“ a dalších ptákovin, pak si kdekdo ničí své zdraví. Mnoho lidí pak zachraňuje od vlastní likvidace jen lenost a nedůslednost, případně velký odpor okolí a partnera.