Me by spise zajimalo, cim je lepek tak dulezity, ze je tolik obhajovan a ze se bezlepkova strava ma doporucovat jen celiakum, alergikum a lidem intolerantnim?
Velkou zaludnost vidim v navodne otazce (viz heslo priming), "proc vynechavat lepek"? Polozme tu otazku obracene: "Proc zavadet lepek do stravy?"
Jakozto bilkovina neprispiva sam o sobe k zadnemu dulezitemu procesu v tele. Aminokyseliny, z nichz je slozen, se nachazeji temer vsude. Lepek sam o sobe nema zadne zname pozitivni vlastnost pro lidske telo (neco jineho je pozitivni vlastnost lepeni pro zpracovani pekarskych vyrobku).
Takze jedine mozne vysvetleni obhajoby lepku a lepkove stravy musi lezet v nejake unikatni vyzivove vlastnosti potravin, jez lepek obsahuji. V cem jsou obiloviny tak zasadni pro lidskou vyzivu?
Pozitivni a casto pouzivane konstatovani rika, ze obiloviny (nejen lepkove, ale i kukurice nebo ryze) tvori zaklad vyzivy ve svete. To ale nema nic spolecneho s vyse uvedenou normativni otazkou - v cem jsou obiloviny, obzvlaste ty s obhajovanym lepkem, dobre?
Zadna odpoved me nenapada. Obiloviny neobsahuji nic unikatniho a nenahraditelneho pro lidske zdravi. Ve skutecnosti jsou obiloviny z vyzivoveho (mikronutrienty) hlediska silne podprumerne ve srovnani s jinymi variantami - zelenina, ovoce, orechy, esemena, zivocisne potraviny, hlizy...
Zaroven obsahuji velke mnozstvi sacharidu, coz je v soucasne dobe, kdy cca jedna tretina vyspeleho sveta ma problemy s kontrolou glykemie (konecny bod - cukrovka druheho typu), negativni vlastnost.
Zaroven obsahuji vysoke mnozstvi antinutrientu - latek zabranujicich vstrebavani zivin, predevsim mineralu. Takze ani to podprumerne mnozstvi zivin v tabulkach se nestravi ani zdaleka cele.
Antinutrienty lze radnou pripravou vyrazne redukovat a ucinit tak z obilovin alespon onu podpurmernou vyzivu. A zde se dostavame k modernimu potravinarskemu prumyslu, ve kterem neni cas a penize na radnou pripravu, ktera spociva v dlouhem namaceni/kliceni jiz samotnych semen a nasledne i kvaseni mouky.
Pripomenme fakt, ze se vyzivove vlastnosti obilovin oproti minulosti zmenily. Pripomenme fakt, ze drive se uzival sirsi okruh obilovin nez dnes vsudypritomna psenice. K tomu dodejme fakt, ze se puvodni priprava zamerena na snizeni nezadoucich latek vytratila.
Dochazim k zaveru, ze obiloviny jsou zkratka snadno dostupnym zdrojem rychle energie s malym mnozstvim zivin. Celozrnne varianty maji vice zivin v tabulce, ale zaroven vice antinutrientu, ktere dnes jiz skoro nikdo neodstranuje.
Nenapada me zadny rozumny duvod zarazovat lepek do stravy cloveka, at uz zdraveho nebo nemocneho. Pokud nekdo chce mermomoci obiloviny, tak co je spatneho na variente kukurice, ryze nebo pseudoobilnin - pohanka, quinoa, amaranth apod.? Proc se musi doporucovat v jidelnicku lepek?
"Cukrovka nevzniká z lepku."
Nikdy jsem nic takového netvrdil, tak mi to prosím nepodsouvejte a pořádně si to přečtěte ještě jednou jako malou lekci logiky.
"Obilí se jí odjakživa a je to reakce na hlad z důvodu vylovení (pra)lesní zvěře. Dokud bylo dost zvěře, ládovali se lidé masem a zeleninou."
Máte zajímavou představu sousloví "odjakživa" - 10 000 let považuji z hlediska vývoje živočišného druhu spíše za okamžik. Především nereagujete na zásadní připomínky stran druhu konzumovaného obilí a jeho zpracování.
Taky by stálo za to poznamenat, jak přechod na zemědělskou stravu zamával se zdravím lidí a tím se opět dostávám k tomu, že obilniny jsou nutričně podprůměrné.
„Antinutrienty“ jsou v každé potravě. To je důvod, proč se každá potravina specificky upravuje.
Možná vám to uniká, ale rostliny jaksi neskáčí nadšením, že je někdo chce sníst. A brání se tomu mnoha cestami, a jednou z nich je učinit se hůře stravitelnými. Což dělá každá rostlinná strava.
Obiloviny jsou velice nutričně hodnotné, a vyvinul se proces kvašení, které odstraňuje tyto „antinutrienty“. Je pravdou, že potravinářské koncerny a pekárny dělají kvašení s pomocí chemie a dalšího jen jako, a původní funkce – odstranění antinutrientů – to u obilovin neplní, a proto, zcela logicky, čím dál většímu počtu lidí dělají pekařské výrobky i další velké problémy.
Plus nenápadný přechod k více a více pšenici, což předkové také nedělali.
Živočišná strana má zase jiná mínus.
On ten svět je v podstatě jednoduchý. Každá potraviná má plusy a mínusy, a neexistuje nic, co by nemělo nějaká ale.
Ovšem dojít k závěru, že obiloviny jsou nehodnotnou potravou, to chce hodně odvahy a kvalitní materiál ke kouření.
Lidé v minulosti nebyli přechytralí, a nepodléhali dojmům a dogmatům jako dnes, kdy móda zdravé výživy způsobuje, že kdekdo si myslí, že ví co a jak.
Předkové věděli, že kvašením se dají odstranit látky, kterými se obilovina brání proti snězení („antinutrienty“) z celozrnné žitné mouky, nebo z bílé pšeničné mouky. Celozrnná pšeničná mouka vždy, za každých okolností brání trávení. Dříve bylo všude žito, dnes pšenice čím dál více. Jakmile přišla nesmyslná dogmata typu „vše celozrnné je lepší“, „paleostravy“, „syrové stravy vždy a všude“ a dalších ptákovin, pak si kdekdo ničí své zdraví. Mnoho lidí pak zachraňuje od vlastní likvidace jen lenost a nedůslednost, případně velký odpor okolí a partnera.
Zkuste příště prosím mířit komentář k tomu, co píši: Jaký je důvod zařazení obilnin do stravy?
Píšete, že obilniny jsou nutričně "velmi hodnotné". Zkuste mi například napsat, v čem konkrétně jsou nutné pro zdravou stravu. Jaké důležité látky mají, že jsou nenahraditelné nebo obtížně nahraditelné z širokého výběru zeleniny, hlíz, ovoce, ořechů, masa či vajec? Proč nahrazovat nějakou část zeleniny obilím? Nebo ovoce? Nebo masa? Nebo.. ? Chápete už trochu pointu?
Nikde nerozporuji, že antinutrienty jsou "všude" minimálně v rostlinné říši. Ono jde taky o koncentraci - jiná je v semenech a jiná například v listech. Dokonce nerozporuji většinu vašeho komentáře. Spíše na mě nesmyslně útočíte, když má otázka je jednoduchá: proč zařadit lepek do stravy?
No, pokud jste si EC ještě nevšimnulo, tak oblininy jsou v naší stravě zařazeny už zhruba 10 000 let. Takže ptát se po důvodech jejich zařazení je trošičku pozdě. Naopak, vy prosazujete změnu - jejich vyřazení, takže vy musíte uvést pádné důvody pro má několik miliard lidí změnit své stravovací návyky, práci, někteří i celý životní styl, jen kvůli několika poblouzněncům podléhajícím modním stravovacím bludům.
Protože jsou chutné. Jiný důvod by mě ani nenapadl, jím jen to, co mi chutná.
Proč mají například ženy žít zdravým životním stylem, když mají jen jedno dítě, to jedno dítě zvládnou i bez toho. Zdravý životní styl u žen je dnes jen substituce mateřského pudu, stejně jako například pořízení si psa nebo kočky.
Lepek je důležitý pro kvalitní vykynutí obilného těsta (pečiva, pizzy, těstovin, …) a je to cenný zdroj bílkovin. Samozřejmě, lze se bez něj celkem bez problémů obejít, když použijete jiné rostliny (sóju, kukuřici, …). Bezlepkové obilné produkty ale nejsou jako náhrada vhodné, odstraněním lepku je u nich o dost nižší i obsah vitamínů a vlákniny a naopak o dost vyšší obsah tuků a energetické hodnoty.
Mně by zajímalo proč do stravy zařazovat cukr, mouku, maso, tuk, vodu, mléko, zeleninu, ovoce, když již staří brahmáni věděli,že se dá žít ze vzduchu.
Mám dvě děti v rozmezí dvou let. Než jsem jednoho dokojila, narodil se druhý a mezitím se radikálně změnily názory na výživu kojenců, jednou jíst, pak nejíst lepek.
Doporučuji se uklidnit a jíst co se dá.
Myslím, že máme tu možnost, že máme všeho nadmíru a roupama nevíme coby.
Čtu nenávistné články o očkování, tady v Brazílii, kde nyní žijeme, nechápou co tam v Evropě vymýšlíme za blbosti. Co oni by za to dali, kdyby je někdo zadara naočkoval!
Jsem veterinář a co jsem viděla hnusných onemocnění tad. Můžete být rádi, že rozebíráte jestli si dáte bílý chlebíček nebo mrkev.
Hezký den!