Lepší bypass plic zachraňuje životy

Umělá mimotělní plíce

Za ojedinělou metodou vyřazení plic z oběhu a využitím umělé mimotělní plíce stojí tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vůbec první český bypass obcházející plíce umožní pětatřicetileté pacientce s těžkou plicní hypertenzí transplantaci plic. Podobná operace se dosud uskutečnila jen na pěti pracovištích po celém světě.

Princip operace spočívá ve vytvoření obchvatu mezi hlavní plicní tepnou, která vede krev ze srdce do plic, a levou síní, kam za normálních okolností přitéká okysličená krev z plic. Obchvat tedy vede mimo tělo a plíce a je do něj vložen přístroj, který okysličuje krev a současně ji zbavuje oxidu uhličitého. Plíce dokáže oproti jiným, již používaným metodám nahradit i na relativně dlouhou dobu, pacient se během napojení může pohybovat, normálně jíst, rehabilitovat, léčit si srdce apod. Na samotnou transplantaci lze pak čekat týdny.

Autor: VFN v Praze

Lékaři VFN poprvé v ČR napojili pacientku na umělou plíci

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze: Unikátní operace ve VFN: Lékaři poprvé v Čechách napojili pacientku na umělou plíci (soubor PDF)

Screening má včas odhalit onemocnění plic, na které lze i umřít

Začal projekt usilující o včasný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) v rizikové populaci. CHOPN je závažné respirační onemocnění charakterizované trvalou a postupující poruchou průchodnosti dolních dýchacích cest. Jen v ČR ročně zabije 3500 lidí. Projevuje se kašlem a zhoršující se dušností, postupně vede ke snížení tolerance fyzické zátěže. Rychlé odhalení nemoci je klíčové pro prognózu pacientů. Včasné nasazení správné léčby dokáže zkvalitnit život nemocných a může i snížit úmrtnost.

Největší riziko se týká lidí, kterým je mezi 40 a 69 lety, kouří průměrně jednu krabičku cigaret denně a více po dobu deseti let a zadýchávají se při klidné chůzi do schodů nebo při rychlejší chůzi po rovině.

FN Brno: Klinika nemocí plicních a TBC se zapojila do screeningového projektu CHOPN

Hantaviróza z hlodavčích exkrementů hrozí na Moravě

I když se málem zdá, že kromě koronaviru jiné choroby dnes ani neexistují, opak je pravdou.

Počet onemocnění nebezpečnou hantavirózou v ČR v poslední době narůstá. Příčinou je loňské přemnožení drobných hlodavců, kteří jsou přenašeči této nemoci na člověka. Nejvíce ohroženou oblastí je Olomoucko, Opavsko a Zlínsko. Člověk se nakazí aerosolem obsahujícím infikované zvířecí exkrementy, k čemuž může dojít v přírodě i doma. Riziko nákazy je větší v zimě, kdy se hlodavci, a zejména myšice stahují k lidským obydlím, do chat, seníků.

V případě onemocnění je často nutná hospitalizace a podpora základních tělesných funkcí, jako je třeba napojení na umělou ledvinu. Průběh nemoci záleží na imunitní odpovědi každého pacienta. Inkubační doba nákazy obvykle činí 2–6 týdnů, poté se náhle objeví vysoká horečka se zimnicí, celková slabost, schvácenost, bolest zad, břicha a gastrointestinální příznaky. Onemocnění může končit i smrtí, i když v Evropě je smrtelný průběh vzácný.

Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček jako například ebola. Není ale na rozdíl od ní přenosná z člověka na člověka. Počet zjištěných případů (loni 16) téměř jistě neodpovídá skutečnosti, jde o onemocnění mezi lékaři málo známé a často se nepodaří jej správně diagnostikovat.

Mendelova univerzita v Brně: Hantaviróza v ČR, riziková je zejména práce na poli a v lese

Lepší fantomy pro testování radiologické léčby

Díky 3D tiskárně mohou odborníci mnohem jednodušeji, rychleji a efektivněji vytvářet tzv. fantomy, tedy speciální objekty, s nimiž se pak testuje radiologické vybavení. Jako materiál pro tisk lze použít levný a běžně dostupný polymer ABS; má hustotu, která se blíží hustotě vody, tedy z hlediska rentgenového či gama záření se chovají podobně jako lidská tkáň. Oproti kupovaným fantomům lze v případě potřeby na 3D tiskárně navrhovat a vytvářet i speciální tvary.

FN Olomouc: 3D tiskárny ve Fakultní nemocnici Olomouc pomáhají při testování radiologických přístrojů

Poznámka autora: Fantomy se používají pro kalibraci zařízení při radiologických zobrazovacích metodách (RTG, magnetická rezonance, ultrasonografie…). Jde o modely (makety) příslušné anatomie, na nichž se pak testuje rozložení radioaktivní látky, jeho vývoj v čase atd., a zákrok se případně modifikuje/optimalizuje.

Chytré ozařovací přístroje umožní vyšší dávky

Nově instalované lineární urychlovače se vyznačují zvýšenou geometrickou přesností, automatizací pohybů jednotlivých komponentů urychlovače, intuitivním ovládáním a vybavením přídavnými zobrazovacími systémy. Zejména díky přesnějšímu dodání dávek do nádorových ložisek je pak možné aplikovat při jedné návštěvě větší dávku záření než dříve. Tím se zkracuje i celková doba ozařování. Např. u onemocnění, která se dříve léčila cca 2–3 týdny, lze léčbu absolvovat během 3–5 návštěv.

Autor: FN Motol

Nově instalované lineární urychlovače ve FN Motol

Další velmi ceněnou výhodou moderních přístrojů je zavádění nových ozařovacích technik, jako je synchronizace průběhu ozařování s dýchacími pohyby pacienta – zavedení ozařování v hlubokém nádechu. Nové plánovací systémy umožňují také rekonstruovat pohyb nádorů při dýchání (4D zobrazení). Lékaři pak mohou lépe odhadnout pohyb nádoru a počítat s ním při plánování ozáření. To se využívá hlavně při léčbě nádorů plic.

FN Motol: Nové ozařovací přístroje zkrátí léčbu onkologických pacientů

Porucha enzymu RNáza může být příčinou i lidských onemocnění

Při přepisu z DNA do RNA během syntézy proteinů se občas celý proces zastaví a na úrovni chromozomů vznikne překážka. Tato překážka může být RNA polymeráza, enzym, který přepisuje DNA do RNA. Pokud by RNA polymeráza zůstala zastavená, mohlo by dojít ke vzniku mutací. Při zkoumání bakterie Bacillus subtilis vědci zaznamenali zcela nový mechanismus: určitý typ enzymu, konkrétně enzym RNáza J1, dokázal rozpoznat, dostihnout a efektivně uvolnit zastavenou RNA polymerázu z DNA. Lidé v tomto případě využívají stejné mechanismy jako bakterie, je proto možné, že mutace v genech pro lidské RNázy mohou přinášet různá onemocnění.

Akademie věd ČR: Bakterie dokážou ve svých buňkách torpédovat překážky v přepisu DNA (soubor .doc)

Obvazy založené na nanotechnologii mají rány i dezinfikovat

Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily své síly. Prostřednictvím společností Charles University Innovations Prague s.r.o. a i&i Prague s.r.o. a zakládají akademický technologický spin-off LAM-X a.s. Ten se zaměří na vývoj fotoaktivních nanomateriálů, které mohou být využity například pro výrobu obvazů budoucnosti; ty by měly mj. likvidovat i bakterie a viry.

Účinnost technologie LAM-X byla potvrzena v klinické studii zaměřené na léčbu bércových vředů. Prioritním produktem ve vývoji je nanomembrána sloužící jako ochrana před sekundárními infekcemi otevřených ran.

Charles University Innovations Prague: Charles University Innovations Prague a biotechnologický inkubátor i&i Prague zakládají společnost na vývoj nanotkanin pro využití v medicíně (soubor PDF)