Lesní plody jsou naše jediné skutečně původní ovoce

Borůvky, maliny, ostružiny, brusinky či jahody patří kromě různých typů původních slivoní k našim jediným skutečně původním druhům ovoce. Jablka, hrušky nebo meruňky považované dnes za typické tuzemské odrůdy ovoce se na naše území dostaly o mnoho později. Kopčem ani Veverčák si prostě ke kýtě z mamuta dnešní jablka nezakousli.

Lesní ovoce chrání stárnoucí mozek

Možná i proto se každoročně vydávají v naší zemi do lesa miliony lidí, kteří zde sbírají kromě hub také lesní plody. A dělají dobře. Lesní ovoce má totiž kromě pozitivních účinků na lidský organismus typických pro ovoce obecně ještě mnohé další, téměř magické vlastnosti, z nichž asi nejznámější je prevence negativních projevů stárnutí.

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Češi nasbírají ročně kila lesních plodů, viz tabulku na konci článku

Tato vlastnost je společná všem jmenovaným lesním plodům, nejvíce je ale prozkoumána u brusinek. V principu jde o to, že ve stárnoucím mozku přestávají plnit svou roli takzvané mikroglie, které jsou zodpovědné za úklid uhynulých buněk. Mikroglie mohou dokonce napadat zdravé neurony a přispívat tak k narůstajícímu chaosu v našich hlavách. Vědci ale zjistili, že polyfenoly obsažené v borůvkách, ostružinách či jahodách mají na mikroglie blahodárný vliv a chrání nám tak mozek před větším poškozením.

Močové cesty vyčistíte brusinkami

Lesním plodům je také přisuzována obecná schopnost čistit močové cesty. I to je vědecky doloženo výsledky pokusů dokazujících, že látky obsažené třeba právě v brusinkách výrazně snižují schopnost tvorby biofilmů u bakterie Escherichia coli, jež je jedním z hlavních původců zánětů močových cest.

Zmiňované biofilmy jsou fakticky povlaky tvořené společenstvy různých bakterií, kde se mohou například rizikové E.coli ukrývat a poměrně snadno v nich přežívat. Biofilmy proto často mohou za intenzivní infekce, protože kromě jiného chrání bakterie i před účinky antibiotik. Po konzumaci brusinek mají ale bakterie typu E.coli v močových cestách na osm hodin sníženou schopnost uchytit se v biofilmu, a mohou tak být snáze vypuzeny s močí.

Pozitiva borůvek nezničí ani zapečení do koláče

Téměř zázračným lesním ovocem, zařazovaným podle některých nutričních odborníků mezi šestnáct „superpotravin“, jsou také v ČR asi nejkonzumovanější lesní plody: borůvky. Kromě doložených vědeckých výzkumů, podle nichž konzumace borůvek zlepšuje zrak, bylo mimo brusinek při pokusech s potkany v minulosti právě na borůvkách prokázáno, že látky v nich obsažené dokážou zpomalit ztrátu paměti.

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Lesní plody – zdravé a ještě navíc dobré

Jiné pokusy publikované v časopise Journal of Neuroscience zase dokládaly, že antioxidanty z borůvek dokážou zlepšit stářím navozené problémy s motorikou svalstva. Kombinace látek v borůvkách navíc snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, takže jde o vhodnou stravu pro diabetiky. I proto, že diabetici mají obvykle sníženou imunitu, kterou ovšem konzumace borůvek posiluje, včetně odolnosti organismu proti virům a bakteriím.

Pozitiva konzumace borůvek jsou téměř nekonečná – kromě již jmenovaných účinků mimo jiné také posilují cévní systém, krevní oběh a prokrvení končetin a představují také zřejmě prevenci potíží s prostatou či kardiovaskulárních onemocnění.

Zajímavé je, že pozitiva borůvek ve větší míře přetrvávají i po jejich konzervaci či tepelném zpracování – borůvkový koláč nebo kompot se tak svými účinky od přímé konzumace čerstvých plodů moc neliší. Pokud je tedy výrobek opravdu z borůvek.

Zrníčka malin coby afrodiziakum

To samé platí i pro maliny, které byly již od pradávna v Číně využívány mimo jiné jako lék proti šerosleposti. Konzumace malin má tedy pozitivní účinky na náš zrak, mají ale také schopnost snížit horečku a vzhledem k tomu, že jsou žlučopudné a močopudné, doporučuje se jejich konzumace při některých ledvinových a jaterních chorobách.

Maliny navíc obsahují látky zvyšující hustotu vlasů a udržující pružnější pleť. Nepříliš známé jsou přitom účinky zrníček malin – ta mají, stejně jako zrníčka jahod, údajně afrodiziakální účinky, takže do šampaňského se nemusejí dávat jen jahody.

Ještě zajímavější je ale zhruba šestnáctiprocentní obsah oleje, který je bohatý na vitamín E a omega 3–mastné kyseliny, a působí jako ochranný faktor proti škodlivým účinkům slunečního záření.

Proti radiaci konzumací jahod

Antiradiační účinky jsou jednou z mnoha zajímavých vlastností našich lesních plodů. Platí to zejména v případě jahod, o těch jsme ale již na portálu Vitalia psali, takže dnes budou co do prostoru spravedlivě diskriminovány (více o jahodách: Jahody jsou sice sladké, ale ne kalorické). Pro připomenutí ale přece jen závěr z pokusů, které prováděl Bernard Rabin z Marylandské univerzity v Baltimore. Ten zjistil, že pokud se zvířatům, která byla podrobena radiaci imitující vesmírné záření, podávají zmražené jahody jako pravidelná součást krmné dávky, podpoří to jejich mozkové funkce.

Konzumací jahod tak lze podle něj přispět k ochraně osob před nebezpečnými fyzikálními a psychickými vlivy navozenými všude tam, kde je přítomna zvýšená radiace. Ta je přitom v našem prostředí přítomna, i když ne zvýšená, permanentně.

Alergici musí s ovocem opatrně

O pozitivech konzumace lesních plodů by se dalo psát hodně dlouho. Nic však není černobílé. Jednak mohou pro některé jedince představovat tyto plody alergeny, a v takovém případě by se to rozhodně (bohužel) nemělo s konzumací zejména jahod, ale i ostatního lesního ovoce, přehánět. To ale není vše.

Vědci z Pennsylvania State University prokázali, že při nadměrné konzumaci polyfenolických antioxidantů (což jsou látky, které lesní plody obsahují), dochází ve střevu ke sníženému vstřebávání iontů železa. Dostatečný příjem železa je přitom pro naše tělo klíčový, protože železo se podílí na rozvodu kyslíku v tkáních a v buňkách plní celou řadu dalších důležitých rolí. Na druhou stranu, minimálně v sezóně lesních plodů je jimi možno nahradit další druhy ovoce, které obsahuje polyfenoly také, a nadměrná konzumace těchto látek pak nehrozí.

Mimo hlavní sezónu lze pak usušené listy všech lesních plodů využívat na přípravu bylinných léčivých čajů, pro které opět platí, že jejich účinky jsou velmi podobné těm, které má konzumace čerstvých plodů.

Oblíbenost darů lesa v ČR prokazuje následující tabulka:

Množství sběru hlavních lesních plodin návštěvníky lesa v kg/domácnost ČR v období 1994–2011 

Pramen: ČZU