„Les je jako jedno velké hřiště a příroda jako moudrá učitelka – trpělivá, přívětivá i nesmlouvavá. Děti ve věku tří až šesti let, které jsou nejčastějšími členy lesních mateřských školek, najdou v přírodě to, co právě potřebují. Energií nabití ďáblíci přeskakují překážky, běhají a lezou tam, kam si ještě troufnou. Kdo potřebuje chvilku klidu, najde si tiché místo, odkud může pozorovat ptáky ve větvích nebo pilné mravence,“ popisuje myšlenku lesních mateřských škol jejich hlavní propagátorka v tuzemsku Tereza Vošáhlíková.
Je to zajímavý projekt, v České republice ale dosud provozovaný poněkud partyzánsky pod názvem „lesní kluby dětí“, protože zákon podobný typ mateřských škol nepovoluje. Základní myšlenkou lesních školek je totiž nepřetržitý pobyt dětí v přírodě. Za každého počasí, v létě i v zimě, většinou bez zázemí zděné školy. Pokud je zrovna ošklivo, mohou se děti schovat do jurty, prostorného stanu známého z mongolských stepí, nebo do maringotky. Nemají žádnou klasickou jídelnu, toaletu ani vodovod.
Čtěte téma: Jak dostat dítě do mateřské školky?
Odpověď je prostá – těžko. Jaké jsou možnosti přijetí a jiné varianty?
Na záchod s lopatkou do křoví…
První oficiální lesní školku v České republice otevře letos v září středisko ekologické výchovy v pražském Toulcově dvoře. Podařilo se mu získat výjimku od ministerstva školství, které chce projekt sledovat a vyhodnotit, zda má smysl kvůli lesním školkám měnit zákon či vyhlášku a povolit taková zařízení plošně. Téma minulý týden zaujalo Českou televizi a přes její zpravodajství se dostalo do dalších médií. Ta už jen nekriticky přebírala pozitivní prvky lesních školek, aniž by se zamýšlela nad potenciálními riziky. Jak to bude například s hygienou? A když budou děti chodit na záchod do okolí, v němž budou trávit každý den, jak dlouho bude trvat, než budou okolní křoviska plná exkrementů?
Tereza Vošáhlíková na dotaz serveru Vitalia.cz odpověděla, že tento problém už lesní školky v podstatě vyřešily. „V Německu a v pražském klubu Šárynka střídají během týdně obvykle tři až pět míst – tím je zajištěna regenerace prostředí a navíc nechodí „do křoví“ v místě, kde si hrají, ale učitel vždy zvolí odlehlejší místo, kam má dítě jít. Základní vybavení je také malá lopatka na tuhé exkrementy,“ vysvětluje. Učitelé lesních školek podle Vošáhlíkové vypozorovali, že děti si zvyknou na nový denní rytmus a obvykle se jim v přírodě „na velkou“ moc nechce. „Dojdou si obvykle ráno doma nebo až se vrátí. Navíc jich je ve skupině maximálně 15 – zátěž prostředí není tak velká,“ míní garantka lesních školek v tuzemsku.
Líbí se vám idea lesních mateřských školek?
… potom vyhodit do kompostu
Každá lesní školka by měla být vybavena jedním kompostovacím záchodem. „Je zkušenost, že jeden stačí. Není to jako v socialistických mateřských školách, kde na záchod chodí hromadně na povel,“ vysvětluje Vošáhlíková. Navíc pilotní lesní školka v Toulcově dvoře nebude tak úplně typická, využije totiž zázemí klasického WC v blízké standardní mateřské škole.
Podle Vošáhlíkové proto půjde o takzvanou „integrovanou lesní mateřskou školu“. Toulcův dvůr tedy nebude muset řešit ani otázku absence vodovodu, což jiné lesní školky budou muset. Zatím není jasné, zda hygienickým stanicím postačí, že školka bude mít denně čerstvou vodu v barelech, ani to, jakým způsobem provozovatelé školek nahradí stravování dětí v klasické kuchyni.
„Pilotní školka začne až od září, takže se teprve uvidí, co se s českou hygienou podaří vyjednat,“ říká Vošáhlíková. Hlavní hygienik České republiky Michael Vít, na něhož se Vitalia.cz v této otázce obracela, nestačil do uzávěrky tohoto článku odpovědět. Není tedy ani jasné, zda ministerstvo školství, které pilotní projekt v Toulcově dvoře povolilo, s hygienou vůbec komunikovalo, a zda tedy zahájení provozu této školky podléhá nejprve kontrolou plnění hygienických norem. Vzhledem k tomu, že tato první školka využije klasická WC i umývárny, asi nebude mít takové problémy jako „drsné“ lesní školky, které takové zázemí mít nebudou nebo ho z ideologických důvodů odmítnou.
Čtěte téma: Pěstujeme si skleníkové děti
Nejrůznější předpisy mají chránit zdraví a bezpečnost dětí. Někdy to ale s tou opatrností nesmyslně přeháníme…
Hygiena je problém, připouští ministerstvo
Tereza Vošáhlíková se obává, aby diskuse o dodržování zásad hygieny v lesních mateřských školách celý projekt netorpédovala a nepoškodila ho v očích rodičů. „Lesní mateřská škola má zkrátka své určité podmínky, na které zatím nejsme zvyklí, ale minimálně zahraniční zkušenost ukazuje, že při jejich dodržení mohou velmi dobře fungovat a to považuji za základní argument,“ říká. „Také bych lesní mateřskou školu nenutila každému, ale ráda bych, aby rodiče, kteří ji považují za dobrou alternativu, měli tu možnost,“ dodává. Ministerstvo školství ale připouští, že zařazení těchto zařízení do rejstříku škol brání mimo jiné právě hygienické požadavky na jejich provoz a organizaci.
„Mateřská škola Semínko, o.p.s., požádala o pokusné ověřování provozu lesní mateřské školy Lesníček. Pokusné ověřování by mělo pomoci stanovit podmínky provozu a organizace lesní mateřské školy (určit např. počty dětí na jednoho pedagogického pracovníka, podmínky stravování, hygieny a další). V rámci meziresortní pracovní skupiny při ministerstvu životního prostředí se připravuje návrh podmínek, za kterých by bylo možné lesní mateřské školy do rejstříku zařadit,“ řekl serveru Vitalia.cz mluvčí ministerstva školství Tomáš Bouška. Teprve výsledky tohoto zkušebního provozu podle něj napoví, za jakých podmínek budou takové projekty udržitelné. „Obecně se však jejich myšlence nebráníme. Pokud bude v lesních mateřských školách zajištěna bezpečná předškolní výchova v souladu se zákonem, nebude proti nim ministerstvo nic namítat,“ dodává mluvčí.
Jak dlouho potrvá pilotní projekt? To se neví
Zatím však není jasné, kdy pilotní projekt skončí a v jakém časovém horizontu jej bude chtít ministerstvo školství vyhodnotit. „Časový výhled zatím neexistuje; vše se bude odvíjet od průběhu zkušebního provozu a jednání meziresortní pracovní skupiny,“ říká Bouška. Další zájemci o provozování tohoto netradičního typu lesních školek si tedy budou muset počkat ještě několik let, nebo se nadále krýt pod neutrálním názvem „lesní klub dětí“ a doufat, že je někdo neudá školní inspekci.
Zájemci naleznou informace o projektu na stránkách www.lesnims.cz.
Čtěte také: Proč jsou soukromé školky tak hrozně drahé?
Zatímco ve státem zřízených ústavech vás školné vyjde v řádech stokorun, soukromá školka stojí tisíce. Je příčina ukryta v nedostatečné kapacitě státních školek?