K prázdninám kromě dovolených a koupání bohužel neodmyslitelně patří typické letní nemoci. Ordinace praktických lékařů se plní pacienty s angínou, odřeninami nebo spálenou kůží. S horkým počasím přibývá rovněž případů dehydratace nebo úžehů. Praktičtí lékaři proto varují – nezapomínejte na pitný režim a pravidelné větrání místností, kde pobýváte.
Na brusle i kolo se raději oblečte
Čekárny praktiků o letních prázdninách hojně navštěvují pacienti s nejrůznějšími pohmožděninami a oděrkami. Silniční „lišeje“ z jízdního kola nebo in-line bruslí patří mezi nepříjemné úrazy, které si sportovci nejčastěji přivodí pádem na asfalt nebo beton. „Odřeniny je potřeba co nejdříve vyčistit, klidně zprvu jen čistou vodou. Jestliže je poranění hluboké, měl by ho vidět odborník. Jako prevenci odřenin doporučuji nepodcenit oblečení. Alespoň část těla jím lze ochránit. Navíc zabrání i spálení od sluníčka,“ říká lékař Josef Štolfa ze Společnosti všeobecného lékařství.
Klimatizace: dobrý sluha, špatný pán
Škrábání v krku nebo dráždivý kašel vás můžou potrápit jak v práci, tak na dovolené. Obtíže má často na svědomí nesprávné používání klimatizace. Rozdíl mezi vychlazenou místností a venkovním prostředím by nikdy neměl být vyšší než 5 °C. „V letním období je třeba, aby i klimatizace reagovala na vnější tepelné podmínky. Určitě není vhodné, aby klimatizace při venkovních podmínkách kolem 30 °C udržovala vnitřní teploty třeba na 22 °C (obvykle je celoročně nastavena na 22 ± 2 °C). Je to velký rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou a organismus má problémy se rychle vyrovnávat s těmito teplotními rozdíly při přechodech zvenku dovnitř, a naopak. Rozdíl obou teplot by neměl překročit 5, max. 6 °C,“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Pouze správné nastavení teploty ale nestačí. Klimatizaci je také potřeba pravidelně čistit od prachu a bakterií. „Vzduch v klimatizované místnosti bývá přesušený, tím trpí naše sliznice. Pacienti si proto stěžují na suchý kašel nebo škrábání v krku. Příznaky zmírňuje pobyt na čerstvém vzduchu a doplňování tekutin,“ vysvětluje lékař Ivo Procházka ze Sdružení praktických lékařů.
Letní grilování a střevní potíže
K letním večerům patří posezení u táboráku nebo grilování, u kterého si musíte dát pozor především na dostatečnou úpravu pokrmů a čerstvost potravin. Nepropečené kuře v kombinaci se zkaženou majonézou může nepříjemně zaměstnat vaše střeva a zkazit celý večer. „Při průjmech doporučuji klid, černé uhlí a dostatek tekutin po malých dávkách. Jestliže jsou ale obtíže vyčerpávající a pacienta trápí velké křeče, měl by vyhledat lékaře. Průjem by neměli podceňovat ani lidé s nemocným srdcem nebo ledvinami. Dehydratace hrozí také u malých dětí,“ upozorňuje Ivo Procházka.
Domácí majonéza vám může způsobit nepříjemné letní dny
Spáleniny nejen od slunce
Kvůli neopatrné manipulaci s grilem nebo s otevřeným ohněm stoupá v letním období také počet případů popálení. Poranění vám způsobí například žhavý uhlík. V případě spálení je nutné co nejrychleji zchladit postižené místo. Zmraženou zeleninu nebo led ale raději vynechte. K ošetření postačí studená voda. „Poraněné místo chladíme, dokud pálí, klidně i několik hodin, nebo dokonce dnů. Můžeme tím zmenšit rozsah zranění. Ideální jsou studené obklady nebo chladicí sáčky. Nevhodné je naopak čerstvou ránu mazat krémem,“ uzavírá Ivo Procházka.
Úpal, nebo úžeh?
Trápí vás bolest hlavy, nevolnost, zvracení a máte spálenou kůži? V tom případě pravděpodobně trpíte jednou z typických letních nemocí – úžehem. První pomocí je přesun z přímého slunce do stínu. Uleví vám také tekutiny po malých dávkách a postupné ochlazování těla například sprchou. Úžeh lidé často zaměňují za úpal. „Příčinou úpalu není na rozdíl od úžehu sluneční záření, ale pobyt v horku. Od úžehu se liší tím, že se nemocným točí hlava, hůře se orientují a mohou mít i křeče v nohách. První pomoc je podobná jako u úžehu. Dotyčného je potřeba dostat z tepla a vlhkosti. K osvěžení jsou vhodné nápoje obsahující minerální látky,“ přibližuje Josef Štolfa.
Pozor na mokré plavky!
Léto je bohužel ideálním obdobím pro zánět močového měchýře. Mezi časté příčiny onemocnění patří mokré plavky, změny teplot nebo koupání ve znečištěných vodách. Zánět močových cest častěji postihuje ženy, a to především kvůli močové trubici, která je kratší než u mužů.
„Jestliže je tkáň podrážděná například vlivem porodu nebo i pohlavním stykem, je riziko infekce větší. Ženy by měly dbát na dostatečnou intimní hygienu a vyvarovat se nošení mokrých plavek nebo těsného spodního prádla, které může tkáň zbytečně dráždit,“ nabádá Ivo Procházka a dodává: „Obtíže by se v žádném případě neměly podceňovat. První dny je možné zkusit samoléčbu, tedy být v suchu a pít hodně tekutin. Pokud pálení neustoupí, je nutné navštívit lékaře, jenž určí léčbu. Setkávám se bohužel i s případy, kdy si ženy samy naordinují léky, které jim dá třeba sousedka. Bez vyšetření lékařem jde ale o hazard, který může vést ke zhoršení pacientčina stavu a léčbu zkomplikovat.“
ČLÁNKY DO MAILU