Názory k článku Léto bude plné zmijí. Umíte první pomoc v případě uštknutí?

když to shrnu...
-nic po ušknutí nedělejte, vše je zbytečný,
okamžitě dovezte postiženého do nemocnice ale nepočítejte, že dostane sérum, protože je hodně drahé a má krátkou životnost....a modlete se abyste to přežili..

To je fakt síla....

A četl jsi to pořádně? Děti a alergici dostanou sérum pokaždé. Jinak ano, jed zmije pro normálního zdravého dospělého člověka nemusí představovat vážnější nebezpečí. Koneckonců, přečti si tohle: http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=2461 ;-)
Takže neplaš a nestresuj.... A nepanikař... :-)

pokazde, ale jen v pripade, ze ho v nemocnici vubec maji

No a pokud ho nemají, tak ho během pár desítek minut přivezou.

Myslím, že nedostanou toto sérum automaticky, ani když je k dispozici. Neměli by. Toto sérum může vyvolat potíže (zejména anafylaktický šok) mnohem pravděpodobněji než alergen v podobě hadího jedu.
Prý existuje homeopatický lék, asi něco podobného jako na včelí štípnutí.

Já osobně bych si to sérum aplikovat nenechal, pokud bych ještě byl schopný tomu zabránit, tedy bych byl v "dobré" kondici.

**
Hlavně zbytečně plašíte. Jednak had v 50% případů uštknutí vůbec nevypustí jed, jednak často kousne do nohavice nebo boty, jednak většinu lidí nekousne nikdy (stačí na procházku klacek a specifických místech mu dát čas aby se schoval).
Kdyby náhodou zmije, dospělého a zdravého člověka kousla, věřím že má přinejmenším 80% šanci to přechodit bez jakékol lékařské péče. Problém může být s dočasnou nevolností na nehostiném místě, bez pomoci, panika,...

Víc bych se bál klíšťat, sršně, vos, nových cizokrajných pavouků, ...

**
Článek považuji za výjmečně kvalitní. Jedna věc zde však byla málo zdůrazněna. Zmije je docela drobný had, oproti užovce. Kresbu někdy nemusíte poznat (může být hodně temná) a na oči (kulaté u užovky) si nevzpomenete. Had vás může kousnout přes kalhoty (jen stisk) a vy (spíše děti) pak plašíte, že šlo o zmiji a chudáka hada naháníte. Pokud byl had velký, pravděpodobně to byla užovka. Pokud i kousl, když rána rychle nenateče, jed nevstříkl (podle článku, mne zmije ještě nekousla).

Homeopatický lék? Tj. lék, který ve skutečnosti žádnou léčivou látku neobsahuje? To snad nemyslíte vážně.

Hada nemusíte nahánět, v ČR jiný jedovatý had nežije. Jinak je samozřejmě dobré vědět, co vás kouslo, ale i když to nevíte, tak v oblastech s velkým množstvím jedovatých druhů (např. Austrálie) mívají i polyvalentní protijed.

Jinak docela mě pobavilo při kousnutí jedovatým hadem dezinfikovat místo kousnutí aby se vám tam nedostala infekce, když mnohem nebezpečnější než případně nějaká malá zhnisaná ranka je jed v těle.

Množství jedu může být velice různé, v knížce Ty Zmije od Petra Voženílka se píše o pokusu, kde odebrali jed 20 zmijím a množství suchého jedu se u jednotlivých odběrů pohybovalo od neškodných 2 mg až do opravdu smrtelné dávky 39 mg. Průměr byl 10,45 mg; jako smrtelná dávka se uvádí 15 mg.

Naháněním bylo myšleno "nahánění hada a jeho případné usmrcení aby nemohl kousnout už nikoho jiného, nejčastěji děti". Několikrát jsem něco podobného už viděl a zažil (naštěstí had nečeká), myslím že to bude mezi lidmi celkem běžný model uvažování.

Ten klacek co jsem uváděl na procházku nebyl na utlučení hada. Hadi jsou citliví na vibrace a chvění. Když jdete o holi mnohem více rozechvíváte půdu zpravidla v místech na která jste ještě ani nedošlápli. Navíc, by had mohl zaútočit přednostně na hůl. To nás ale čeká až při větší migraci živočichů (zmije je v současnosti jediný náš jedovatý had), tehdy se patrně naučíme chodit s tou holí odlišně než dnes.

Nevím co máte proti homeopatikům. Já je prakticky neznám, ale pokud někdo kdo je alergik tvrdí, že mu tato léčba stačí aby se u něj alergie (například při štípnutí vosou) neprojevila tak pravděpodobně nekecá. Osobní zkušenost ale opravdu nemám.

Co se týká množství jedu, nevím. Myslím, že při odběru jedu je had přinucen vypustit jedu mnohem více, ať již mechanicky nebo stresem o život (vyšším než v přírodě, nepůjde totiž o reflex ale o uvědomnělý pokus zabít to obrovské zvíře co ho tyranizuje). Nicméně, právě lovci zmijí mají nejvíce zkušeností s uštknutím a někteří (co se svěřili) si z uštknutí nic nedělají. O riziku při aplikaci séra (proti zmijímu uštknutí, zmijí obecnou) je zbytečné debatovat, je značné.

Had, který může dorůst až metr je drobný? Viděl jste vůbec někdy nějakou zmiji? Já ano, v Jeseníkách. Délka těla 112 cm, tlamu rozevře v úhlu až 170°, jedové zuby 12 mm dlouhé a ostré jak injekční jehly! Zmijí jed je stejně účinný, jako jed kobry a jediné štěstí, že zmije nedokáže na jedno kousnutí vpravit do člověka smrtící dávku, ale pokud jedový zub zasáhne žílu a navíc poblíž srdce, nebo mozku, je uštknutý bezprostředně v přímém ohrožení života!

Přiznávám, že jsem nikdy neviděl zmiji rovně nataženou a nikdy ji neměřil. Pokusím-li se však o srovnání/odhad s některou z užovek na vodě, kde si představu o délce mohu udělat, je zmije mnohem menší had. Tipoval bych, že zmije může být dlouhá tak do půl metru.

Zmije má velmi účinný jed, ale má ho také velmi málo.

Tedy zmiji je ho-no platné, že má stejně účinný jed jako kobra, když ho oproti kobře má minimum.

Možná se to nezdá, ale nebezpečnost jedu je daná kombinací účinnost jedu versus jeho množství a v tom druhém parametru má zmije značný handicap.

I kdyby do Vás zmije vypustila všechno co má, tak smrtící dávka je jen výraz pro Váš strach. Pokud nejste alergik, nebo dítě, nebo oslabený člověk. Zmije nemá k dispozici ani tolik jedu, kolik je smrtelná dávka pro dospělého člověka.

Doporučení: Nekoukejte už na ten film Čelisti, blbne Vás to.

Zmije neni ale tak nebezpecna tez proto, ze moc neutoci, ja ji videl v tatrach, vyhrivala se na lesni ceste, tak jsme si ji prohlizeli, pak jsme vzali dlouhy klacek a drobnym poplacavanim ji nasmerovali pryc z chodniku, ona delal vse poklidne, ani do toho klacku nekousala ... nejdrive delal vse pomalu a pak sup sup a velmi rychle se odplazila do travy a uz ji nebylo.

kdyz jsem na ni jenom koukal, tak me ani nevnimala ... hlavni je nedelat prudke pohyby.

Homeopatický lék? Na uštknutí hadem?

Že by měl nakonec Rath pravdu, když předvídal léčení rakoviny křenovou plackou?
Homeopatikum proti uštknutí, rakovině, malárii...nač si vzpomenete.

Sérum je často nebezpečnější než samotný jed. Hlavně pro alergiky.

Všechno je nebezpečné, když se to dostane do tlapek blbcům. Aplikovat sérum bez toho, že by kousnutý jevil klinické příznaky uštknutí zmijí a následně poslta kousnutého domů, je hovězina! V ČR totiž žije had, zmiji velmi podobný, totiž užovka hladká. Žije na stejných biotopech, jako zmije, zbarvením je velice podobná, na vyrušení reaguje agresivně a dokáže velmi citelně kousnout. Pokud je touto užovkou někdo kousnut a je mu podáno sérum proti uštknutí zmijí, je alergická reakce naprosto logickým výsledkem.

Nesouhlasím jen se stejnými biotopy, užovka hladká žije v prostředí stepního charakteru.

No ja jako maly uzovku chytal, ona tak stipne, ale me nidky ani nekousla ... asi mela strach, ale normalne jsem ji chytil a hral si s ni, pak se mi plazyla po ruce a taky nekousla, akorat kdyz se dostala zpet k vode, rychle zdrhla.

Řeč byla o užovce hladke. Ta moc u vody nežije.

Máte recht. Je to síla, jak málo práce si někteří lidé dají s porozuměním psanému textu... Když to shrnu, každý si tam najde, co sám chce, bez ohledu na záměr autora.

pročetl jsem si diskuzi a je vidět, že se zmijí jste se málokdo setkal. mám tu možnost, bydlet v oblasti, kde o zmije není nouze, v přírodě jsem stále a na vlastní oči jsem se s ní setkal jen 2x, třetí setkání bylo, že mi přilezla až pomalu na zápraží. z okolí se dá říct, že nevím o uštknutí zmijí a to mám na krku již 50. a pokud zmije už uštkne, tak jde vyloženě o náhodu, že se podaří někomu na ní šlápnout, jinak zavčasu a spředstihem se ukryje mezi kameny apod. takže, jak to říkal Švejk: to chce klid a nohy v teple mít.

Sila je Vas prispevek, bohuzel mam cim dal vic pocit, ze jej lze oznacit jako typicky cesky. Prd o tom vite a vytahnete par vet z kontextu aby jste nekoho popudil. Vase rodice by se za vas mely stydet, u vas se toho dozadovat je jako hazet na zed hrach ....

ale tohle vypada ze si to nekdo vzal osobne ;-)) mel by ses za sebe stydet, davat to za vinu tvejm rodicum nebudu, takovyho v*la z tebe asi mit nechteli ;-)

No.. ja myslim ze ty "zastarale" rady az tak zastarale nejsou - pouze se jejich aplikace omezila na pripady kdy doprava do nemocnice nemusi byt tak snadna - pokud had ustkne nekoho kdo je na vandru daleko od civilizace, muze byt doprava do nemocnice zatracene komplikovana a narocna. I kdyz to pro "lidi z mesta" vypada neuveritelne, ne vsude se da dojet autem, ne kazdy travi dovolenou v turisticke oblasti a ne kazdy s sebou na 14denni cundr bere mobil.. a i ten co bere ho muze mit vybity nebo uprostred rumunskych hor nemusi byt signal..

Ani uprostřed Rumunských hor nerozřezávej ránu, nevysávej jed a hlavně, proboha, nepoužívej škrtidlo - specilně, pokud jsi daleko od jakékoliv pomoci, je velká šance, že toho člověka zbytečně připravíš o končetinu.

Na základě odborných textů bych v takovém případě doporučil následující:
-Klid, pokud možno minimum pohybu,
-Dostatek tekutin,
-Nějaký prášek proti alergiím (něco silnějšího, Zirtec to asi nespraví) proti otokům,
-Solidní množství alkoholu, protože rosšiřuje cévy.

+1 hlavně hodně alkoholu :D

Pozor na to, že v exotičtějších destinacích žijí i jiné druhy zmijí s podstatně vyšším množstvím jedu (i několikanásobek smrtné dávky pro dospělého).

Bulharsko, Rumunsko - Zmije růžkatá! Velice podobná naší zmiji obecné, ale trochu větší, na hlavě dva kožní výrůstky, podobné rohům, neléčené uštknutí v 90% případů smrtelné.
Jih Bulharska, Turecka, Řecka, Španělska, sever Afriky - Zmije levantská! Větší trocho jinak zbarvená, smrtelně jedovatá.

Zmije růžkatá ma jeden roh, na nose. Asi jste si to splet s africkou zmijí rohatou.

Diky, to je asi to co sem ocekaval ze se dozvim v clanku - to ze zavolam sanitku kdyz muzu napadne asi kazdeho :)

Alkohol v ziadnom pripade!!
Hrozi poskodenie pecene alebo obliciek, kde sa jed odburava. Alkohol je pre telo jed tiez a preto telo v podstate dostava vyssiu davku jedu.
Pri kazdej otrave je alkohol absolutne vyluceny.

Při otravě metanolem alkohol působí jako protijed.

ten alkohol bol pre osetrujucich, nie pre pacienta!

tak to mi nedava smysl, driv se to uvadelo u popalenin a nyni i u ustknuti, ale k cemu by to slouzilo???

Patrně bylo myšleno sterilní překrytí.

Představte si že vám ta rana opravdu hodně nateče, může hrát všemi barvami a kůže bude narušená, citlivá na dotek... Já bych to také nedramatizoval a řešil situaci podle aktuální potřeby, ale zdravotníci prostě tyhle rady dávají...

Spíše mi chybí rada, zda je nebo není vhodné ránu chladit, zda se vyvarovat namáčení kůže, zda je vhodné použít chladící gel,...
Tyhle rady bych však čekal spíše od lidí, kteří si tím prošli a museli uštknutí řešit. Zdravotníci v Česku nejsou schopní ani pozorovat, ptát se pacientů, a udělat souhrn jejich znalostí...

Pro zajímavost. Jed zmije obshuje zřejmě zejména toxin, ale například někteří cizokrajní pavouci (co už k nám nemají až tak daleko) vám do těla nevpraví ani tak nebezpečný toxin jako spíše bakterie, možná i viry.
Protilátka neexistuje a léčba probíhá klidem a antibiotiky. Takovou léčbu je třeba často mnohokrát opakovat, například s ročním odstupem, a může vám hrozit klidně i gangréna a amputace postižené končetiny.
Takhle to léčí ve vyspělé cizině, kde jsou tyto problémy známé a běžné. Ani nechci domyslet jakou léčbu by ordinovali lékaři v Česku, ty šetří antibiotiky i při borelióze a nechají nemoc klidně přejít do chronického stádia...

>ty šetří antibiotiky i při borelióze a nechají nemoc
>klidně přejít do chronického stádia...

Šetřit antibiotiky je v naprostém pořádku. Naopak, to, že dneska starší antibiotika už neúčinkují, je způsobeno tím, že se jimi v minulosti nešetřilo. On ten doktor (v ideálním, samozřejmě, případě) není jenom stroj, který příznaku přiřadí prášek. Studuje se to deset let a stejně člověk ví jenom něco.

Právě naopak. U podezření na boreliózu by vám měly dát antibiotika (nejde o širokospektrá antibiotika ale velmi úzce zaměřená) pokud možno ihned, ještě dříve než mají výsledek testů.

Pokud test boreliózu potvrdí tak řádně vyléčit a doléčit ne vybrat jednu tubu a šmitec (protože by to mohlo stačit).

Právě v těchto případech se borelie jednak trvale usadí v těle a jednak mohou získat rezistenci na kde co, klidně i na onen lék.

Schválně si někdy porovnejte léčbu co sám sobě, nebo svým příbuzným ordinuje osvícený lékař a co většině lidí ordinuje většina doktorů.

**
Největším problém ale vidím v tom, že lékaři nechtějí připustit že jejich systém nefunguje a poučit se. Ustrnuli, přinejmenším v Česku (ještě i dnes jich mnoho nepřipouští chronickou boreliózu, když testy zrovna nic neodhalí). Přitom množství podobných ba i horších nemocí narůstá a stávají se jednak chronickými jednak spouštěči dalších nemocí.

Předpokládám, že víte že budete muset makat až do smrti a nebudete si moci, jako pan Janota, umřít tak brzy, ale nejdřív v 70-ti letech. Kvalita života nikoho evidentně v této zemi nezajímá, ale makat pro blaho (vlastně nevím koho) budete muset...

Nesmysl, rezistence vznikají právě z toho, dkyž se antibiotika berou preventivně. Pokud je neberete, nemůže na ně rezistence vzniknout. Už jsem slyšel několikrát lékaře si stěžovat, že lidi po něm pořád chtí aby jim napsal antibiotika, zřejmě jste jedním z nich.

Nevím, kdo autorku učil vysávat jed, ale zřejmě to bylo ještě před první světovou válkou, ne-li před válkou prusko-rakouskou, jelikož už v Rychlých šípech v příběhu "Na Hadím vrchu" Mirek Dušín říká, že jed se vysávat nesmí.

Když Červenáčka uštkla zmije, Jindra Hojer hned: "To se musí vysát!" a Mirek Dušín na to: "Nesmysl! To se právě nesmí! Vždyť nevíš, zda nemáš nějaké poranění v ústech nebo otevřený zub!" A pak pokračuje: "Ránu musíme podvázat směrem k srdci, aby se jed nerozšířil dál. Nejdéle ale za půl hodiny musíme obvaz povolit, jinak by v noze vznikla sněť!"

Jenomže ta půlhodina je číslo vycucané z prstu. Ve skutečnosti dochází k odumírání tkáně už po několika minutách.

Povolení škrtidla potom člověka může i zabít, protože se mu do krve dostanou toxiny z polomrtvé končetiny.

To je důvod, proč se škrtidlo v první pomoci nikdy nepoužívá (dokonce ani při tepenném krvácení). Jediná výjimka je situace kdy dojde k amputaci, tam je to nezbytné a nakonec už není co zachraňovat.

To odůvodnění je naprosto nesmyslné, i kdybys poranění měl tak se tam nemůže jed dostat.

Rychlé šípy bych jako spolehlivý zdroj lékařských informací rozhodně nebral. Taky se z nich dozvíte např. že je když půjdete v horku do studené vody, dostanete křeč a utopíte se (i kdybyste křeč dostal, proč byste se proboha kvůli tomu měl topit?); nebo zapijete ovoce větším množstvím vody a umřete.

Jo, myslím, že mít končetinu podvázanou delší dobu než pár desítek minut je problém, ale kolik minut to asi je, aby se už nevzpamatovala, netuším. IMHO má smysl kousnutí podvázat *dočasně* s tím, že to sundáte až se dostanete do nemocnice, pokud si myslíte, že byste to jinak do té doby nevydrželi. Jsou hadi, u kterých bez protijedu můžete umřít klidně 20 minut po kousnutí, tam to určitě smysl má; třeba když jednoho českého chovatele kousla jeho mamba, tak si ruku podvázal (neměl protijed; IMHO kdo takového hada chová, měl by mít protijed). Nejde jenom o to, že nemůže proudit krev, ale taky v podvázané končetině bude velká koncentrace jedu (nemá se kam rozptýlit) a některé jedy rozkládají tkáně. Podvazovat končetinu na dlouho u kousnutí, které určitě pár hodin a možná i napořád přežijete, to bych fakt nedělal - zbytečně riskujete, že o ni přijdete. Jak je vidět, je tam víc proměnných, na tohle by to opravdu chtělo názor odborníka, který ví, co se v jakém případě asi stane.

Nevysávání jedu z rány je nesmysl - u jedovatějších hadů se tak dá omezením množství jedu v ráně zachránit život. Někteří cestovatelé do oblastí jako Sahara si kvůli tomu vozí injekční stříkačku. Samozřejmě vysávat ústy ránu rozřezanou nožem je něco jiného, hlavně u tak málo jedovatých zmijí jako ta naše, ale mělo by se to rozlišovat; málokdo nikdy necestuje mimo ČR. Uvítal bych tvrzení podložená argumenty a trochu méně bulvární styl článku.

Zajímavé téma. Asi nejlepší by bylo zavolat 155 - tedy záchranku. Je otázka zda by přijela (třeba někam do lesa) - zda by to dispečerka vyhodnotila jako natolik akutní na sanitku..nemáte s tím nekdo realnou praktickou zkušenost?

... a to platí i pro nevzdělanou redaktorku!
Když chci informace, tak si najdu pořádný zdroj:
http://www.karim-vfn.cz/cz/nase-klinika/toxinologicke-centrum.html

Tak kdyby to bylo česky tak proč ne, ale takhle je to k ničemu. Proč nenapíšou i něco pro veřejnost?

Doplním si vybavení batohu o hůlku s háčkem na odchyt hadů, pytel se šňůrkou a metr. To kdyby do toho pytle nechtěl... To jen tak pro odlehčení.

Chcem upozorniť, že existuje takmer univerzálny protijed, ktorým je vitamín C vo vysokých dávkach. Neutralizuje širokú škálu organických jedov, či už pochádzajú z hmyzu, zvierat, rastlín alebo dokonca baktérií. Tieto jeho vlastnosti sú známe približne od 30. rokov minulého storočia, ale nebol záujem financovať výskum, ktorý by stanovil potrebné dávky pri konkrétnych prípadoch.

Americký lekár F.R.Klenner počas svojej dlhoročnej praxe tento "experimentálny" prostriedok používal a publikoval vo vedeckej literatúre svoje výsledky. Vždy išlo o dávky v rozsahu niekoľkých gramov až desiatok gramov a výsledky boli vynikajúce, pritom ide o mimoriadne bezpečnú látku prakticky bez nežiaducich účinkov.

Najúčinnejší spôsob použitia je injekčný, ale na to nie sú bežne poruke ani znalosti, ani prostriedky. Ale mať so sebou pre každý prípad niekoľko gramov práškovej kyseliny askorbovej, ktorá sa dá jednoducho
rozrobiť v nápoji a vypiť, to je to minimum čo môžeme urobiť ako prvú pomoc pri mnohých problémoch.

Vitamín C okrem toho, že pri dosiahnutí účinnej koncentrácie priamo neutralizuje toxíny, pôsobí aj proti toxickým efektom histamínu takže tlmí alergickú reakciu (treba však užívať často, napr. každé 2-3h, aby
sa udržala účinná hladina vitamínu v krvi), a okrem toho zlepšuje okysličenie tkanív aj pri dychovej nedostatočnosti a podporuje činnosť pečene, ktorú zároveň chráni pred účinkami niektorých jedov.

Dr. Klenner úspešne riešil pohryzenie štrkáčom pomocou vitamínu C, takže je možné, že by nejaký efekt mohol mať aj proti jedu zmije, ktorá je so štrkáčom vzdialená príbuzná. Avšak vitamín C nepôsobí proti jedu
kobry.

Nie som lekár, píšem len svoj názor, čo robiť bezprostredne po pohryzení - ja osobne by som užil nejaké 3-4g vitamínu C každé 2h. Vitamín C je vhodné na turistiku nosiť aj pre prípad šoku, úpalu a podobných záležitostí. Podrobnejšie informácie:
http://rizikaockovania.sk/dok/Vitamin_C-liecba.pdf

Tady pozor - těhotné ženy by vitamín C rozhodně neměly ve vysokých dávkách užívat, protože hrozí riziko potratu nebo poškození plodu. Nejspíš proto, že se jednu dobu v USA toto "použití" rozmáhalo, přidávají výrobci do vitamínu C často šípek, který tyto účinky ruší, ale v megadávkách je těžké odhadnout, jak to bude působit.

Co to je za nesmysl?

Jednak paní autorko, s takovou kombinací opatření po uštknutí (kapr také nekouše, kapr žužle) jsem se setkal až ve Vašem článku.
Zmije, či jakýkoliv had, mající jed ve svém arzenálu nemůže ovlivnit, zda jej použije, snad ještě plivající kobra. Jinak záleží na intenzitě a úspěšnosti "zákusu", kterým se vytlačí jed do jedových zubů. Ty jsou k tomuto účelu přizpůsobené, jsou duté a mají otvor na straně. Takže jihočeský blábol z jihočeské univerzity (jeden absolvent této paškoly napsal: Pitomec = jihočeský vzdělanec).
Věnujete se tvaru očí..., ale nezmiňujete se ani náznakem o tvaru hlavy...
Takže je vidět, že jste někdy něco o jedovatých hadech slyšela, no, tak píši Vám 3-

Zmije řídí množství jedu který vypustí, to je známá věc. Máte pravdu že zmijí hlava je pojem sám o sobě.

Nikdy jsem zmijí hlavu neviděl pořádně z blízka, zejména tlamu, ale na iDnesu psali že má zuby vztyčitelné.

"Zmije obecná má 3 až 4 milimetry dlouhé, při otevření čelisti vztyčitelné jedové zuby s jedovými váčky, umístěné na přední části horní čelisti. Protože stejně jako například chřestýš reguluje vypuštění jedu při útoku, neznamená každé kousnutí zmijí nutně intoxikaci."

To co je v tom článku napsáno, zřejmě platí pro českou kotlinu. Nevím, odborníkem se necítím. Zjevně, ale článek není úplný.
Žiju tak napůl i v jiné zemi (v Černé Hoře), a věřte mi, že tam byste s těmito radami měli jistotu na 100%, že končíte. Pokud Vás kousne zmije tam ( a že jich tam je výrazně více než u nás ), tak Vám se 100% jistotou říkám podvazujte a vysávejte (pokud máte zdravá ústa). Pokud budete někde dál od nemocnice a had Vás kousne, máte na výběr 2 možnosti. Buď podle článku neuděláte nic, akorát tak sepíšete testament, nebo zariskuje problém se žílami a odumřením tkáně, a podvážete. Tím si zachováte naději na přežití. Zmije tam jsou o dost veliký kapánek vetší než ty u nás, mají i více jedu, a je jich tam více než u nás.
Do Černé Hory jezdí několik desítek až stovek turistů ročně do přírody, takže by se někomu moje rada mohla hodit.

článek má pravdu, aspoň v tom, že je letos zmijí hodně.
Včera mě jedna kousla přes kalhoty do nohy, šlápl jsem na ní v trávě. U doktora jsem zatím nebyl, je mi sice blbě ale zatím žiju .....

Pokud dostanes poradnej kousanec tak je ti blbe az dva dny ale normalne se to prezit da;)
Hospitalizuje se jen co kdyby. Jsou horsi veci. Treba takova zada kdyz te chytnou...

mela sem to jako ukol ale zaujalo