Léto kardiakům překvapivě spíše svědčí

Pro kardiaky je podzim rizikovější než léto

Léto a vysoké letní teploty s sebou nesou pro řadu lidí různá zdravotní rizika. Ne tak pro kardiaky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle odborníků je naopak léto pro pacienty s kardiovaskulárními problémy pozitivní.

To, že v létě mají pacienti více srdečních problémů než v jiných ročních obdobích, je omyl. „Vysoké teploty vedou k dilataci (roztažení) cév a tím ke snižování krevního tlaku, což je pozitivní. Proto je v létě méně infarktů i cévních mozkových příhod,“ uvádí tisková zpráva. Pro kardiaky jsou nejhorší náhlé změny počasí, především změny tlaku a teplot. Proto nejvíce infarktů bývá na podzim.

Autor: FN u sv. Anny v Brně

Lide, kteří mají kardiovaskulární problémy, by se měli vyhnout výrazným teplotním změnám. Nejhorší je dle lékařů přechod z klimatizované místnosti do horkého letního dne

Lékaři doporučují, aby se lidé s nemocným srdcem vyhýbali spíše změnám teplot (přechod z klimatizované místnosti do rozpáleného slunečného dne apod.) než vedru jako takovému.

Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně: Kardiaci mají v létě obvykle méně problémů

Poznámka autora: Z textu se zdá, že by vyšší teplota mohla být příznivá i obecně pro lidi s vysokým tlakem. Je to pravda? Subjektivně lidé s vysokým tlakem snášejí teplo špatně; i když zde by možná stálo za to rozlišit kardiaky a lidi s vysokým tlakem podle toho, zda jsou, nebo nejsou současně obézní.

Jak se vyhnout ředění krve

Vědecká studie zkoumala novou metodu, která by měla účinně předcházet riziku mozkové mrtvice u nemocných s poruchou srdečního rytmu – tzv. fibrilací síní. Fibrilace síní je nejčastější srdeční arytmií a trpí jí cca 2 % populace. Ve výchlipce levé síně, která se nazývá ouško, stagnuje při fibrilaci síní krev, což může vést ke vzniku sraženin. Ty se pak krevním oběhem dostanou do mozku a způsobí mrtvici.

Vzniku mozkové mrtvice při fibrilaci síní lze předcházet trvalým užíváním léků proti krevnímu srážení. Tyto léky však u části pacientů mohou způsobovat krvácení jako komplikaci léčby. Proto byla pro nemocné s velkým rizikem takového krvácení vyvinuta metoda katetrizačního uzávěru ouška levé síně. Ze žíly v třísle se do ouška zavede tzv. okludér, který vstup do ouška „ucpe“ a krevní sraženina nemá kde vzniknout. Pacienti po tomto zákroku nemusí trvale užívat protisrážlivé léky a nehrozí jim krvácení.

Právě provedená studie PRAGUE-17 (na 402 pacientech po dobu 2 let) ukázala, že léčba pomocí katetrizačního uzávěru ouška byla srovnatelně účinná i srovnatelně bezpečná s léčbou protisrážlivými léky. Čím delší je přitom doba podávání protisrážlivých léků, tím stoupá riziko možnosti, že se objeví krvácení jako komplikace takové léčby.

3. lékařská fakulta UK: Nový zákrok odstraní nutnost ředění krve u nemocných s rizikem mozkové mrtvice (soubor .pdf)

Umělý svěrač močovodu proti inkontinenci

Někteří muži mohou po léčbě nádoru prostaty trpět inkontinencí. Pomocí speciálního, nově zavedeného operačního zákroku je však lékaři z Urologické kliniky FN Ostrava umí tohoto problému zbavit. Jedná se o voperování umělého svěrače močové trubice, který dokáže z velké části nahradit roli fyziologického svěrače.

Fakultní nemocnice Ostrava: Novými metodami léčí inkontinenci ve FN Ostrava

Kompozit s hořčíkem je pro kostní implantáty lepší než titan

Jedna novinka od slovenských sousedů. Na SAV vyvinuli nový kompozitní materiál BIACOM (BIoActive COmposite Metal) pro kostní implantáty na bázi titanu. V titanové struktuře se zde nachází další kov, hořčík. Hořčík zde slouží k optimalizaci pružnosti, je navíc biologicky odbouratelný, takže postupně mizí z povrchu materiálu a nakonec i z jeho vnitřku. Do implantátu současně vrůstá kostní tkáň, čím se vytváří ideální propojení těla s implantátem. U dosavadních titanových implantátů existoval problém mj. v tom, že se z kosti mohly postupně uvolnit.

Bylo již podáno několik patentových přihlášek.

Slovenská akadémia vied: Vedci SAV vyvinuli unikátny materiál pre zubné implantáty

Škodlivá vlákna vdechovaná do plic

Nejen azbest, ale i další uměle vyráběná vlákna, například stavební izolace. Že je jejich vdechování škodlivé, vědí lékaři už dlouho. Vědci VUT teď zkoumají, jak přesně se vlákna při vdechnutí chovají a jak a kam se v plicích usazují. K experimentům využívají vlastní unikátní model plic, na němž lze nastavit jak dýchání zdravého člověka, tak simulovat třeba i dýchání astmatika.

Výsledky naznačují, že vdechovaná vlákna obecně představují mnohem větší riziko pro lidský organismus než kulové částice téže látky, protože dokáží lépe odolat samočisticím mechanismům plic.

Z druhé strany se znalost proudění a usazování látek v plicích bude dát využít i pro volbu nosičů pro cílenou dodávku léků pomocí inhalací, sprejů apod.

VUT v Brně: Vědci z Brna si posvítili na nebezpečná vlákna. Zkoumají, jak pronikají hluboko do plic

Vhodné osvětlení zlepší život nejen seniorům

Obyvatelé pečovatelských a seniorských domů jsou často méně pohybliví a zůstávají mnohdy celé dny uvnitř budov. V noci špatně spí, v důsledku toho častěji svítí, a bývá zvykem, že i personál pečovatelských institucí si při nočních kontrolách seniorů rozsvěcuje plné stropní osvětlení. Tím se snižuje kontrast mezi dnem a nocí a negativně se promítá do zdravotního stavu seniorů.

Nový experiment v Domově seniorů v Berouně zahrnoval rozdělení svítidel na denní a noční. Osvětlení pro denní svícení se spektrálně blíží přirozenému světlu od slunce, večerní svítidla mají nízký obsah modré složky spektra jako ve slunci při západu a třetí je noční světelný systém, kde je modrá složka úplně eliminována. Zatímco plnospektrální denní světlo má podporovat kognitivní výkon a dobrou náladu, večerní a noční světlo postačuje pro zrakovou orientaci klientů i personálu.

Test byl proveden na pacientech, na kontrolní skupině i na personálu a zahrnoval kromě dotazníků a měření kvality spánku také měření hladiny melatoninu („nočního hormonu“) ve slinách. Změny osvětlení vyvolaly mj. pokles hladiny reziduálního denního melatoninu, což pozitivně korelovalo se snížením míry denního pospávání. Klienti z pokojů s „biodynamickým“ osvětlením se po deseti týdnech zlepšili také v kognitivním výkonu.

Národní ústav duševního zdraví: Biodynamické světlo pomáhá seniorům, prokázal unikátní vědecký experiment (soubor .doc)

• 
• 
• 

Dalších 27 fotografií

Mutace snižuje schopnost opravovat DNA

Během života ohrožují DNA nejrůznější fyzikální a chemické vlivy vnějšího i vnitřního prostředí. Mezi nejčastější poškození DNA patří jednovláknové zlomy, které mohou narušovat integritu genetické informace a tím ovlivňovat životaschopnost buněk. Chybná oprava těchto zlomů vede k odumírání neuronů a zvýšenému výskytu vzácných dědičných genetických onemocnění.

Aktuální výzkum ukázal, že pacienti s poškozenou funkcí důležitého enzymu ARH3 jsou schopni jednovláknové zlomy v DNA sice opravit, ale poškozené enzymy pak zanechávají v místě oprav značky, tzv. chromatinové jizvy, které jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt.

AV ČR: Buňky si značkují opravená místa DNA, ukázali molekulární biologové Akademie věd (soubor .docx)

Kde se vedra snášejí nejhůř

Za pomoci obyvatel i návštěvníků Olomouce vzniká pocitová mapa, která by měla umožnit vytipovat oblasti, kde lidi nejvíc stresují letní vedra. Na rozdíl od předcházejících výzkumů se tentokrát berou v úvahu nejen samotné fyzikální veličiny, ale i pocity lidí. Související výzkumy probíhají v Brně, Olomouci, Ostravě a Plzni. Na základě podobných informací by mohly výhledově nějaká opatření přijímat i magistráty.

Univerzita Palackého v Olomouci: Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP připravují speciální pocitovou mapu, která pomůže městům bojovat s vysokými letními teplotami

Poznámka autora: Odhadoval bych, že subjektivně nejhorší je vedro ve spojení se stresem – kde se čeká ve frontě, dobíhají dopravní prostředky, kolem je plno lidí… Plus přímé slunce může být horší než vlastní vysoká teplota. Naopak třeba pohled na vodu bude uklidňovat…

Světlo při syntéze léčiv

Vědci popsali způsob, jakým lze s využitím světla vytvářet velmi silná redukční činidla (látky poskytující elektrony) z některých látek příbuzných vitaminu B₂, tzv. deazaflavinů. Taková činidla by mohla otevřít cestu pro hledání levnější a bezpečnější přípravy některých léčiv.

VŠCHT v Praze: Světlo dělá z analogů vitaminu B₂ silná redukční činidla