Letní období s sebou přináší teplé dny, slunce, dovolenou, ale také méně příjemné záležitosti, jako je zvýšená aktivita hmyzu. Vos, ale také včel a sršní je letos opravdu hodně a spousta lidí byla poštípána i vícekrát, včetně mě. Člověk, kterému se po štípnutí neprojeví příznaky alergie, se bude muset vypořádat „pouze“ s bolestí, svěděním či otokem. V horší situaci jsou však jedinci, kteří trpí alergií, protože ti mohou být ohroženi i na životě. K tématu se vyjádřil biolog Mgr. Jakub Straka, Ph.D z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Jsou opravdu vosy letos přemnožené, jak se často uvádí?
„Jako biolog bych nerad používal slovo „přemnožené“. Je to zavádějící," říká Jakub Straka. „Nicméně máte pravdu, že letos je vos více než loni. Na druhou stranu, třeba před dvěma lety to bylo obdobné jako letos.“
Přečtěte si: Vosy jsou prý jedovatější. Není to nesmysl?
„Za větší počet vos může především počasí, které vosám vyhovovalo. Letošní hnízda jsou často velká, takže se s vosami setkáme častěji,“ vysvětluje biolog.
A do kdy se máme vos ještě obávat? „To opět záleží opět na počasí. Do konce srpna již ustává rozvoj hnízd, takže počty vos již nebudou narůstat. Během září a října bude vos postupně ubývat. Tento trend může zrychlit jen velmi vlhké, případně velmi chladné počasí. Pak zmizí rychleji.“
Vosa může na rozdíl od včely použít žihadlo i několikrát
Vosy v přírodě plní svou úlohu, kterou je požírání hmyzu. Nejsou tedy tak úplně neužitečnými živočichy, ovšem když se přemnoží, dovedou člověku pěkně znepříjemnit chvíle strávené venku.
Jedový aparát vosy tvoří tři části: jedové žlázy, jedový váček a žihadlo. Vosy a také sršni jsou zrádné tím, že mohou štípnout i několikrát za sebou – na žihadle nemají totiž zpětné háčky jako včely.
Vosy člověka bezdůvodně nenapadnou. Zaútočí až tehdy, když se cítí být ohrožené. Takový pocit ohrožení však můžeme vyvolat i rychlejším pohybem či vyrušením vos například při sběru ovoce, takže si toho mnohdy nejsme ani vědomi.
Kdy je vosí jed nebezpečný?
Jedná se o čirou bezbarvou tekutinu, která představuje jeden z největších alergenů vyskytujících se v naší přírodě.
„Vosí jed je složen z řady látek. Nejpodstatnější přirozené složky jsou dvě. Předně je to samotný jed – krátký peptid a výstražný feromon. Jed může za podráždění místa vpichu a jeho okolí. Tento jed je velmi agresivní a zabíjí buňky v okolí vpichu. Výstražný feromon pak láká ostatní vosy, aby na nebezpečí také zaútočily," vysvětluje Jakub Straka. „To je ale podstatné jen při vyrušení vos přímo na hnízdě. Mimo hnízdo se tímto feromonem nedají příliš ovlivnit. Poměrně důležité je, zda daný jedinec má žihadlo nějak znečištěné, nebo ne. Pak se může reakce těla jednotlivého člověka velmi výrazně lišit. Řada různých nečistot velmi zhoršuje následky bodnutí,“ říká biolog.
O nebezpečnosti vosího jedu dále uvádí: „Vosí jed v normálním případě není nijak extrémně nebezpečný. Problém ale nastává u lidí, kteří jsou na něj alergičtí. To pak může být
opravdu i životu nebezpečné. Ten problém je vlastně v přehnané reakci našeho vlastního těla.“
O nemoci: Alergie na hmyzí jed
Samozřejmě nesmíme zapomenout na děti. Pro ně jsou vosy nebezpečné, hlavně pokud je bodnou do úst či krku. Tady pak hrozí udušení. Pokud se to stane, tak neváhejte zavolat záchranku, doporučuje dále odborník.
Co dělat v případě štípnutí?
Mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková uvedla na serveru Novinky.cz, že během prázdnin vyjížděli k případům bodnutí vosou, včelou či sršněm průměrně devětkrát za den. Někdy však záchranáři zasahovali během jednoho dne i pětadvacetkrát. Zásah záchranky je potřebný ve výše uvedených případech (alergici, děti, rizikové oblasti štípnutí – ústa, krk ap.). Obvykle si můžeme pomoci sami. Jak postupovat?
První pomocí je zchlazení postiženého místa a přiložení cibule nebo octa. Je možné použít i nějaké antihistaminikum, například Fenistil gel, Zodac apod.
Otok a bolest je po vosím bodnutí naprosto normální, ale pokud dojde k náhlému zhoršení zdravotního stavu, neměli bychom otálet se zavoláním záchranné služby. Vážná alergická reakce může vést k dušení, poklesu krevního tlaku, křečím, bezvědomí i k zástavě srdce. V těžkých případech lékaři zpravidla podávají kalciovou injekci, kortikoidy, adrenalin či provádějí inhalace k rozšíření dýchacích cest.
Přečtěte si: Kam zmizeli komáři? Radujme se, letos nejsou
Jakub Straka upozorňuje: „Každý si musí hlavně ohlídat jídlo. Vosy přitahují sladké i slané potraviny, nenechávejte je zbytečně venku, vosy je ucítí a přiletí. Je velmi důležité, abyste měli létající vosy stále na očích. Pak je máte pod kontrolou. Sami od sebe v naprosté většině případů nezaútočí, potřebují k tomu nějakou záminku. Nejčastěji si je přimáčknete někde na tělo, protože o nich nevíte.“
S likvidací vos opatrně
Vosy i sršně se ukrývají v různých štěrbinách, mezi fasádou a zateplením, pod podlahou, mezi okenními rámy, na půdě, v zemi i v komíně apod. Pokud objevíte vosí hnízdo a rozhodnete se jej zlikvidovat, buď to můžete udělat svépomocí, anebo přivolat odborníky. Druhá varianta ale samozřejmě není zadarmo. V případě likvidace na vlastní pěst byste se měli maximálně chránit, vhodně se obléci a používat ochranné pomůcky. Hubení je nejlepší provést navečer, kdy je většina hmyzu uvnitř v hnízdě. Existuje více přípravků na hubení vos – postřiky i práškové přípravky. Rozšířené jsou obzvláště Biolit nebo Biotoll.
ČLÁNKY DO MAILU