Ať už svou roli hraje lenost, neumětelství nebo jen nedostatek času, hospodyňky (nebo hospodáři?) se čím dál častěji uchylují k Vánocům z pytlíku, chcete-li instantnímu Štědrému dni. Nebudou si špinit ruce u cukroví ani při obalování němé tváře, a už vůbec nebudou trávit půl dne nad vychytáváním té správné chuti bramborového salátu, aby byl jako od maminky. Prostě nemusí. Všechno si mohou koupit už hotové, případně předpřipravené tak, aby tradiční náladu na Evu a Adama dokonaly jen spreje s vůní právě upečeného cukroví nebo františek do zásuvky.
To bude bašta, nikdo nepozná rozdíl…
Vyrazila jsem do obchodu, ušetřila si vaření, smažení, pečení, spálené ruce i pot stékající po tvářích a Ježíšek může zvonit. Pojďte se podívat, jak se ty polotovary vyjímají na vánočním stole a hlavně mrkněte, co všechno se dá pořídit, a co v těch krabičkách vlastně nakoupíte. Když je nakoupíte.
Přečtěte si dále: Nemají stromeček, neslaví Vánoce. Není jim to líto?
Rybka do polévky i salátu – instantní
Těšila jsem na instantní rybí polévku, kterou v hrníčku přeliju dvěma deckama horké vody a budu mít pravý rybí vývar z hlavy, nad kterým by zaplesala i tchýně. Ale ouha, našla jsem díru na trhu. Něco jako rybí polotovar jsem v regálech ani mrazáku neojevila. Avšak existuje univerzální směr zvaná Kapří, z pravého třeboňského kapra. Obsahuje 75 % rybího masa, je bez éček, zahušťovadel a umělých látek a lze z ní připravit jak polévku, tak řízek, karbanátky či zavářku do polévky.
Dále čtěte: Proč jsou Vánoce tak psychicky náročné?
Bylo mi stydno a nevlídno, když jsem stála u prodejního pultu a kupovala možná dnes ráno, spíš před dvěma dny obaleného pangase, a pokládala otázku: „Budete mít před Vánocema i obaleného kapra?“ V Hypermarketu Albert neměli loni, a letos už vůbec ne. „To zvládnete, před Vánocema tady budou prodávat živé kapry, necháte si ho naporcovat a pak ho klasicky v trojbalu osmažíte,“ dostávám soucitné rady. Hraju si na línou a zaneprázdněnou a ochotná prodavačka udílí další rady: „Někde jsem tady viděla i směs na obalení v trojobalu,“ obíhá pult a vede mě ke čtvrtkilové krabici, která mě má zbavit ušpiněných talířů. Koukám na složení a nevěřím, že si tohle někdo koupí. 24 korun za čtvrt kila pšeničné mouky, škrobu, sušených vajec a droždí? Raději si na zkoušku koupím obaleného pangase. Za dvacet pět korun mám 60 % ryby. Nevím, jak to dělají, ale vejce k obalení zjevně nepotřebovali, asi ho nahradili droždím – zase. Ale co, Vánoce jsou jen jednou do roka, tak ať je nějaká změna.
Čtěte také: Pangas je sladkovodní ryba ze znečištěné řeky
Se salátem se taky mazat nebudu
Nejsem otrok Vánoc a už vůbec ne bramborového salátu. Špinit se s bramborama, to zrovna. Mohu je koupit oloupané, uvařené, půl kila za 25,90 Kč. Majonéza se na mě culí v novém kabátku hned z protějšího regálu. Můžu to všechno poskládat do vozíku, ale vaření kořenového zeleniny se stejně nevyhnu, takovým luxusem ještě české prodejny nedisponují. Mohu zvolit sterilovanou za osmnáct korun, ale je v ní i cuketa a té rodina neholduje, takže jasnou volbou zůstává hotový bramborový salát. Cena je více než příznivá, deset deka za sedm korun. A mám v něm návdavkem guma guar, xantan, disiřičitan draselný, sorban draselný, benzoan sodný a cukr. A abych nezapomněla, také sladidla. Když Vánoce, tak ať je tam toho co nejvíc, no ne?
Čtěte také: Dejte si k vánočním pohádkám zdravé cukroví
Něco mi na stole ještě chybí…
Madeirové krajce po babičce už pod parou žehličky ubývají faldy, vánoční menu je skoro připravené. Možná bych mohla ještě upéct nějaké cukroví, pro parádu. K jídlu ta unifikovaná těsta moc nejsou. Viz náš článek: Vyplatí se těsto na cukroví koupit, nebo udělat doma? Chci být alespoň pro tentokrát kuchařinka se vším všudy. Sousedi budou závidět. Našla jsem v regálu suchou směs na linecké těsto. Za 29,90 Kč se dá pořídit půl kila mouky, cukru a aromat. Aby mi z toho pod rukama vyrostlo těsto na linecké, musím přidat dvě vejce a celé máslo. Šprým hodný Enšpígla. Rázem mě totiž těsto na linecké vyjde na 70 Kč a stejně se s ním budu špinit. Obdobně funguje i polotovar od Dr. Oetkera nazvaný Perníčky. Za třicet osm korun si prý mám koupit suchou směsku, do které následně musím přidat máslo, med a vejce. A tím ušetřím co? Novou manikúru, peníze a čas očividně ne.
Ještě, že existuje i upečené cukroví
Myslím, že jsem se napracovala dost s vybalováním všech těch polotovarů na večer čtyřiadvacátého. Cukroví koupím hotové a basta. Můžu pořídit jeden druh, klidně i celozrnné, vybrat všehochuť, bílkové pusinky, dia… Všechno za mě oddřeli v pekárnách a cukrárnách, jsem jim vděčná. Co na tom, že složení sedmi druhů cukrátek se táhne přes celou krabičku, i na spodní části.
Jsou Vánoce, ale budu trochu krotit, beru tedy cukroví, které mi výrazným růžovým trojúhelníkem vzkazuje: Po tomhle neztloustneš. Stojí tam totiž: S náhradními sladily. Ale co to, je tam i cukr? Pro koho to tedy je? Tatínkovi s diabetem to raději nabízet nebudu. Další pecku, kterou jsem na monumentálním piedestalu nemohla nechat, jsou vánoční perníkové sušenky. Je v nich 51 % grahamové mouky, třtinový cukr i vejce. Proč se zlobit tím, že tato pozitiva výrobce zazdil použitím ztužených tuků obsahujícím tzv. transmastné kyseliny, které mají negativní vliv na naše zdraví. Cením si toho, že výrobce všechno řádně zakonzervoval, aby mi vánoční perníčky vydržely až do půlky dubna.
Čtěte také: O svátcích se prostě přibrat musí
Nevím, jak vy, ale já mám hotovo a stálo mě to 142 Kč bez polévky. Kuchyň stále svítí, prstýnky nemám zalepené od těsta a ještě budu mít v žaludku mnohem víc surovin než ti, co jedou na domácích vajíčkách a kaprovi z vlastního rybníku. Jen toho kubu napříště musím objednat v mé oblíbené restauraci, v obchodě jsem ho nesehnala. A dost možná příští rok vyrazím na kompletní vánoční večeři do restaurace. Ale o tom více příští týden. Instantním Vánocům zdar.
ČLÁNKY DO MAILU