Lidský plod vyvíjející v těle matky určitě netuší, jak hanlivě může znít „levota“ či stav „na levačku“, ani na které straně je místo lotrů. Nicméně v 95 % případů si v děloze matky do úst vkládá palec pravičky.
Ovšem leváctví má též úctyhodnou tradici. Svědčí o tom nálezy pravěkých nástrojů uzpůsobených pro leváky.
Jakou bude psát? Možnosti jsou tři
Existují tři základní možnosti – praváctví, leváctví a ambidextrie. Jinými slovy jde o funkční převahu pravé, levé, třetí je varianta, kdy převaha není zřejmá. V posledním případě jde o lateralitu nevyhraněnou. Při hlubším rozboru lze najít i varianty přecvičeného leváctví, jakož i praváctví – přecvičení bylo nutné po úrazu.
Leváci mají dominantní pravou mozkovou hemisféru. Praváci naopak – hlavní je levá, „pomocná“ je pravá. U ambidextrie není funkční převaha té které hemisféry jasná. To může přinášet určité problémy např. při vývoji řeči. Vše problematické může být k něčemu dobré. Je-li třeba v tzv. polních podmínkách uskutečnit co nejrychleji určité druhy montáží, mohou být obě stejně šikovné ruce k nezaplacení. Horší zpráva zní, že i někteří z ambidexterů mají lidově řečeno obě ruce levé. Odborně se hovoří o dyspraxii. Zmíněná výrazná a vrozená nešikovnost s typem laterality ovšem nesouvisí.
Respektovat, tolerovat, nepřecvičovat
Pomineme-li zubařské křeslo, u něhož nemůže úspěšně pracovat levák, není nepřecvičovaná dominance levé na škodu. Občas přináší i výhody. Fotbalista s „jedovatou“ levou – dominantní nohou je snem nejednoho trenéra.
O souhlasné lateralitě lze hovořit za předpokladu přednostního užívání stejné ruky i smyslových orgánů. Pokud tomu tak není, hovoří se o lateralitě zkřížené. Vedoucí orgány lidské motoriky jsou na opačné straně těla než vedoucí orgány smyslové. Z hlediska psychické náročnosti je to přece jen snazší než jakýsi mišmaš dominance. Hlavní je namátkou pravé oko, levé ucho, pravá ruka a levá noha. Možné jsou samozřejmě i jiné varianty.
Odhady komplikací spojených jak s nevyhraněnou, tak s překříženou lateralitou se u rozličných výzkumů v různých zemích značně liší. Zdá se, že je již opuštěn starší názor vnímající tyto problémy jako živnou půdu dyslexií a dysgrafií. Míra obratnosti a řečové nadání poněkud ovlivněny být mohou. Na úrovni tzv. klinického dojmu, tj. kvalifikovaného odhadu, je názor o vyšším zastoupení překřížené laterality u osob s hraniční poruchou osobnosti.
Moderní česká psychologie a pedagogika má nejen ve výzkumech, ale v praktickém přístupu k lateralitě člověka velmi dobré jméno. Jména jako V. Příhoda, M. Sovák, Z. Matějček, B. Dosužkov patří klasikům oboru. Pro nás rodiče či jiné vychovatele platí jednoznačné: Respektovat, tolerovat, nepřecvičovat. K tomu lze dodat – netrápit sebe ani leváky a neprudit.
ČLÁNKY DO MAILU