Zatímco pohled do české kotliny dával v posledních dnech díky dešti zapomenout na ještě nedávné reálné obavy zemědělců z možného sucha, což může vytvářet předpoklady k dobré letošní úrodě, ve světě je situace jiná. A zjevně horší než loni. Co to znamená pro nás?
Světové ceny klíčových surovin významně rostou
V prvé řadě jsou to docela dramaticky rostoucí světové ceny klíčových zemědělských surovin, snad až na rýži. Nejen u nás, ale také v důležitých oblastech pro zemědělskou světovou produkci byl počátek letošního roku ve znamení velkého sucha, například v Brazílii, USA či jihovýchodní Asii, a je pravděpodobné, že se počasí již nepodaří zcela stávající vláhový deficit dohnat. Ostatně, vyhráno ještě není ani u nás, ale produkce ČR není rozhodující. Kvůli nepřízni počasí již přitom za necelé první čtvrtletí vzrostly podle analytické společnosti Colosseum světové ceny ovsa o 32 procent, vepřového o 31 procent, pšenice o 16 procent či sóji a kukuřice o 13 procent. Rekordmanem v růstu cen je ovšem káva, jejíž ceny se v roce 2014 zvýšily již o 57 procent. Nejen kvůli tomuto vývoji již zámořští meteorologové odhadli růst cen potravin o zhruba 3,5 procenta. Při globální prostupnosti světové ekonomiky je zřejmé, že se růst cen potravin vzhledem k růstu cen zemědělských surovin projeví i v Evropě – a tedy i u nás.
Zdaleka ovšem nejde pouze o růst cen zemědělských surovin. Permanentním impulsem pro růst cen potravin je stoupající počet lidí na planetě a v rámci rostoucího počtu lidí zvyšující se množina spotřebitelů, kteří si mohou dovolit širší spektrum potravin nakoupit. To zvyšuje spotřebitelskou poptávku více, než roste nabídka příslušné produkce, a opakuje se to každý rok.
Ukrajinský konflikt ovlivní ceny potravin. Ale jinak, než se tvrdí
Na cenách se také podle všeho projeví konflikt na Ukrajině, avšak spíše opačným efektem, než zatím z tuzemských médií zaznívá. Ta spekulují spíše o možném zlevnění potravin, pakliže EU definitivně odsouhlasí pomoc pro Ukrajinu v podobě dočasného zrušení cel na její produkty. Podle analýz EU by tím mělo hospodářství Ukrajiny získat „celní pobídku“ ve výši zhruba 200 milionů eur – k tomu je však třeba podotknout, že v EU žije přes 500 milionů Evropanů, což jinými slovy znamená, že minimálně ve statistickém průměru se případná pomoc EU spotřebitelů, například ve zlevnění nějakých potravin, prakticky nedotkne.
Kromě toho má jít, podle dosavadních informací, pouze o časově omezenou pomoc, která má skončit před hlavním nákupním obdobím Vánoc, konkrétně v listopadu. Export z Ukrajiny je navíc regulován kvótami, v případě obávaných kuřat jde přitom o celoroční objem čtyřnásobně nižší, než je produkce ČR – a jak bylo řečeno, tento miniobjem z Ukrajiny by měl být rozprostřen po celé unii. V praxi tak lze očekávat, že dočasně možná zlevní řádově jednotky druhů potravin původem z Ukrajiny, které však vůbec nemusí skončit na našem maloobchodním trhu. I když zrovna ČR je Ukrajině docela blízko.
Ukrajinský konflikt se ale může také projevit nejasným vývojem cen ropy, které mohou, navzdory některým předpokladům, také vzrůst. Minimálně v minulém týdnu se tak dělo jak v případě evropské ropy Brent, tak americké ropy WTI. Na ceny potravin navíc bude také tlačit inflace, kterou podporují bankovní instituce prostřednictvím svých inflačních cílů. Samotné potraviny by se přitom, pakliže by platil zatím předběžný odhad růstu cen potravin o zmiňovaných 3,5 procenta, na inflaci mohly podílet až zhruba půl procentem – tedy u nás.
Jisté je jen jedno – levněji nebude
Na definitivní prognózy je samozřejmě ještě brzy, neboť všechny vlivy počasí se ještě neprojevily. Celosvětově však zatím rostou ceny úplně všeho, včetně olejů, ovoce, zeleniny nebo třeba i hovězího masa. Situace tak trochu připomíná rok 2008, kdy raketově, také zejména kvůli počasí, vzrostly ceny zemědělských surovin a následně, o poznání méně (globálně zhruba o 5,5 procenta), také ceny potravin. K tomu snad jen poznámka, že v současné době nicméně nejsme ani v polovině tehdejšího stavu.
V případě ČR bude nicméně na růst průměrných cen potravin působit i další faktor, který je ve své podstatě navzdory svému příspěvku ke zdražování potravin v konečném důsledku pozitivní – totiž rostoucí zájem spotřebitelů kupovat kvalitnější, ale tím pádem také v drtivé většině případů dražší potraviny. V tom je u nás mimochodem ještě velká rezerva, což je ale zároveň jedním z důvodů, proč v ČR v posledních letech rostou ceny potravin o něco rychleji než v Evropě.
Podívejte se, jak u nás vzrostly ceny potravin za pět let:
Každopádně, minimálně do poloviny letošního roku lze očekávat postupný, ne zřejmě plošný, ale přece jen mírný růst cen potravin. Poté, co budou známy přesnější odhady lokálních i světových sklizní, se může růst urychlit, nebo může dojít v případě dobré úrody k určité cenové stagnaci s možným, ale ne zcela jistým podpůrným prvkem dočasného zrušení celní ochrany EU ohledně Ukrajiny. Na samém konci roku 2014 budou ale v porovnání se současným stavem potraviny ve světě, v EU i u nás určitě zase o něco dražší.
ČLÁNKY DO MAILU