Názor k článku Levnější pivo? Babiš neví, co činí od Viktor - Ve srovnání s legálním alkoholem, o kterém se...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 1. 2. 2016 18:33

    Viktor (neregistrovaný)

    Ve srovnání s legálním alkoholem, o kterém se bezpečně ví, že v uživatelích vyvolává agresi, pocit nezranitelnosti a přeceňování vlastních schopností (tedy faktory rapidně zvyšující riziko nehody), marihuana má na řidiče spíše uklidňující účinek a pod jejím vlivem řídí opatrněji. Americká studie z roku 1981 nazvaná Marihuana a řízení navíc dodává, že naprostá většina nehod pod vlivem THC byla způsobena řidiči, kteří požili i alkohol, tudíž je vysoce problematické obviňovat konopí.

    Další výzkum v USA, jehož závěry byly pod názvem Vliv marihuany a alkoholu na řízení motorového vozidla publikovány v roce 2009, přinesl tyto informace: „Většina řidičů pod vlivem marihuany má kupodivu pouze zanedbatelně snížené schopnosti ovládat vozidlo. U zkušených kuřáků se neobjevily téměř žádné známky zhoršených řidičských schopností – pouze v kombinaci s alkoholem. Zkouření řidiči si uvědomují svůj změněný stav, a proto se za volantem chovají opatrněji než střízliví."

    K podobným závěrům došli v roce 2000 i vědci ve Velké Británii, jejichž výzkum na simulátorech byl zadán vládními představiteli a měl původně přinést důkazy proti užívání drog za volantem, ale zjevně nesplnil očekávání politiků (a zřejmě proto také nebyl veřejně nijak zvlášť prezentován). Z opatrně formulovaného závěru lze totiž vyčíst, že marihuana na každého jedince působí jinak, a proto se na jakýkoli výzkum těžko aplikují klasické statistické metody. Dále se v závěru uvádí, že zhoršené vnímání a zpomalené reflexy jsou obvykle vykompenzovány zvýšenou obezřetností a opatrností. Výstup je tedy opět velice podobný dalším studiím – konopí za volantem může mít vliv na bezpečnost provozu na silnici, přesto se jedná o relativně zanedbatelné riziko (obzvlášť ve srovnání s dalšími substancemi).

    Vědecký a selský rozum kráčí ruku v ruce

    Abychom si ukázali i konkrétní čísla na podporu uvedených tvrzení, podívejme se na závěry z nedávno publikovaného komparativního výzkumu z dánské Aalborské univerzity a norského Institutu dopravní ekonomiky v Oslu.

    Autoři porovnávali data z více než šedesáti různých studií, které zkoumaly, jaký vliv mají různé legální a nelegální drogy na nehodovost. Nakonec vědci došli k závěrům, které mohou na první pohled působit překvapivě. Konopí za volantem je spojeno pouze s mírně zvýšeným rizikem dopravní nehody. Konkrétní koeficient pro smrtelnou nehodu pod vlivem konopí vyšel relativně nízký, a to 1,25. Toto číslo de facto udává, že zkouřený řidič

    má oproti střízlivému o čtvrtinu větší riziko, že se za volantem zabije (zároveň to ale neznamená, že každý čtvrtý zkouřený člověk bude mít smrtelnou nehodu). Metoda výpočtu a interpretace koeficientu je sice složitější, pro naše účely ale bohatě postačí srovnání údajů s dalšími látkami. Antidepresiva (1,32) a opiáty (1,44) mají jen o něco málo vyšší hodnoty než konopí. Různá sedativa jsou na tom však již hůře – benzodiazepiny (2,30) anebo například jeden z léků na spaní nové generace Zopiklon (2,60). Tvrdé drogy pak dosahují velmi vysokých hodnot – jako třeba kokain (2,96), nicméně nejvyšší skóre mají jednoznačně amfetaminy (4,46).

    Zajímavé je také srovnání konopí s naprosto běžně užívaným antibiotikem, jakým je penicilin (1,12), a antihistaminiky (léky na alergie) jako například Zyrtec a Xyzal (1,12), jejichž užívání za volantem také mírně zvyšuje riziko smrtelné nehody. Podle zmiňované komparativní studie je toto mírné zvýšení rizika srovnatelné s řízením pod vlivem marihuany, přitom se jedná o legální a všeobecně dostupné substance. Je sice pravdou, že na příbalových letácích k většině léků se dočteme o tom, jak není vhodné po jejich užití řídit, protože mohou negativně ovlivnit vnímání a reakce (stejně jako to platí v případě marihuany). Nikde už ale není psáno, že je řízení pod vlivem různých legálních prášků zakázané, přičemž policie u řidičů neprovádí žádné testy na přítomnost těchto látek v těle, nemluvě o ještě nebezpečnějších antidepresivech a sedativech.

    Ačkoli se norsko-dánský výzkum nezabýval přímo alkoholem, ale pouze drogami, zmiňuje se v závěru i o škodlivosti alkoholu za volantem ve srovnání s jinými látkami: „Celkově vzato, zvýšené riziko dopravních nehod spojené s užíváním drog nesmí být přeceňováno… Ve srovnání s obrovským zvýšením rizika při řízení pod vlivem alkoholu se ukazuje zvýšení rizika spojené s užitím drog jako překvapivě malé."

    Studie jsou k nalezení na:
    www.ncbi.nlm.nih.gov
    www.ncjrs.gov
    www.ukcia.org

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).