Vlákno názorů k článku Levnější pivo? Babiš neví, co činí od martas85 - Mě vždycky zaskočí, když vidím ty násosky u...

Vzdyt to cteme kazdou chvili jak nekdo naboural a v krvi mel THC. Srovnani v absolutnich cislech nema smysl, kdyz se chlasta o rad vic, nez se huli.

Já nevím, kde to čtete, v jistém smyslu ale máte asi pravdu. Nicméně pokud odečteme řízení motorových vozidel, výsledek bude jasný.

Navíc je problém, že to THC bude v krvi i půl roku po jointu.

A názor, že se chlastá o řád víc než hulí..mno, spousta lidí hulí, aniž by to někdo věděl. Ale nepopírám, že chlast vede :-)

ten rozdil bude spis 2 az 4 rady, huleni je naprosto okrajova zalezitost.

Zkonzumuje-li zdravý dospělý muž o váze 80 kg jeden kus Pivo výčepní světlé 0,5l za 24 hodin nestane se vůbec nic i kdyby řídil osobní automobil, jeho společenská nebezpečnost je nulová.
O konopí se nic takového prohlásit nedá.

Trestné činy by se musely přepočítat na celkový počet uživatelů, číslo samo o sobě nic neznamená.

Dá-li si joint, tak za 24 hodin se taky nestane vůbec nic. V pravdě, jak jsem psal, rezidua THC najdeme v krvi či ve vlasech i za půl roku, ale mozek je o.k. po cca 12. hodinách. Viditelně o tom nic nevíte. Navíc kouření trávy je akt, který se vesměs provádí v uzavřených společnostech a lidé se baví, nemají pomyšlení se zaobírat nějakým točením volantu.

Ono co se řízení dopravních prostředků týče, žádné drogy tam nepatří, to je jasné. Tak není potřeba se na tom neustále točit.

Za volant sedají i napůl slepí, důchodci před smrtí, schizofrenici, epileptici atd. Ono totiž sednout dnes za volant, znamená být jednou nohou v kriminále a druhou v hrobě.

Společenská nebezpečnost tkví ponejvíce v jiných věcech a např. agresivita po chlastu je náramný problém a snad každý se s tím už setkal.

Ve srovnání s legálním alkoholem, o kterém se bezpečně ví, že v uživatelích vyvolává agresi, pocit nezranitelnosti a přeceňování vlastních schopností (tedy faktory rapidně zvyšující riziko nehody), marihuana má na řidiče spíše uklidňující účinek a pod jejím vlivem řídí opatrněji. Americká studie z roku 1981 nazvaná Marihuana a řízení navíc dodává, že naprostá většina nehod pod vlivem THC byla způsobena řidiči, kteří požili i alkohol, tudíž je vysoce problematické obviňovat konopí.

Další výzkum v USA, jehož závěry byly pod názvem Vliv marihuany a alkoholu na řízení motorového vozidla publikovány v roce 2009, přinesl tyto informace: „Většina řidičů pod vlivem marihuany má kupodivu pouze zanedbatelně snížené schopnosti ovládat vozidlo. U zkušených kuřáků se neobjevily téměř žádné známky zhoršených řidičských schopností – pouze v kombinaci s alkoholem. Zkouření řidiči si uvědomují svůj změněný stav, a proto se za volantem chovají opatrněji než střízliví."

K podobným závěrům došli v roce 2000 i vědci ve Velké Británii, jejichž výzkum na simulátorech byl zadán vládními představiteli a měl původně přinést důkazy proti užívání drog za volantem, ale zjevně nesplnil očekávání politiků (a zřejmě proto také nebyl veřejně nijak zvlášť prezentován). Z opatrně formulovaného závěru lze totiž vyčíst, že marihuana na každého jedince působí jinak, a proto se na jakýkoli výzkum těžko aplikují klasické statistické metody. Dále se v závěru uvádí, že zhoršené vnímání a zpomalené reflexy jsou obvykle vykompenzovány zvýšenou obezřetností a opatrností. Výstup je tedy opět velice podobný dalším studiím – konopí za volantem může mít vliv na bezpečnost provozu na silnici, přesto se jedná o relativně zanedbatelné riziko (obzvlášť ve srovnání s dalšími substancemi).

Vědecký a selský rozum kráčí ruku v ruce

Abychom si ukázali i konkrétní čísla na podporu uvedených tvrzení, podívejme se na závěry z nedávno publikovaného komparativního výzkumu z dánské Aalborské univerzity a norského Institutu dopravní ekonomiky v Oslu.

Autoři porovnávali data z více než šedesáti různých studií, které zkoumaly, jaký vliv mají různé legální a nelegální drogy na nehodovost. Nakonec vědci došli k závěrům, které mohou na první pohled působit překvapivě. Konopí za volantem je spojeno pouze s mírně zvýšeným rizikem dopravní nehody. Konkrétní koeficient pro smrtelnou nehodu pod vlivem konopí vyšel relativně nízký, a to 1,25. Toto číslo de facto udává, že zkouřený řidič

má oproti střízlivému o čtvrtinu větší riziko, že se za volantem zabije (zároveň to ale neznamená, že každý čtvrtý zkouřený člověk bude mít smrtelnou nehodu). Metoda výpočtu a interpretace koeficientu je sice složitější, pro naše účely ale bohatě postačí srovnání údajů s dalšími látkami. Antidepresiva (1,32) a opiáty (1,44) mají jen o něco málo vyšší hodnoty než konopí. Různá sedativa jsou na tom však již hůře – benzodiazepiny (2,30) anebo například jeden z léků na spaní nové generace Zopiklon (2,60). Tvrdé drogy pak dosahují velmi vysokých hodnot – jako třeba kokain (2,96), nicméně nejvyšší skóre mají jednoznačně amfetaminy (4,46).

Zajímavé je také srovnání konopí s naprosto běžně užívaným antibiotikem, jakým je penicilin (1,12), a antihistaminiky (léky na alergie) jako například Zyrtec a Xyzal (1,12), jejichž užívání za volantem také mírně zvyšuje riziko smrtelné nehody. Podle zmiňované komparativní studie je toto mírné zvýšení rizika srovnatelné s řízením pod vlivem marihuany, přitom se jedná o legální a všeobecně dostupné substance. Je sice pravdou, že na příbalových letácích k většině léků se dočteme o tom, jak není vhodné po jejich užití řídit, protože mohou negativně ovlivnit vnímání a reakce (stejně jako to platí v případě marihuany). Nikde už ale není psáno, že je řízení pod vlivem různých legálních prášků zakázané, přičemž policie u řidičů neprovádí žádné testy na přítomnost těchto látek v těle, nemluvě o ještě nebezpečnějších antidepresivech a sedativech.

Ačkoli se norsko-dánský výzkum nezabýval přímo alkoholem, ale pouze drogami, zmiňuje se v závěru i o škodlivosti alkoholu za volantem ve srovnání s jinými látkami: „Celkově vzato, zvýšené riziko dopravních nehod spojené s užíváním drog nesmí být přeceňováno… Ve srovnání s obrovským zvýšením rizika při řízení pod vlivem alkoholu se ukazuje zvýšení rizika spojené s užitím drog jako překvapivě malé."

Studie jsou k nalezení na:
www.ncbi.nlm.nih.gov
www.ncjrs.gov
www.ukcia.org