Zatímco v metropoli narazíte na dobrou kavárnu s poctivými buchtami pomalu na každém rohu, v Liberci je trochu jinak. Ne že by tu nebylo kde kofein načerpat, ale podniků s teplem domova, kde to myslí s jídlem i pitím opravdu vážně, se tu jaksi nedostává. Proto je pro Liberečáky vždy svátkem, když se mohou vypravit na nové místo, kde to voní, dýchá a žije, kde se čas zastaví, jakmile usednete do na míru vyrobených sedaček a zakousnete se do některého ze sladkých nebo slaných koláčů. Na místo nazvané U2B.
U Dvou buchet, ne jůtubíčko
V této části Liberce to nikdy moc nežilo, i když jde stále o centrum. Papírové náměstí (Papírák) je prostě trochu za bukem, přesto to právě sem zaválo Dagmar Šonskou a její dceru Petru Balcarovou, které si tu otevřely coffee U Dvou buchet. A i když by raději slyšely: „Jdeme k buchtám“ nebo „na Papírák za buchtama“, jejich zákazníci kavárně často neřeknou jinak než U2B – „jůtubíčko“. I my jsme se doslechli o „jůtubíčku“, a ne o buchtách, ale chytlo nás to. Tak jsme během té největší letošní sněhové nadílky liberecký podnik navštívili.
Zvenku malá, uvnitř prostorná, útulná, domácí, přívětivá, taková je kavárna, která tu vznikala od jara loňského roku. Koncem srpna pak své zelené dveře v tichosti otevřela veřejnosti. „Nechtěly jsme žádnou velkou otvíračku, nechtěly jsme zažít velký nával, který by nás třeba zaskočil. Jsem ráda, že si nás lidé hledají postupně, že si o nás povídají mezi sebou a doporučují nás dalším kamarádům. To je myslím ta nejlepší reklama,“ říká Dagmar Šonská.
Začátky nebyly snadné
Dáša je majitelkou kavárny, od sedmi od rána tu denně peče; tou, která tu na vše dohlíží, plní sociální sítě, vítá hosty a kávu roznáší, je její dcera Petra. Jen dokončila vysokou školu a trochu cestovala, začala své mamince pomáhat realizovat její dlouhodobý sen o kavárně s vlastními domácími dobrotami pečenými s láskou a jen z kvalitních surovin. „Nejdříve mamce všichni říkali, ať do toho jde, že to bude super, když ale přišly potíže s rekonstrukcí prostor a nové a nové požadavky hygieny, najednou všichni začali tvrdit, že do toho jít neměla,“ vzpomíná Petra. „Nebýt té silné podpory od dcery, bylo by to všechno mnohem těžší,“ přiznává Dáša Šonská. A i když už má Petra zaječí úmysly, dál bude na chod U2B dohlížet. Vždyť tu nechala i kus sebe. Samy si tu s maminkou originálně vymalovaly, okna obrousily, celý interiér navrhly a poskládaly podle vlastních představ.
Vstupní místnost na vás dýchne čistotou, bílé dřevěné stoly, židle a barevné lavice skvěle doplňují originální obrazy žen kyprých tvarů. Druhou místností s barovými stolky projdete až k nápaditému barovému pultu s šuplíky, za nímž je průhled do kuchyně, kde se pečou všechny dobroty, které najdete ve vitríně hned u baru.
Cheesecaky předběhly koláče a bábovky
Máte chuť na dortík? Dejte si ten melounový, k jeho dokonalosti se projíte, věřte mi. Akutně potřebujete domácí štrúdl z domácího listového těsta? Vydržte, Petra vám ho hned přinese. Sbíhají se vám sliny na pravé domácí buchty s povidly, která Dáša sama loni uvařila? Chvilku si počkejte, už se pečou. „Zkraje jsme zkoušely i zdravé koláče, bez cukru, bez lepku, ale to si koupil jeden člověk za týden, a my jsme to tu pak dojídaly. Tak jsme si řekly, že se budeme držet hlavně babičkovského pečení,“ říká Petra.
Vypadá to jako idylka, ale není všechno tak, jak si to U Dvou buchet původně naplánovaly. „Chtěla jsem tu mít každý den třeba pět druhů bábovek, mám tu celou sbírku krásných forem, plánovala jsem si, že budu péct denně koláče, ale lidé si to, co si můžou udělat doma, v kavárně asi dát nechtějí. Nebo chtějí, ale ne tak často, jak jsem si to já vysnila,“ říká Dagmar Šonská. Proto tu začaly nabízet i cheesecaky, tvarohový dort Míša i brownies. Absolutním hitem se pak stal sněhový nádech, na němž si vytvoříte okamžitou závislost.
U2B umí péct i naslano
Ale U2B není jen o sladkém, k mání jsou i slané koláče a velké slané palačinky, kvůli nimž si zakoupily i profi palačinkovač. Ke snídani zakousnete vejce na všechny způsoby, k lehkému obědu si můžete dát zapečené tousty a ke svačině pečivo s domácí pomazánkou. Třeba řepovou. Na samém začátku si sice chlebíčky nechaly vozit, stejně jako špičky a větrníky, ale velmi rychle od toho upustily. „Nevyplatilo se to, a navíc mi vadilo, že to není moje, teď už si dělám i vlastní listové těsto,“ říká Dáša. A nejen to. „Máme chalupu na Sychrově, kde je spousta skvělých jablek, švestek, třešní i jahod, které hodláme zejména v létě zpracovávat do koláčů i šťáv. Na podzim mě pak znovu čekají povidla. Loni jsem je vařila do dvou do noci a ráno zase rychle vstát a péct do U2B,“ vzpomíná majitelka na těžké období.
Jestli vám dneska chutnaly domácí buchty s mákem a chcete si pro ně do U2B zítra skočit znovu, možná je tam nenajdete. „Zatím nevíme, co je lepší, zda mít stálou nabídku, anebo každý den nabízet něco nového. Byla bych ráda, aby člověk, který sem přijde, byl pokaždé překvapený, co nového tu máme. Ale chceme mít třeba pondělky buchtové, středy roládové, aby si lidé zvykli, že v konkrétní den se oblíbených kousků určitě dočkají,“ plánuje Petra.
Otevírací doba se prodlouží. Časem
Aktuálně můžete „k buchtám“ přijít ve všední den mezi osmou a sedmnáctou hodinou. „Lidem slibuji, že otevírací dobu prodloužíme do šesti od sedmi, protože ti, kteří pracují, si trošku stěžují, že se k nám nemohou dostat. Protože to tu zatím vedeme jen my dvě, otevřely jsme nově alespoň i v neděli od dvou do pěti. A docela se to chytlo,“ říká s radostí Dáša. Tak se stavte, na kávu nebo čerstvý fresh a k němu sněhový nádech. Dát si ho je totiž U Dvou buchet povinnost.