To si tak jdete v Praze ulicí Minská a velkým bílým oknem v úrovni chodníku vidíte světlý prostor, kterému dominuje masivní barový pult, pár dubových židlí s bílými opěrkami, hmm, útulné, řeknete si, nakouknete, sejdete pár schodů po světlém dřevěném schodišti a ocitnete se v ráji. V ráji minidortíků, který si přesně před rokem otevřela Katka Antošová a nazvala jej Pannyruty. Ta vůně belgické čokolády Callebaut vám nedá spát, a co teprve až se zakousnete do minidortíku ve tvaru koule se zdobením hodným šperků…
Hithit nemusí být ukazatel úspěchu
Katka Antošová není vyučenou pekařkou ani od mala netrávila každou volnou chvilku přípravou těch nejvyhlášenějších pralinek, deset let pracovala pro korporátní firmu, kde spoustu času trávila nad papírováním a domlouváním smluv. Až během mateřské dovolené, kdy pro přátele připravovala pohoštění na party, zjistila, že ty její koule, původně vyrobené z odřezků, mají větší úspěch než profesionály připravené dorty a zákusky. A protože podobný produkt na trhu nebyl, zkusila koule z čokolády, trochy korpusu a sušeného ovoce vyladit k dokonalosti, aby je mohla začít nabízet. Nejdříve lidem skrze sociální sítě, a když získala potřebnou kladnou odezvu, začala Katka přemýšlet o malé cukrárně s výrobnou. Jenže vezměte jen tak půl milionu a otevřete si podnik, když jste na mateřské… Proto Katka zkusila získat potřebné finance v crowdfundingové kampani na Hithitu.
„Bylo bláhové myslet si, že uspěju, nikdo mě tenkrát neznal, nikdo nevěděl, co nabízím za produkt a cílová částka byla vysoká. Tenkrát byly tyto kampaně navíc vnímané jako doprošování se o peníze, dneska už je to úplně jinak,“ říká o zkušenosti s crowdfundingem Katka Antošová.
Hithit nevyšel, což by pro někoho mohla být jasná stopka, ne tak pro berana, který si jde za svým. „Byla jsem zklamaná, protože jsem si ty koule vypiplala do nejmenšího detailu, jsou takovým mým druhým dítětem, ale protože jsem tomu produktu věřila a nic podobného na trhu není, tak jsem svého cíle chtěla dosáhnout. A prostě jsem cestu za snem nevzdala,“ říká mladá žena, která tak dál vyráběla své kulaté minidortíky na zakázku nebo pro gastro akce v malé tmavé výrobně v Chuchli.
I sklep může být skvělé místo pro podnikání
Náhoda tomu chtěla, že Katka našla na inzerát bývalý prostor biopotravin ve Vršovicích, který ji hned při první návštěvě oslovil. „Byla tu hrozně hezká energie, od první chvíle jsem věděla, že tu chci být, a i když jsem tuhle část Prahy neznala, tak jsem to riskla,“ říká Katka Antošová o místě, od kterého ji většina lidí zrazovala. Do sklepa se prý lidem nebude chtít chodit, bude tu tma, černé schody jak do pekla. Ale to ještě nevěděli, že tohle je sice sklepní prostor, ale s velikým špaletovým oknem, které bíle vymalovaném prostoru přináší světlo a vzdušnost. A co se týče schodů, ty si Katka vlastnoručně odmontovala a v truhlářské dílně u svého přítele nechala zbrousit do přírodního odstínu dřeva. „Tomu prostoru to hrozně pomohlo,“ říká majitelka Pannyruty.
Útulně působí i modrobílá kombinace barev s dubovými parapety, stoly a pracovní deskou pultů. Ano, pultů, v cukrárně Pannyruty jsou totiž pulty dva, jeden slouží k výdeji a usazení vitríny s nabídkou minidortíků a druhý je pult výrobny. Ten je osazen vysokým sklem, abyste mohli veškerou přípravu ve výrobně pozorovat třeba od šálku Caffé del Dogo Doge Nero.
Třicet gramů slasti
Na mlsání nebo ke kávě tu jsou k mání skleničkové dezerty, koláče i dorty. Tím největším tahounem ale stále zůstávají minidortíky – koule s kouzelnými názvy jako Slečna Ananasová, Datlová dáma nebo Karamelová milenka.
1. srpna 2018 získala Katka Antošová ocenění v mezinárodní soutěži chutí Great Taste Award za čokoládovou kuličku/minidortík se jménem Rybízovááá – jedná se o dezert s mrazem sušeným červeným rybízem se 70% obsahem belgické hořké čokolády.
„Já například miluji Lejdy Koko, která je ale v porovnání s těmi ostatními nudná. K těm nejoblíbenějším patří Madam pistácie a moc bych vám doporučila Slečnu Banánovou. I když lidi moc nemají rádi banánové chutě, tak tahle je fakt zábavná, jemná, marcipánu podobná. Úplně úžasná je i Rumová princezna. Pokud chcete něco osvěžujícího a nakyslého, tak můžu nabídnout Malinovou komtesu, Paní Višňovou nebo Rybízovou,“ láká nás majitelka Pannyruty.
Tohle jsou jen tipy; nabídka, kterou denně ukrývá vitrína na Minské 4, je mnohem širší. My jsme hned po ránu našli deset druhů, ale vymyšlených jich je aktuálně padesát pět. A podle nálady a poptávky je Katka do vitríny vyrobí a doplňuje. „Základem prakticky všech minidortíků je z deseti procent můj speciální korpus na dort, ze sedmdesáti procent čokoláda, buď mléčná, bílá, nebo různé druhy hořké čokolády. Pak buď přidám koření, oříšky, nebo mrazem sušené ovoce,“ popisuje složení Katka Antošová.
Minidortík nebo koule plné čokolády? Jak kdo chce
Následně všechny suroviny spojí a ručně vykoulí v koule o průměru tři a půl centimetru. „Váží dvacet čtyři gramů bez obalení v čokoládě, takže celkově po přelití čokoládou pak váží plus minus třicet gramů,“ popisuje majitelka Pannyruty. Protože je v cukrárně možnost koupit si krabičku na míru, tak si tyhle minidortíky kupují lidé místo bonboniéry nebo jako sladkou tečku po pracovním obědě. Za čtyřicet korun to nikoho nezruinuje a rozhodně potěší. Oko i chuťové pohárky.
Paštikářka ze mě nebude, směje se majitelka cukrárny
Kdybyste chtěli získat trochu z dovedností, kterými disponuje Katka Antošová, můžete k ní chodit na kurz. O víkendech učí zájemce po malých skupinkách zdobit dorty nebo péct cukroví. „Probíhá to v komorní pohodové atmosféře, já k tomu upeču chleba, připravím paštiku, rozlévám Prosecco. Je legrační, že mi pak lidé říkají, že sem chodí hlavně kvůli té paštice,“ směje se Katka Antošová.
Že bychom se v cukrárně nakonec dočkali i prodeje paštiky? „Hledám způsob, jak sem paštiku dostat, protože lidem moc chutná a dost na mě tlačí, ale určitě nechci měnit záměr podnikání a být paštikářka,“ říká se smíchem Katka a dodává: „Já jsem vždycky tak šťastná, když mám plnou vitrínu minidortíků. Říkám jim: ‚Vy jste tak hezký.‘“ A co je nejdůležitější, nemyslí si to sama. Však se podívejte do naší galerie a uznejte sami, že tohle je prostě sen.
ČLÁNKY DO MAILU