Asi tak - pan doktor v článku sice celkem zajímavě ukazuje různé zajímavé případy, ale ve Žďáru se stalo něco trochu jiného. Totiž to, že vraždila osoba, která se již závažného trestného činu dopustila, byl prokázán a před mnohaletým odnětím svobody ji "zachránila" jen právě duševní porucha.
Osobně nemám celkem problém s tím, že je zacházení s "bláznem" trochu odlišné než s "normálním pachatelem", připadá mi ale dost neuvěřitelné, když se z ochranné léčby dostane za zlomek doby, kterou by strávila v trestu - to je pak opravdu vyloženě návod k tomu, aby kdekdo hrál na nesvéprávnost.
Že budou vždy problémy s v článku popisovanými případy z oblasti "psychického teroru" nepříjemnými pro rodinu je asi smutný fakt, ale nemyslím si, že by se měla společnost být příliš vstřícná k "nemocným", kteří se dopustili jednoznačného trestného činu...