Potravinovým doplňkům na jednu stranu přičítáme mnohé účinky, na druhou stranu jejich efekt silně podceňujeme. I výběr vitamínů a dalších doplňků stravy je více než vhodné konzultovat s lékárníkem. Aby fungovaly. A aby neškodily.
Moc možností. Pomoci i škody
„V České republice je obchodovatelných zhruba osm a půl tisíce různých léčivých přípravků, jež mohou způsobit tisíce lékových interakcí,“ říká Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory (ČLnK). „A z pohledu pacientů by neměla být otázka užívání léků ani potravinových doplňků podceňována. Pozor bychom měli dávat právě i u volně prodejných přípravků. I u nich jde o to, zda jsou podané ve správnou dobu, ve správné dávce a kombinaci.“
I když se tedy chystáte třeba pro přípravek na klouby babičce k svátku, měli byste to probrat s lékárníkem.
„Základní úkon lékárníka je tzv. dispenzace – lékárník při vydání léku pacienta instruuje, jak lék užívat. Zároveň ověřuje, že pacient rozumí a bude podle pokynů postupovat,” doplňuje Lubomír Chudoba.
Opravdu je potřebujeme?
Doplňky stravy nejsou léčiva. Před tím, než si je můžeme koupit například v lékárně, musí pouze dokázat zdravotní nezávadnost, nikoliv účinnost.
Galerie: Nebezpečné weby s doplňky stravy
Mezi nejoblíbenější patří třeba ty, které deklarují zlepšení paměti a bystřejší fungování mozku. Třeba v USA se podle údajů spotřebitelského časopisu dTest za posledních deset let jejich prodej zdvojnásobil. Avšak z prosincového souhrnu různých výzkumů vyplývá podle dTestu, že neexistují skutečně spolehlivé důkazy o účincích těchto doplňků v předcházení výpadků paměti, lehčích psychických problémů nebo demence u starších lidí. Podle harvardského profesora medicíny Pietera Cohena mohou některé přípravky dokonce uškodit.
Od koho je koupit
„I na doplňky stravy by se každý měl před nákupem informovat u svého lékárníka,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Michaela Bažantová. „Lékaři v ordinacích na tohle téma podrobně obvykle nemají čas. Ale i v lékárně se může stát, že zákazník na lékárníka nenarazí, když se jde pouze poradit.“
Představíte-li si lékárnu, kde je velké oddělení „Výdej léků na recept“ a vedle něj ještě větší „Výdej léků bez receptu“, za tárou této části lékárny může být farmaceutický asistent. Ten sice znalosti léků a farmacie má, nikoli však na úrovni lékárníka. Na dotaz, zda si při léčbě vašimi obvyklými léky neublížíte například nějakými vitamíny, odpověď znát nemusí, může vám ale zprostředkovat konzultaci s lékárníkem, který je v lékárně stále přítomen.
Využijte odborného poradenství pro vaše zdraví
Nejen v týdnu od 17. do 23. června, který je spojen se Dnem lékáren, mohou pacienti využít odborného poradenství lékárníků. Mimo jiné jim poradí ohledně kombinace léků s doplňky stravy a potravinami či nápoji. Seznam zapojených lékáren je k dispozici v mobilní aplikaci Lékárny v ČR. Více informací k akci naleznete na www.lekarnickekapky.cz.
Tady znají mě i mé léky
I z toho důvodu se určitě vyplatí mít na stabilní nákupy nebo výdej na recepty svou rodinnou lékárnu. Tady totiž přesně vědí, jaké léky pravidelně užíváte, a tedy mají přehled, kterými doplňky stravy nebo třeba zapíjením nevhodným nápojem můžete jejich účinky měnit, či je dokonce úplně potlačit.
„Zhruba 18 % z nás už má svého lékárníka, a to je podle nás ideální cesta. Rodinný lékárník ví o pacientovi vše, zná jeho terapii a rychle poradí. Nemusí složitě nic hledat a zjišťovat, a vše se tak i urychlí,“ dodává Michaela Bažantová.
Rozhovor nad příbalovým letákem
Navíc ke známému lékárníkovi máte oproti anonymnímu prostředí velkých lékáren i větší důvěru. A můžete s ním zkonzultovat, zda vůbec ten který přípravek vy nebo člen vaší rodiny potřebujete. Rozhovorem navíc třeba dojdete k jinému řešení situace.
„Typickým příkladem jsou třeba potravinové doplňky na klouby,“ uvádí Michaela Bažantová. „Pokud má babička kloubní degeneraci třetího stupně, tak jí doplněk stravy nepomůže. Ale může být vhodný jako prevence artrózy jiných kloubů, například druhého kolena a kyčle.“
Nebo společně dojdete k tomu, že k vámi vybranému potravinovému doplňku existuje ekvivalent v podobě léku, mnohem kvalitnějšího a navíc dostupného bez receptu.
Ať to dítě není pořád nemocné!
Především maminky v období chřipek a nachlazení pak často až bezhlavě nakupují třeba vitamíny a různé „zázračné“ preparáty na podporu dětské imunity. Podle Alexandry Haškové, vedoucí projektu Lékárnice maminky, často stačí jen delší rozhovor a výsledek cesty do lékárny může být úplně jiný:
„Třeba zjistíme, že dítě nastoupilo do školky už ve dvou letech a jeho častá nemocnost je tak fyziologická, protože ještě nemá dostatečně zralou imunitu,“ říká Alexandra Hašková. „Stačí tedy třeba upravit jídelníček a režim ve smyslu vitamínů a regionálních potravin.“
Nepomohou. Třeba i uškodí
Módním produktem na poli volně prodejných přípravků je i hořčík – přispívá k normální činnosti nervové soustavy a psychické činnosti, je důležitý pro naše svaly – a to i pro ten nejdůležitější – srdce. Snižuje míru únavy a vyčerpání. Hraje roli ve vyváženém příjmu tekutin a roztoků solí a minerálních látek nejen u chronicky nemocných, ale také u sportovců nebo manuálně pracujících. Kdo by nepotřeboval hořčík? Třeba ten, kdo se zrovna léčí s močovými cestami, angínou nebo právě aktuální lymskou boreliózou – nemocí, kterou přenášejí klíšťata.
„V takových případech mohou lékaři předepsat tetracyklinové antibiotikum doxycyklin,“ upozorňuje Michaela Bažantová. „A hořčík, který bychom s ním současně užili, může bránit jeho účinku.“
Dokážete si v ordinaci praktického lékaře představit situaci, že dostanete recept a vytížený lékař se vás zeptá, zda si ráno náhodou nepřipravujete šumivý nápoj z hořčíku? I proto je role lékárníka důležitější, než se mnoha z nás na první pohled zdá. Právě i v situaci, kdy se sháníte po hořčíku, se vás může zeptat, zda právě neužíváte antibiotika a jaká.
Časté omyly: brusinky a jedlá soda
„Další z řady situací, kdy mohou potravinové doplňky i škodit, jsou třeba vyhledávané brusinky na zánět močových cest,“ přidává další příklad Michaela Bažantová. „Spousta z nás se problém snaží řešit nejprve sama a míří do lékárny. Ale brusinkový extrakt či čaj nesmí užívat lidé, kteří se léčí warfarinem.“
I těhotné ženy, často důkladně vyzbrojené různými informacemi z mnoha internetových diskuzí, si mohou škodit. Třeba tolik využívanou jedlou sodou, která má být zázrakem na častou těhotenskou potíž, pálení žáhy.
„Jedlá soda je snadno dostupná za pár korun v drogerii, supermarketu i lékárně,“ doplňuje Alexandra Hašková. „Má ale pouze přechodný efekt a v důsledku zvyšuje množství žaludečních kyselin. Pokud máme možnost s těhotnou mluvit, můžeme jí spíš doporučit režimová opatření nebo bezpečné antacidum pro období těhotenství.“
Odborná spolupráce:
Mgr. Michaela Bažantová
Lékárnice, tisková mluvčí České lékárnické komory
Mgr. Alexandra Hašková
Lékárnice, vedoucí projektu Lékárnice maminky
PharmDr. Lubomír Chudoba
Lékárník, prezident České lékárnické komory
ČLÁNKY DO MAILU