Příprava domácího listového těsta je náročná jak časově, tak fyzicky, proto řada lidí spoléhá na hotové těsto z obchodu. Ať už jde o kostku mrazenou, chlazenou či rozválené chlazené těsto na pečicím papíru. Spotřebitelský časopis dTest nechal otestovat devatenáct chlazených i mražených listových těst a zjistil, že kvalita je vyhovující. „Celkově nejlépe vyšla z testu těsta chlazená, rozválená na pečicím papíře. Chuťově obstála lépe těsta chlazená než mražená, těsta z mrazničky na tom byla hůře i se soudržností a mastností. I z nich se dá ale upéct relativně dobrý závin. Příliš nás však nepotěšila kvalita použitých tuků,“ shrnuje výsledky testu Daniel Pavlis, vedoucí redakce časopisu dTest.
Máslo ani sádlo výrobci nepoužívají
Základní postup výroby listového těsta – opakované válení, překládání a chlazení – se od dob našich prababiček nezměnil. Co se ovšem radikálně změnilo, je složení. Kromě přídatných látek – aromat, barviv, emulgátorů, stabilizátorů a konzervantů – jde především o druh použitého tuku. Máslo nebo sádlo z tradičních receptur dnes stoprocentně nahrazují tuky rostlinné, které mají jiné přednosti, než je výrazná lahodná chuť. Snáze se zpracovávají, déle vydrží a jsou levné. Tuk je nositelem chuti i křehkosti a jeho kvalita se zásadně odráží v kvalitě těsta.
Jedním z ukazatelů nekvalitního rostlinného tuku je vysoký obsah transmastných kyselin, které vznikají při průmyslovém ztužování olejů, použije-li se špatná technologie. Mají prokazatelně nepříznivé dopady na lidské zdraví, mezi které patří kornatění tepen, růst hladiny „zlého“ cholesterolu v krvi, riziko cukrovky druhého stupně a další.
Chlazené Listové těsto Sláma a mražené Listové těsto Nowaco s názvem Dobroty babičky Kláry obsahovaly takové množství transmastných kyselin, že by v mnoha státech nesměly vůbec přijít do oběhu. Na rozdíl od jiných zemí, například Rakouska či Dánska, neexistují v Česku žádná legislativní opatření, regulující obsah těchto látek ve výrobcích. „Jako v případě našich dřívějších testů jedlých rostlinných tuků a oplatek a hořických trubiček, i zde se ukazuje, že existují výrobci, kteří rizikové tuky ve svých recepturách používají. Zavedení legislativních limitů by tedy dávalo smysl i v Česku,“ podotýká Daniel Pavlis a dodává: „Oslovili jsme v této věci příslušné úřady, ale bez úspěchu.“
Druh použitého tuku se často nedozvíme ani z obalu
dTest se zajímal také o obsah nasycených mastných kyselin v testovaných výrobcích. Za jednu z nejhorších je považována kyselina palmitová, nejvíce obsažená v palmovém oleji. Právě ten uvádělo několik výrobků ve složení na prvním místě. Všechna testovaná těsta obsahovala kolem padesáti procent nasycených mastných kyselin v použitém tuku, což nasvědčuje tomu, že palmový olej používají i výrobci, kteří o jeho přítomnosti na obalech těst mlčí. Největší množství nasycených mastných kyselin ve sto gramech výrobku obsahovalo Listové těsto chlazené z Penny.
Vítězem testu je korrekt Listové těsto na pečicím papíru z Globusu. „Mimo jiné jako jediné z rozválených těst netají, jaké konkrétní tuky a oleje obsahuje. Bohužel totiž platí, že z obalu většiny testovaných produktů se zákazník nedozví všechny důležité údaje, jako je obsah tuku ve sto gramech výrobku, druh použitého tuku či obsah nasycených mastných kyselin,“ uzavírá Daniel Pavlis.
Zdroj: dTest
ČLÁNKY DO MAILU