Nedávno se na našem trhu objevilo nové logo, které slibuje spotřebitelům potraviny bez éček (Chcete potraviny bez éček? Nové logo usnadní hledání). Jeho udělování vyvolalo nevrlou reakci ze strany Potravinářské komory ČR (PK ČR). „Spotřebitelé by měli důvěřovat především logům, jako je KLASA, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, Produkt ekologického zemědělství apod., která garantuje stát nebo relevantní nevládní organizace,“ uvedla tisková mluvčí komory Dana Večeřová. „U ostatních log není podle Komory zaručena žádná garance toho, že dotyčný výrobek skutečně splňuje parametry, za které takové logo „ručí“.“
Jenže zjistit, jaká loga jsou tedy garantovaná, není právě snadné. A už vůbec ne, co vlastně přesně garantují. Zkusili jsme to.
Jedno logo na druhém
Vydávám se na sběratelskou výpravu do supermarketu, s cílem ulovit co nejvíce log. Po hodině mezi regály mám dost. Poznámkový blok je popsaný na několika stranách a v hlavě mi splývají všechny ty variace na českou vlajku či lva a slov „český“ a „kvalita“. Kvalitní česká značka, Kvalitní český produkt, Garance nejvyšší kvality, Český výrobek, Český pekař, Product Bohème, Nejvyšší kvalita… A další a další „nej“ produkty. Je možné, že všechny tyto výrobky prošly nějakým hodnocením a pyšní se logem po zásluze? Panují tu vůbec nějaká pravidla?
„Údaje na obalech stanovuje legislativa, což ale znamená, že specifikuje, které údaje na obalu být bezpodmínečně musí a které údaje, například zdravotní či výživová tvrzení, mohou být na výrobku použita a která ne,“ vysvětluje na můj dotaz mluvčí PK ČR Dana Večeřová. A k mým konkrétním příkladům říká: „Použití termínu „český“ nebo české vlajky je zcela v kompetenci výrobce.“ (viz také text o označování potravin)
Obecně existují loga, která mají buď legislativní oporu (například evropská chráněna značení – původu, zeměpisného původu, zaručená tradiční specialita) nebo oporu v národních systémech kvality (například KLASA, Regionální potravina, loga pod systémem Česká kvalita pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, loga zaštítěná Asociací krajů ČR, Potravinářskou komorou, Hospodářskou komorou apod.). „Ostatní loga si de facto může používat každý kdykoliv a na cokoliv,“ říká Dana Večeřová. Nádhera. Jak se tedy má spotřebitel ve všech těch označeních vyznat? Těžko. „Spotřebitel, bohužel, nemá na první pohled možnost rozeznat, co je garantovanou značkou a co je tvrzení výrobce, pokud nemá povědomí o garantovaných značkách,“ potvrzuje mluvčí. „Nicméně, určitě by bylo nesprávné domnívat se, že všechny ostatní značky jsou klamáním spotřebitele. Loga či tvrzení, která používají renomovaní výrobci, mohou být rovněž důvěryhodná.“
Vyjádření SZPI: Údaje na obalu potravin musí být možné prokázat
Kvalita KLASA za milióny
Dobrá, pojďme se tedy podívat na tzv. garantovaná loga. Mezi ty nejznámější a nejpropagovanější patří značka KLASA, již uděluje ministr zemědělství ČR. A dlužno dodat, že jde o značku také zřejmě nejdražší – aktuálně je vypsáno výběrové řízení na veřejnou zakázku v hodnotě 327 milionů korun na zpracování marketingové strategie a realizace komunikačních aktivit značky KLASA pro roky 2012 a 2013. Cílem komunikace má být podle zadání posun značky „blíž ke spotřebitelům tak, aby si brali nabízenou kvalitu KLASA za svou a upřednostňovali jen ty ‚naše‘ potraviny se zaručenou kvalitou“, informuje časopis Marketing & Media. Podle časopisu Euro pak stát do značky investoval již více než miliardu korun. A co za to?
Anabázi, při které se snažila zjistit, co jí logo KLASA vlastně garantuje, nám popsala naše čtenářka: „Na stránkách věnovaných této značce se sice hovoří o kvalitě, nikde ale nenajdete, co se tou kvalitou vlastně myslí. Napsala jsem e-mail, odpověď žádná, zavolala jsem na kontaktní telefonní číslo, nedozvěděla jsem se zase nic. Přímo na oddělení marketingu v ulici Ve Smečkách mi vysvětlili, že KLASA garantuje, že potraviny neobsahují žádná nepovolená „éčka“. Tomu se říká značka kvality?“
Přečtěte si: Škodlivá éčka neexistují, tvrdí potravináři
Obrátila jsem se proto na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který značku spravuje. „Pro oceňování výrobků KLASA byl zaveden parametr ‚nadstandardní kvalitativní charakteristika‘,“ říká mluvčí Kateřina Bohmová. „Tento parametr zajišťuje, že výrobky oceněné značkou KLASA se od jiných na trhu běžně dostupných výrobků liší nějakou nadstandardní charakteristikou, nejlépe kvalitativní (použitá surovina – původ, odrůda, technologický postup výroby – ruční výroba, nová technologie, obal atd.), která je různá u 10 komodit výrobků.“
Výrobce předkládá dokumentaci a vzorky výrobků, přesně tak, jak jsou dodávány do tržní sítě. „Kontrolu dokumentace, kvalitativní charakteristiku, a v neposlední řadě senzorickou charakteristiku výrobku hodnotí 15členná Hodnotitelská komise MZe, složená ze zástupců SVS ČR, SZPI, SOS (sdružení ochrany spotřebitelů), MZe, ČZU, VŠCHT, Agrární komory, Výzkumného ústavu zemědělského apod. Známka kvality je udělována na 3 roky, během této doby jsou opakovaně prováděny kontroly výrobků.“
Jenže právě značka KLASA bývá předmětem kritiky. Např. pan Cuketka: „Kdo si představoval, že výrobky se značkou KLASA budou jakousi výkladní skříní české potravinářské produkce, ve které najdeme opravdu kvalitní, původní a zajímavé produkty, bude hluboce zklamán.“ (Výrobky KLASA: ostuda pro české potraviny?). Proč je značka KLASA, která chce garantovat „naše=české“, udělována napodobeninám tradičních zahraničních produktů (např. Alpský párek, Anglická slanina, Francouzská paštika, Frankfurtské párky, Balkánský sýr, Caffé Latté atd.)? Vysvětlení SZIF příliš nevysvětluje:„Jedná se o názvy výrobků, jak je spotřebitelé již léta znají a pod kterými se prodávají.“
Značku KLASA už má 1345 produktů od 228 českých a moravských výrobců. KLASA taky jednoznačně vedla v četnosti při mém pátrání v supermarketu. Poněkud překlasováno, řekla bych. http://www.eklasa.cz/
Džungle v regálech
Z obchodu vylézám vyčerpaná a jsem ráda, že jsem loga musela jen hledat a ne podle nich nakupovat. Udělování značek možná slouží jako marketingový nástroj (a dobré bydlo), ale výběr při nákupu člověku nijak neusnadní. Na to jich je moc, často s nejasnými pravidly šustícími papírem a byrokracií či nevalnou pověstí bez valné prestiže mezi zákazníky. Všechny ty nej -lepší, -kvalitnější, -češtější výrobky tak padají, a někdy asi neprávem, do jednoho nepřehledného „značkového“ pytle.
Některá další loga, na které můžete při nákupu narazit:
Regionální potravina
Kampaň Mze ČR má spotřebitele seznamovat s regionálními potravinami z jednotlivých krajů. Značku mohou používat vybraní lokální výrobci a prodejci pro produkty vyrobené v příslušném regionu ze surovin z daného regionu, případně z tuzemských surovin. Podíl těchto surovin musí tvořit minimálně 70 %. Hlavní surovina musí být ze 100 % tuzemského původu. Produkt „musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu, přičemž regionální charakter výrobku je rovněž deklarace výjimečných kvalitativních znaků.“
Zatím bylo oceněno 170 výrobků. http://eagri.cz
Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR
Výrobky musí být nejen vyrobeny na českém území, ale musí být vyrobeny i ze stanoveného podílu českých surovin (podíl se liší pro jednotlivé kategorie), "při zohlednění vybraných kvalitativních parametrů“. Celkem již certifikát umožňující označovat své výrobky obdrželo 20 potravinářských společností pro více než 800 potravinářských výrobků.
Česká kvalita
Komplikovaný a nepřehledný program pro nejrůznější odvětví průmyslu „garantovaný vládou ČR na podporu prodeje kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb“, zahrnuje celou řadu dalších značek.
Stránky programu působí neaktivním dojmem, nicméně PK ČR tuto značku zmiňuje mezi těmi garantovanými, proto ji uvádíme.
www.npj.cz
http://ceskakvalita.cz
Systém regionálních značek „Domácí výrobky“
Systém regionálního značení výrobků a služeb je koordinován na národní úrovni Asociací regionálních značek a podporován Ministerstvem životního prostředí. Nevztahuje se pouze na potraviny, ale i na jiné výrobky.
Jeho hlavním cílem je zviditelnit tradiční regiony. Udělení značky „zaručuje vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazbu na určité výjimečné území.“
Zdravá potravina
Značku uděluje o. s. Zdravá potravina, oceněná potravina nesmí obsahovat sporné přídatné látky, éčka (definována na stránkách projektu) a umělá aromata (povolena jsou pouze aromata přírodní nebo přírodně identická). Oceněno je 150 výrobků.
Vím, co jím
Značku spravuje o.p.s. Vím co jím a piju. Je tuzemským držitelem práv k celosvětové certifikační značce Vím, co jím, která je součástí celosvětového programu The Choices programme. Potraviny musí dodržovat stanovená kritéria složení – vyrovnaný obsah trans mastných kyselin, nasycených mastných kyselin, sodíku (soli) a cukru. Cílem programu je co nejsnadnější cestou spotřebitelům představit nutričně vyvážené potraviny. Značku má 55 výrobků.
Certified E-Friendly Food (CEFF)
Nový projekt soukromé firmy chce označovat potravinářské výrobky bez obsahu konzervantů, umělých barviv a sladidel. Zatím zahrnuje velmi málo výrobků.
http://ceff.info/certifikovane-potraviny.html
Loga pro ekologické zemědělství
Zřejmě nejlépe vnímaná značka, má kredit. Garantuje splnění podmínek ekologického zemědělství a je známa přísnými pravidly i kontrolami.
Biopotraviny vyrobené v ČR musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem. Biopotraviny z dovozu mohou být označeny biozebrou, ale nemusí. Pro biopotraviny dovezené do EU ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné.
Jaký je váš názor na loga označující potraviny? Řídíte se některými z nich při nákupu?
ČLÁNKY DO MAILU