Malebné Pernštýnské náměstí v Pardubicích dlouho volalo po prodejci kvalitních potravin, dobrot, pro které si skočíte během polední přestávky, cestou z práce, nebo když vás přepadne hlad při procházce historickou čtvrtí. Čtyři dny před loňskými Vánoci se dočkalo. V historické budově s popisným číslem 5 vznikla Lokálka, rodinný obchod plný lokálních potravin. Museli jsme ho vidět, a proto jsme vyrazili na výlet, nafotili, co se dalo, a popovídali jsme si s majitelkou Lokálky Alicí Honzákovou.
Proč Lokálka, tady je někde nádraží?
Krásné vlakové nádraží v Pardubicích máme, ale s naším obchodem nemá opravdu nic společného. Lidé mě trochu od tohoto názvu zrazovali, že to bude evokovat právě nádraží. Když jsme doma vymýšleli názvy obchodu, měli jsme popsané nejméně tři listy papíru. Ve hře byla Babiččina špajzka i Kredenc, ale nakonec jsme se vrátili k Lokálce, protože prodáváme lokální potraviny, kdy je lokalitou míněna Česká republika, a mně se tento název líbil nejvíc.
Co vás vedlo k myšlence založit si vlastní obchod? Máte za sebou studium potravinářství nebo to byl vyloženě vlastní zájem o kvalitní potraviny?
Druhá varianta je správná. Mám odjakživa kladný vztah k dobrému jídlu, mám tři děti a velmi mi záleží na tom, co jedí. Navíc tady v Pardubicích mi chyběl obchod, který by na jednom místě soustředil všechno, co domů kupuji, co mi chutná a z čeho pro rodinu vařím. A také jsem po dvanácti letech zaměstnání ve státní správě potřebovala změnu. Byť jsem měla relativně jisté místo se všemi výhodami, které k tomu patří, neměla jsem pocit seberealizace. Takže jsem začala spřádat plány na vlastní obchod, pročítala jsem potravinářské zákony, vyhlášky, začala hledat dodavatele zboží a samozřejmě i vhodné prostory.
Co vás v začátcích provozu překvapilo?
Zcela určitě složitost legislativy a norem souvisejících s prodejem potravin, které se navíc neustále mění a komplikují. Navíc bylo poměrně těžké obchod připravit tak, aby byl vhodný pro prodej potravin, protože nebyl do té doby zkolaudován pro potravinářský provoz. I proto, že tady na Pernštýnském náměstí jde o památkově chráněnou zónu.
Z čeho máte čtyři měsíce po otevření obchodu největší radost?
Pochopitelně největší radost mám ze spokojených, stálých a příjemných zákazníků. Z pozitivní zpětné vazby, která je pro mne velmi důležitá. Když přijde stará paní a řekne, že takhle dobrý chleba, co si kupuje u nás, jedla naposledy jako malá holka… Nebo zákazník, který pochválí kávu a koláčky se slovy, že si na kávě u nás pochutnal stejně, jako by ji pil u sebe v obýváku. Prostě z malých, ale pro mne významných detailů. Radost mám také z rychlosti, s jakou dokážeme navázat obchodní spolupráci s lokálními dodavateli potravin. Často jde o rodinné firmy, výrobce, kteří si za kvalitu produkce ručí svým jménem. Naopak s většími producenty spolupráce není nejsnazší, je znát, že tam nepracují lidé, kteří jsou na chodu firmy osobně zainteresováni, takže vám už odpoledne pár minut po třetí hodině nevezmou telefon k vyřízení objednávky.
Takže už jste si stihli vybudovat přímé vazby na výrobce? Protože právě to výrazně ovlivní výslednou cenu…
Z velké části ano, pětadevadesát procent produktů tu máme přes přímý kontakt na výrobce, majitele farem a pěstitelů. Bezpochyby je dobré osobně znát své dodavatele, vědět, kde a jak své výrobky vyrábějí. Jen tak si za nimi můžete stát. Většinu menších regionálních výrobců, od kterých odebíráme zboží, jsem navštívila a jejich farmu nebo výrobnu potravin si osobně prohlédla. Nikdy jsem se nesetkala s odmítnutím a tato aktivita mi přinesla i několik nových přátelství.
A když se budeme bavit o tom, co nabízíte, na jaký výrobek jste hrdá a těší vás, že ho tu máte?
Určitě bych vám doporučila ovocné a zeleninové koncentráty bez cukru, chemické konzervace a barviv k přípravě nápojů od Romana Ondráčka. Od stejného producenta nabízíme také sušenou zeleninu a ovoce, které je bez síry a konzervantů a uděláte z nich báječnou omáčku nebo polévku. Fantastické je i přepuštěné máslo ghí od Zuzany Popíkové, které nabízíme v kokosové, česnekové i chilli variantě s citronem. Vynikající je ghí ve studené kuchyni i k tepelné úpravě pokrmů. Lepší řízky, než smažené na česnekovém ghí, jsem v životě nejedla a palačinky na kokosovém ghí také nemají konkurenci.
- Přečtěte si: Seriál Přečištěná másla
Těší mě rovněž, že jsem byla ještě před otevřením Lokálky oslovena Jiřím Sýkorou, který má v Pardubicích obchod a muzeum kávy a svou vynikající a vždy čerstvě upraženou kávu prodává pouze tam, zda bych neměla zájem o spolupráci. Jeho dědeček Vilém Damián Sýkora provozoval nedaleko náměstí v ulici Mezi Mosty obchod s koloniálním zbožím, kávou a pražírnou. Teď se tedy díky Lokálce tato káva vrací téměř přesně do míst, kde má tato značka kávy svůj původ. Kávu u nás můžete ochutnat, koupit a případně i v retro mlýnku namlet.
Překvapuje mě, že máte na pečivo tolik dodavatelů, čím to?
Všichni pekaři nabízejí samozřejmě kompletní sortiment výrobků, ale já vím, že jeden pekař umí skvělé koláče a neumí tak dobře chleba, druhý zas umí skvělý chleba, ale koláče nejsou nic moc. Proto dodavatele pečiva kombinujeme ve snaze nabídnout zákazníkovi to nejchutnější a samozřejmě nejkvalitnější. Naším nejlepším zákazníkem je ten nejmlsnější a nejvybíravější a my se mu snažíme vycházet naší nabídkou vstříc.
Vy tu údajně nenabízíte nic, co byste neochutnala a o čem byste nebyla přesvědčená, že je to nejlepší…
Přesně tak. Sice neochutnávám úplně všechno, protože třeba uzeninu a paštiky osobně nepreferuji, ale mám tzv. ochutnávače z řad mých přátel, kteří tomu rozumí, a když řeknou, že tahle paštika není dobrá, tak jim věřím a nevezmu ji. Průběžně děláme i ochutnávky pro zákazníky.
Přečtěte si: Privátní značky Tesco testují zákazníci
Nedávno jsme přímo tady v obchodě dokonce grilovali klobásky, což se u nakupujících setkalo s velkou odezvou. Podobně jsme naše potraviny nabízeli k ochutnání teď 9. května na akci Férová snídaně v Pardubicích a chystáme se i na Apetit festival na Pardubickém dostihovém závodišti. K ochutnání jsou naše vyhlášené sváteční koláčky, káva, sirupy od pana Ondráčka, sýry od statkáře Davida Nováka ze Statku Uhersko a také naše palačinky, které se připravují na kokosovém ghí. A také mrkev v rohlíku.
Prosím? Mrkev v rohlíku?
Ano, vařená mrkvička ve slané vodě vložená do celozrnného rohlíku s česnekovým dipem ze zakysané smetany. Dá se podávat i s dijonskou hořčicí nebo kečupem, a věřte nebo ne, je to moc dobré.
Když vás můžeme vidět na různých food festivalech, co takhle farmářské trhy?
Tam asi ne, protože to jsou akce přímo pro farmáře. Navíc, tady v Pardubicích se farmářským trhům příliš nedaří. Jako masová akce v centru, kam by se na vyhlášené trhy sjížděli lidé, to tady bohužel zatím stále nemáme. Několik pokusů bylo a těžko říct, proč se farmářské trhy u nás v Pardubicích nechytly.
Když se tu rozhlédnu, musím přiznat, že mi tu něco chybí… co zelenina, ovoce?
Ano, nevidíte tu rajčátka, papriky ani okurky, tak jako v hypermarketech. Důvod je jednoduchý – nemají původ v České republice a proč nabízet něco, co je bez chuti a nemá žádnou výživovou hodnotu? Ale jen co začne sezona, najdete u nás kedlubny, jarní cibulku, rajčata, ředkvičky, prostě všechno, co vyroste na polích u pardubických zemědělců, se kterými již máme navázanou spolupráci.
V čem se lišíte od konkurence?
Máme tady v Pardubicích asi tři nebo čtyři podobné prodejny, ale my se snažíme vymykat především osobním přístupem k zákazníkovi, příjemnou atmosférou a vůbec celkovým konceptem obchodu. Protože jsem vystudovala sociální práci, je mi i dnes velmi blízká spolupráce s neziskovými a komunitními organizacemi ve městě, takže se náš obchod snažíme propojit i tímto směrem. Podporujeme dětský domov, Tyflo centrum, jsme propojení např. s komunitním bikesharingem. Je mi osobně blízká potřeba podporovat znevýhodněné osoby a ani nevzdávám možnost, že by to tu v budoucnu mohlo fungovat jako chráněná dílna. Snažíme se mít prostě větší záběr, nechceme být jen prodejna potravin. A tím se určitě a výrazně odlišujeme od naší konkurence.
Bála jste se vstoupit do neprozkoumaných vod? Nenaplnily se vaše počáteční obavy?
Samozřejmě, že jsem měla strach, ale kdybych to nezkusila, nikdy bych nevěděla, jestli bylo moje rozhodnutí správné nebo ne. Zatím mám ze všeho dobrý pocit, obchůdek se určitě chytl, lidé chodí, vracejí se a přicházejí i na doporučení svých známých. Klientela se pomalu ale jistě rozrůstá a nám to dělá velkou radost. Stejně jako mnoho pozitivních ohlasů na rodinnou atmosféru, kterou se tu snažíme vytvářet. Prostředí hypermarketů je velmi neosobní a lidé prostě alespoň občas chtějí prohodit pár slov, vidět úsměv na tváři prodavačky a přijít do obchodu, kde už vědí, že máte rádi makové buchty a kvasový chléb.
ČLÁNKY DO MAILU