Dodnes jsem si myslel, že bramborové placky pochází z Krkonoš ...
Ale co jsem za cca 40 let vyzkoumal a v praxi vyzkoušel - naprosto, nepodmíněně je nutná příprava na litinovém plátu maštěném špekem. Z čehokoliv jiného to chutná jinak a hůř. A s čímkoliv jiným. Notabene výsledek jen mastit přepuštěným máslem. Nic víc není potřeba. Je to jedno z nejoblíbenějších jídel našeho rodokmenu. Jen to není nic jednoduchého, protože to celé dohromady prostě trvá strašně dlouho.
Druhé je opět z brambor. My tomu říkáme halušky. Prý to je z němčiny - halusken, nebo tak nějak. Je to obdoba bramboráku. Ale bez mouky, bez koření, jen syrové brambory a s trochu méně česnekem. Celé takové tekutější. A opět na tom litinovém plátu maštěném špekem. A při konzumaci opět trochu máslo. Geniální a teoreticky strašně jednoduché jídlo. Brambora, vajíčko, sůl, špek a máslo prý nebylo nedostatkové v žádné chalupě. Stejně jako kamna. Jen teď jsme všichni děsně nenažraní a příprava má první krok rozdělení rodiny na dvě části ...
Ono vůbec to podkrkonoší je zajímavé. Třetí nejoblíbenější jídlo jsou chlupaté knedlíky. Jen se u nás dělají trochu větší a hlavně tvrdší. Už tedy s masem a zelím. Ale díky tomu, že jsou tvrdší, jsou skvělé druhý den pokrájené na malé kousky a opečené. Buď s vysmaženou cibulí a vajíčkem, nebo se zbytky masa a zelí.
A jako čtvrté si z dětství pamatuji plátky brambor pečené na plechu v troubě. Poté máčené v másle s česnekem a trochou soli. Důvodem pro přípravu sice bylo vytopení bytu po víkendu u babičky - ale také bychom se po tom utloukli. Jen teď to s velikostí rodiny už nejde připravovat v rozumné době ...
Docela zajímavé je, že ač tyto jídla miluju, brambory si kupuju tak jednou dvakrát ročně.
Sakra, já mám hlad a chuť.
2. 12. 2021, 00:49 editováno autorem komentáře