Lupénka – biologická léčba je drahá a rybičky nespolehlivé

Lupénka neboli psoriáza se řadí k nejčastějším neinfekčním onemocněním kůže, které postihuje až tři procenta populace. Kromě pokožky se může objevit i na nehtech a kloubech. Jak je nemocný člověk omezen a jakým způsobem se lupénka léčí?

Pojmenování nemoci – lupénka – je odvozeno od slovesa odlupovat se. Na místech lupénkových ložisek dochází k nepřirozenému zhrubnutí kůže, červenání a šupinatění. Kožní buňky se obnovují až 7× rychleji než u zdravého člověka. Projevy lupénky lze výrazně zmírnit, potlačit, ale úplně definitivně ji vyléčit nelze.

Příčiny vzniku a spouštěcí faktory jsou různé

Autor: dermatology.cdlib­.org

Přesná příčina vzniku lupénky není zcela objasněna, a tak hovoříme spíše o spouštěcích faktorech, které hrají důležitou roli v rozvoji nemoci.

Jak uvádí profesorka Jana Hercogová, přednostka Dermatovenero­logické kliniky v Praze: „Lupénka je onemocnění charakterizované odchylkou imunitní reakce, je dané geneticky a spočívá v poruše rohovění kůže. Spouštěcím mechanismem mohou být příčiny zevní (tlak, dráždivé léky a kosmetické prostředky, přítomnost jiného zánětu kůže – např. ekzému), vnitřní (metabolické nemoci, obezita, kouření, alkohol, užívání léků, infekce, deprese) nebo místní (lymfatický otok).“

Velmi negativně působí na lupénku stres. Je známo, že po závažných událostech, jako je například rozvod, smrt někoho blízkého nebo problematický vztah, se projevy lupénky značně zhoršují.

Stres také patří mezi nejvýznamnější faktory pro spuštění onemocnění. „Vyvarujete se stresu, to je těžká rada,“ uvedl k tomu pro ČTK přednosta první dermatovenero­logické kliniky u svaté Anny Vladimír Vašků. Podle něj však existují relaxační metody a cvičení, jimiž lze psychickou nepohodu snížit. „Mám i s touto stránkou psoriázy ve spolupráci s oddělením klinické psychologie neuvěřitelné zkušenosti,“ řekl s tím, že psychologický přístup a terapie u některých nemocných zabrala, i když u nich nic jiného neúčinkovalo.

Lupénku těžko schováte

Choroba je značně nepříjemná také proto, že pro její viditelné příznaky se nemocní setkávají s nepříznivými reakcemi okolí, například se jich štítí na koupališti. Lupénka přitom není nakažlivá, jedná se o poruchu imunitního systému. Na 29. října připadá Světový den lupénky, který má mimo jiné pomoci právě v odstraňování předsudků vůči nemocným.

„Záleží na typu lupénky, není to jen jedna a stále stejná nemoc, lupénka může postihovat buď omezené plochy těla (typicky kůži nad lokty, koleny, v krajině křížové, ve vlasech), nebo být i na většině plochy těla (např. na celém trupu a končetinách) nebo celá kůže může být červená a pokrytá šupinami. Dále mohou být lupénkou postiženy nehty a také klouby,“ podotýká profesorka Hercogová.

Kromě jiného lupénku proto často doprovázejí deprese, v něž často vyústí stigmatizace pacienta.

U postižených lupénkou se také mnohem častěji objevují i jiné nemoci a komplikace, například kardiovaskulární onemocnění, rakovina kůže a jiné. „Obzvláště lidé s těžkou lupénkou trpí častěji tzv. metabolickým syndromem a v jeho důsledku umírají dříve na onemocnění srdce a cév,“uvádí dermatoložka.„Pro­to by každý pacient měl jednou ročně mít změřený krevní tlak, hmotnost, hladinu cukru a tuků v krvi.“

Jako u každé chronické nemoci se doporučuje zdravý způsob života a určitá omezení. „Pacient s lupénkou by měl dodržovat zásady zdravého životního stylu, tj. nepřejídat se, hlídat si hmotnost, pohybovat se, nekouřit, nepít alkohol,“ říká lékařka.

Postup při léčbě

Léčba lupénky je složitá a komplexní, volba typu léčby závisí na tíži onemocnění, lokalizaci projevů, vnímání onemocnění pacientem, věku, celkovém zdravotním stavu atd.

„Základem jsou léky místní (první volbou jsou deriváty vitaminu D v kombinaci s kortikosteroidy), pokud místní léčba není úspěšná, používá se světloléčba a pokud ani to nestačí, pacient se musí laboratorně vyšetřit a je mu předepsána léčba celková – tablety nebo v nejtěžších případech injekční léčba biologickými léky,“ popisuje profesorka Hercogová a upozorňuje: „Léčba patří výhradně do rukou kožního lékaře.“

Účinná biologická léčba je však velmi drahá, u jednoho nemocného stojí měsíčně 25 až 30 tisíc korun podle typu preparátu, a zdravotní pojišťovny její užívání limitují. „Nemocnice ji tak zpravidla mohou nasadit novému pacientovi, až když jiný léčbu opustí,“ uvádí ředitel Fakultní nemocnice Brno Petr Koška. Drtivá většina pacientů se proto k biologické léčbě nedostane.

Autor: Isifa.cz

Důležitá je také hygiena. Je žádoucí udržovat kůži vláčnou, hydratovanou a nedovolit, aby obzvlášť v místech výskytu afekcí přeschla. Při lupénce se doporučuje přidávat do koupele zvláčňující oleje a používat nedráždivá mýdla a nedráždivou kosmetiku vůbec. Také je nutné postižené plochy často mastit.

Pomohou vám rybičky?

Dovedete si představit, že byste se záměrně nechali okusovat rybičkami? Pro pacienty s lupénkou to nemusí být až takové sci-fi, jak se na první pohled zdá. Malá kaprovitá ryba garra rufa, přezdívaná „doktor ryba“, si s radostí pochutnává na částečkách odumřelé lidské kůže. Rybky nedokáží lupénku vyléčit, ale u některých pacientů výrazně utlumily projevy tohoto onemocnění.

V zahraničí a neoficiálně i u nás se rybičky využívají také ke kosmetickým účelům, pedikúře a peelingu, tyto procedury však v ČR nemají podporu v zákoně. Státní zdravotní ústav je ve svém vyjádření pro kosmetické účely kvůli možným rizikům nedoporučuje, u využití rybiček garra rufa pro pacienty s lupénkou však konstatuje, že terapie v lázních pod lékařským dohledem (dermatologa) může být účinná a vhodná.

Lékaři jsou však zdrženliví. „Není to odbornými vědeckými metodami podložená metoda, dovedu si ji představit jen ve fázi začátku léčby, kdy chci pacienta zbavit šupin,“ říká profesorka Hercogová.