Co je lymfom a proč může postihovat řadu orgánů
Co se dozvíte v článku
Lymfomy jsou skupinou onemocnění, která vznikají nádorovou transformací lymfocytů. „Jsou to bílé krvinky, jež se starají o naši obranyschopnost. Sídlí v uzlinách, kostní dřeni a všude v těle, kde dávají pozor, aby se vše odehrálo správně,“ říká pro server Vitalia.cz Marek Trněný, přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Při nádorové transformaci se mimo jiné u buněk mění jejich metabolismus, tedy látková přeměna, a buňky se začínají nekontrolovatelně dělit.
Lymfom postihuje zejména mízní uzliny (odtud označení rakovina mízních uzlin), ale vyskytuje se také v kostní dřeni, kůži, sliznici zažívacího traktu nebo v plicích. „Může se vyskytnout všude tam, kde jsou lymfocyty,“ podotýká Marek Trněný.
Pacientů s lymfomy kvůli dlouhověkosti přibývá
Počet pacientů s lymfomem se za posledních 30 let ztrojnásobil, nyní s touto diagnózou v ČR žije více než 26 000 lidí. „Každý rok diagnostikujeme zhruba kolem 2500 nových případů,“ uvádí lékař.
Proč lymfomy vznikají, není úplně jasné. Jako příčina se ale uvádí například snížená imunita či virové nebo bakteriální onemocnění. Jasnější ale je, proč narostl počet pacientů s touto chorobou. „Je to daň za dlouhověkost, protože dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk,“ uvádí lékařka Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Andrea Janíková.
Projevem nemoci je i alkoholová bolest
Lymfomy se projevují typicky zvětšenými uzlinami na krku, v podpaží či v tříslech, ale také nadměrným pocením nebo dlouhodobými horečkami bez zjevné příčiny. Mají ale i jiné příznaky. „U mě nemoc začala paradoxně bolestí zad, výrazným svěděním nohou a měla jsem i jeden netypický příznak, což je alkoholová bolest,“ popisuje pacientka Kateřina Klásková. Té lékaři diagnostikovali tzv. Hodgkinův lymfom před 18 lety, kdy jí bylo 29 let a bolesti zad zpočátku připisovala tomu, že často bere do náruče dvouletého syna.
Alkoholová bolest není žádné obrazné pojmenování. Naopak, jde o sousloví, které přesně vystihuje to, co pacient s lymfomem pociťuje v souvislosti s požitím alkoholu. Jde o silnou, bodavou bolest v místě, kde je nádor. V jejím případě šlo přibližně o střed hrudníku. „Po dvou letech kojení jsem si dala na narozeninách maminky bílé víno. Hned po prvním doušku mě začala bolet hruď. Šlo o silnou, nesnesitelnou bolest, která se o měsíc později opakovala po ochutnání svařeného vína,“ vzpomíná Kateřina Klásková. Po třetí ochutnávce alkoholu se jeho konzumace zcela vzdala.
Netypický příznak, který nemusí znát ani lékaři
Když se jí bolest zad zhoršovala a „přestěhovala se“ pod lopatku, vydala se k lékaři. Tam zmínila i bolesti na hrudi po alkoholu. „Rehabilitační lékař mi ale řekl, ať si dám další doušek, že to samo přejde. Vůbec mě nechápal a od dalších pacientů, kteří zažili to samé, vím, že jim lékaři vůbec tuto bolest nevěřili,“ dodává Kateřina Klásková, která v roce 2005 založila pacientskou organizaci Lymfom Help, jejíž předsedkyní je dodnes.
„Vystřídala jsem několik lékařů a už jsem se před nimi i bála alkoholovou bolest přiznat, protože ji někdy až zesměšňovali. Až jsem narazila na mladého rehabilitačního lékaře. Tomu jsem se po váhání svěřila i s tímto a on okamžitě zareagoval. Řekl mi, že to může souviset s lymfatickými uzlinami a ať si okamžitě nechám udělat CT,“ popisuje okamžik, jenž vedl ke stanovení diagnózy.
Podle Kateřiny Kláskové není tento příznak nemoci častý. „Projevuje se málokdy. Odhaduji, že může postihovat 1 až 2 procenta všech pacientů,“ uvádí předsedkyně sdružení Lymfom Help.
Typy léčby lymfomu
Lymfomy se léčí v centrech vysoce specializované hematoonkologické péče, kterých v ČR nyní funguje 16, z toho 2 z nich mají také transplantační jednotku.
Léčba tohoto typu nádorového onemocnění se v ČR podle odborníku daří. Jedním z ukazatelů, který to potvrzuje, je střední, nebo také průměrná délka dožití pacientů. „Za posledních 20 let se zvýšila až o 5 let. Ale od doby, kdy přišel covid, křivka průměrné délky dožití začala klesat o něco dolů,“ říká pro server Vitalia.cz David Belada, zástupce přednosty pro léčebnou péči IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Lymfomy se v současné době léčí 4 základními způsoby. „První je chemoterapie, což je u většiny lymfomů základ, byť má spoustu nežádoucích účinků. Druhým pilířem je biologická léčba pomocí protilátek. Ta cílí přímo na nádorovou buňku, zatímco těch zdravých si nevšímá. Nevýhodou u ní ale je, že ona samotná zatím nezvládne onemocnění zlikvidovat kompletně,“ popisuje lékař.
Třetím způsobem je radioterapie neboli ozařování. To je ale v současnosti při léčbě lymfomů v útlumu. „Radioterapie se používá poměrně méně, a to z toho důvodu, že nyní máme k dispozici velmi moderní diagnostické nástroje, díky nimž nám radiologové dokáží říci, zda je po léčbě nutné dále léčit zbytkovou tkáň, či nikoliv,“ podotýká David Belada s tím, že mezi tuto diagnostiku patří například pozitronová emisní tomografie (PET), která je kombinována s počítačovou tomografií (CT). Pokud tyto metody za použití radiofarmak ukáží, že tkáň již „nesvítí“, lékaři ví, že dále akutně léčit nemusí a pacient je pro ně zdravý. „Pokud vyšetření ukáže, že po chemoterapii tkáň ještě svítí, tak teprve poté toto místo ozařujeme,“ vysvětluje lékař.
Nejnovější typ léčby – buněčná terapie
Čtvrtým pilířem je cílená léčba. „To je obrovsky široká skupina léků a léčebných způsobů, kam patří třeba různé tablety působící přes buněčné receptory,“ popisuje lékař s tím, že i tento druh léčby je cílený na nádorové buňky a zdravou tkáň šetří.
Do cílené léčby patří také novinka v podobě buněčné terapie, která se v ČR používá zhruba dva roky. „Je to léčba geneticky upravenými T-lymfocyty. To znamená, že je pacientovi odebereme z krve, dáme je do vaku, pošleme do laboratoře v USA a tam buňky přeprogramují tak, aby se naučily bojovat s nádorem pacienta. Pak je pošlou zmražené zpět letadlem. Tady se podají pacientovi ve formě krátké infuze, která trvá zhruba půl hodiny,“ popisuje David Belada. Jedná se o jednorázovou léčbu, tedy jen o jednu infuzi nebo injekci. V ČR tuto léčbu zatím podstoupilo zhruba 80 pacientů trpících lymfomem.
Nevýhodou této léčby je, že je zatím nákladná. Pro jednoho pacienta vyjde na 9 milionů korun. Její úhradu schvalují revizní lékaři zdravotních pojišťoven, podle Davida Belady ale s úhradou potíže nejsou. Nicméně na ni nedosáhne každý. Současná indikační kritéria jsou nastavena tak, že ji mají hrazenou ti pacienti, u nichž nezabraly minimálně 2 jiné typy léčby, které jsou vyjmenované výše. „Kromě toho, že je nákladná, tak jde také o poměrně složitou výrobu, která trvá nejméně dva týdny. Navíc data, která máme, ukazují, že léčba funguje až ve třetí linii terapie,“ dodává lékař. Podle něj ale do budoucna bude při zvyšování počtů těchto preparátů buněčná terapie zlevňovat a indikační kritéria budou širší. „A doufejme, že se léčba bude posouvat do častějších fází nemoci,“ říká lékař.
Už nyní se ukazuje, že by léčba mohla být účinná také pro pacienty, kterým se lymfom vrátil.
Nežádoucí vedlejší účinky buněčné terapie
Nevýhodou buněčné terapie jsou také vedlejší účinky. V případě léčby lymfomu jde zejména o takzvaný Cytokine Release syndrom (CRS). „Ve chvíli, kdy začnou T-lymfocyty likvidovat nádor, vznikne v těle imunologická ´válka´. My tento boj musíme hlídat, a pokud je příliš intenzivní, tak do ní musíme vstoupit pomocí léku a přibrzdit ji,“ popisuje David Belada.
Nepříjemnou komplikací je také neurotoxicita, což znamená, že pacienti mohou mít neurologické problémy, protože část imunologického boje se odehrává v centrálním nervovém systému.
Proto musí být každý pacient po podání buněčné terapie velmi pečlivě hlídán. Zdravotníci je například denně nechávají psát jednu stejnou větu, kterou si sami zvolí. Nežádoucí neurologické účinky buněčné terapie pak poznají na změně grafiky písma. Nebo tak, že pacient větu nedokáže napsat vůbec.
Nicméně podle lékaře jsou nežádoucí vedlejší účinky dočasné a zvládnutelné léky. Při příznacích neurotoxicity, trvajících u některých pacientů až 5 dnů, jsou to například kortikoidy.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
Přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK. Předseda Kooperativní lymfomové skupiny – sdružení lékařů a dalších pracovníků zabývajících se diagnostikou, léčbou a výzkumem v oblasti maligních lymfomů. Spolek zároveň pracuje jako lymfomová sekce České hematologické společnosti ČLS JEP.
Doc. MUDr. David Belada, Ph.D.
Zástupce přednosty pro léčebnou péči IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.
Ing. Kateřina Klásková
Předsedkyně pacientské organizace Lymfom Help, jež sdružuje nemocné trpící maligním lymfomem, jejich příbuzné a blízké, zdravotní sestry i lékaře podílející se na léčbě tohoto onemocnění.
ČLÁNKY DO MAILU