Lynchův syndrom, nemoc, jež je vlastně genetická vada, která člověka předurčí k onemocnění rakovinou. Je to něco jako dostat hned při narození jízdenku na chemoterapii či ozařování. Protože rakovina dřív nebo později přijde, ať člověk dělá, co dělá.
Lynchův syndrom, kvůli němuž zemřel i populární moderátor Vladimír Čech, lze podle odborníků odhalit díky výrůstkům na kůži
A nádorové onemocnění obvykle přijde už brzy, někdy po dvacítce. Pacient se – pokud má štěstí – vyléčí; a zanedlouho přijde další rána a další nádor jinde. A tak stále dokola, dokud ho nemoc neumoří. Problém je, že lidé často přijdou pozdě, protože nikoho nenapadne pomyslet na Lynchův syndrom, ani lékaře.
Lynchův syndrom
- Dědičné onemocnění, které se projevuje vznikem mnohačetných zhoubných nádorů většinou v mladém nebo středním věku.
- Nejčastěji vznikají z buněk sliznic tlustého střeva, dělohy a z mazových žlázek v kůži. Dalšími lokalizacemi mohou být: vaječníky, žaludek, tenké střevo, játra, žlučové cesty, horní močový trakt, mozek, prostata.
- Lidé s Lynchovým syndromem mají značné celoživotní riziko, že onemocní rakovinou, a to i opakovaně, různými druhy nádorů nebo jejich kombinací.
- Incidence se pohybuje okolo jedné promile, tj. asi 10 500 lidí v ČR má Lynchův syndrom.
Použité zdroje: Lynch.cz
„Tak to vás zklamu, o tom nic nevím,“ kroutí hlavou i sám šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. A logicky: neví-li o něm nic moc on, špatně jej umí diagnostikovat i lékaři, u nichž nádory nejsou denním chlebem. Tedy například praktici, za nimiž zamíří člověk nejdřív.
„Jde o takzvané hereditární onemocnění. A je to opravdu raritní záležitost, takže není divu, že málokoho napadne na nemoc pomyslet – mají ji jen tři procenta z těch, kteří onkologicky onemocní,“ říká k tomu Tomáš Zima z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Hereditární zjednodušeně znamená, že je nádor dědičně daný.
Nádory trpí celá rodina
Ostatně to byla také příčina, jak se na Lynchův syndrom přišlo. Lékař, po němž je syndrom pojmenován, si všiml, že v některých rodinách onemocní až nápadně často každý člen nějakým druhem nádoru, a to i opakovaně. Podstatou nemoci je, že organismus není schopen opravovat poškozené buňky, takže ty se brzy zvrhnou do nádorového bujení.
U nás je nejdéle žijící pacientkou žena, které je pětasedmdesát let a přežila už pět různých druhů nádorů. První rakovina přišla v jejích osmadvaceti letech, v roce 1966. To byl právě rok, kdy doktor Lynch zjistil, že někdy má rakovina rodinnou podmíněnost a že zřejmě půjde o dědičnou zátěž, způsobující větší náchylnost k rakovinnému bujení. Přesto lékaři tento syndrom u české pacientky konstatovali až po posledním onemocnění pátým nádorem.
Rozhovor: Rakovinu prsu mají často ženy, které o někoho pečovaly
Pozor na kožní výrůstky
Zpozornět by tedy měl každý, kdo má kolem sebe v rodině případy častých nádorů, automaticky by na to měl upozornit lékaře a chodit častěji na prevenci. A to už od dvaceti let, kdy se Lynchův syndrom často projeví překvapivou rakovinou tlustého střeva a konečníku, kterou jinak trpí nejčastěji až lidé po šedesátce. U žen to znamená také od dvaceti hlídat nádory prsu, vaječníku a dělohy, takže také chodit na prevenci.
Základem je podle Tomáše Zimy odhalit nádor včas, protože pak je šance na vyléčení vysoká a i s touto špatně rozdanou životní kartou se dá úspěšně žít léta. Byť to znamená život zčásti strávený na onkologickém oddělení nemocnice.
A existuje jedno výrazné upozornění přírody na Lynchův syndrom. Podle lékaře Zdeňka Beneše z pražské Thomayerovy nemocnice se dá na genetickou zátěž usuzovat i ze zvláštních bledých výrůstků na kůži. Takže jak nedávno řekl pro časopis Reflex, měl by každý svou kůži sledovat, protože je obvykle odrazem toho, co se děje uvnitř.
Čtěte dále: Nejdražší pacient VZP stojí 54 milionů korun za rok
ČLÁNKY DO MAILU