Lze alkohol pít zodpovědně a s rozumem?

Pokud snad ještě někdo pochybuje o naprosté nespolehlivosti našich státních orgánů a jejich nepřímé i přímé podpoře komerčních zájmů na úkor veřejnosti, měl by tuto pochybnost již konečně odhodit.

Reklamní kampaň ALKOHOL ZODPOVĚDNĚ již delší čas probíhá na našem území (www.alkoholzodpovedne.cz). Tuto kampaň zorganizovala a iniciovala Česká potravinářská komora poté, co její významní členové na svých účtech pocítili snížení konzumace alkoholu na osobu v ČR. Spotřeba alkoholických nápojů začala klesat o několik procent ročně (iHned.cz: Češi už nepijí tolik alkoholu co dřív. Produkce loni klesla o několik procent, leden 2010). Lidé u nás začali dostávat rozum a obchodníkům s alkoholem začal klesat zisk. Kampaň ALKOHOL ZODPOVĚDNĚ se od podobných výhradně lobbistických kampaní (jako například PIJ S ROZUMEM, www.pijsrozumem.cz) liší především účastí a podporou státních orgánů a institucí a také představitelů nezávislé vědecké obce a kulturního života.

Programování člověka „klejmováním“

Základy masové manipulace mají sice v detailech složitou teorii, ale používají vesměs jednoduché a rozlišitelné nástroje. Informační směřování mas se nemůže zakládat na složitých souborech faktů, analýzách a rozborech. Na celé kampani ALKOHOL ZODPOVĚDNĚ je pro její tvůrce a komerční objednatele naprosto nejdůležitější právě tento její hlavní titulek (claim). Analogicky jako titulek PIJ S ROZUMEM. Je to základní manipulativní nástroj celé kampaně – je to přístupový programovací kód – který je nahráván do vědomí a podvědomí všech, kteří jej uzří či uslyší.

To všechno ostatní je prakticky nepodstatné a zanedbatelné. Dotváří to pouze alibistické pozadí celé kampaně, aby bylo možné ji něčím formálně na veřejnosti obhajovat. Někdo tím může být překvapen. Někdo z vás možná stále ještě naivně věří, že informační besedy se žáky základních škol o tom, jak a v čem je pití alkoholu škodlivé, jsou nesmírně užitečné. Jsou užitečné, i když je organizují samotní výrobci alkoholických nápojů. Možná by užitečné a přínosné i byly. Možná, pokud by si z nich ovšem všechny naivní a nezkušené děti neodnesly ve svém podvědomí dva klíčové podprahové poznatky:

1. Pokud jednou, milé děti, až vám bude osmnáct let, začnete a budete pít alkoholické nápoje zodpovědně a s rozumem, což lze, tak budete vlastně zodpovědné a rozumné.
2. Pití alkoholických nápojů je výsadou dospělých lidí. Jen dospělí dokážou být zodpovědní a rozumní. Ale ty jste přece ještě dítě… Nebo si vlastně věříš, že jsi už nyní rozumný a už nyní máš pocit, že jsi dostatečně dospělý? Pokud ano a cítíš se dostatečně dospěle – tak jen houšť! Cesta zodpovědného a rozumného pití se ti vlastně může otevřít už mnohem dříve. Pokud chceš být jako dospělí, tak pij zodpovědně a rozumně, jakmile se budeš cítit dospělý. (Přece nebudeš tahat svůj věk do svého pocitu dospělosti, že ano?)

Všechny ostatní lokální a dílčí benefity opravdu nejsou schopny vyvážit účinek jednoduchého a smrtelně nebezpečného programového kódu – ALKOHOL ZODPOVĚDNĚ – na široké masy veřejnosti, včetně našich dětí. Je to trik a je to finta. Je to zákeřné programování budoucích konzumentů alkoholu, a nikoliv vedení dětí k budoucí abstinenci.

Informace a její podvědomá reflexe

Princip celé této programovací kampaně je strašně jednoduchý. Již ta skutečnost, že vůbec autoritativně hovoříme o nějaké spotřebě alkoholu jako zodpovědné a o nějakém pití alkoholu jako o pití s rozumem, nese klíčový účinek. Do podvědomí všech příjemců takové reklamní kampaně se zapisuje, že něco takového vůbec existuje. Že existuje zodpovědná forma konzumace alkoholu a že existují rozumní lidé, které právě rozum vede k určitému způsobu jeho spotřeby. V linii reklamního sdělení je toto bráno jako absolutní východisko, o kterém vlastně není vedena vůbec žádná celospolečenská polemika.

Jednoznačně nebezpečný a společensky negativní jev – konzumace alkoholu – je přímo spojován a „prolinkován“ na podvědomé úrovni s kladnými kategoriemi, jako je zodpovědnost a rozumnost. A touto technologií je u jejích objektů snižována opatrnost, obezřetnost a umenšována všeobecná negativní reflexe konzumace alkoholu. Tento programový kód vyrobí budoucí konzumenty alkoholu právě tím, že oslabí v jejich mysli a podvědomí účinky opačných programových kódů, které dnes směřují jednotlivce k odmítání alkoholu a k úplnému ústupu od jeho spotřeby.

Co dobře víme

Je podle mne velmi závažné, že tyto nečestné a přinejmenším neetické techniky se používají stále dokola i poté, co již byly dokonale vědecky popsány, prozkoumány a lidstvo již dnes prohlédlo jejich skrývané účinky a konečné důsledky. Dnes již velmi dobře víme, co je cílem takových kampaní a jejich objednatelů, čeho lze takto dosáhnout i jak se to dělá. V podstatě „nic nového pod sluncem“. Právě v oblasti tabákového a alkoholového průmyslu byly tyto technologie masové manipulace a informačního směřování dětí poprvé veřejně „odhaleny“. Nemohu si nevzpomenout mj. na film Muž, který věděl příliš mnoho, který vychází ze skutečných událostí. Ale je to jen střípek. Existují mnohem sdílnější, komplexní, a přitom srozumitelně podané rozbory těchto témat dostupné po celém internetu.

Dobře víme, že závislost na alkoholu a jeho destruktivní účinky opravdu nevznikají z abstinence. Vznikají na základě konzumního zvratu právě u těch, kteří nějaký čas nejprve „zodpovědně“ popíjejí. Je to právě skupina nekonfliktních konzumentů alkoholu, jejíž úhrnná velikost přímo určuje rozsah závažných problémů s alkoholem v dané společnosti.

Dobře také víme, že závislost na alkoholu je o to větší a silnější, oč dříve se člověk stane jeho konzumentem. Pokud začnete alkohol „zodpovědně“ pít v patnácti anebo v pětadvaceti letech, poté je skutečně velký rozdíl v tom, jakou budete mít svou životní perspektivu ruku v ruce s konzumací svého oblíbeného alkoholického nápoje.

Dále dobře víme, že naše organismy jsou na základě vrozených genetických faktorů odlišné. Jsou lidé od narození predisponováni k tomu, že pokud se jednou stanou konzumenty alkoholu, poté je v životě s velkou pravděpodobností čekají nemalé problémy a v každém případě významné snížení jejich lidského potenciálu. A jsou samozřejmě také lidé, kteří i nepříliš střídmou konzumaci alkoholu v životě nepoměrně lépe zvládnou. Není to dáno ani jejich váhou, silou či vůlí, ale především genetickou predispozicí.

Reklamní směřování společnosti k obecné „zodpovědné“ konzumaci alkoholu je možné chápat i jako plně uvědomělé obětování té predisponované části populace, kterou žádný celoživotně zvládnutelný a spolehlivě kontrolovaný konzum alkoholu opravdu nečeká. Je to přístup absolutně nezodpovědný a přehlíživý přinejmenším k desetitisícům osob v ČR. Je to prokomerční likvidace kvality jejich životů, životů jejich rodin a případně i budoucnosti jejich dětí. Psychologové a psychoterapeuti o tom dnes vědí nepoměrně více než marketingoví návrháři těchto reklam, kterým je to ostatně úplně jedno.

A dále již také dobře víme, že na každou jednu korunu, kterou dává do státního rozpočtu alkoholový a tabákový průmysl ze svých výrobků, zaplatíme všichni ze svých daní třikrát až desetkrát více. Tyto ekonomické analýzy, co všechno má ve společnosti na svědomí kouření a alkoholismus a co tedy vytváří reálné náklady společnosti související s důsledky těchto zlozvyků – ty už byly také různými autory opakovaně provedeny. Nezbývá snad již nic jiného, než ta vůbec nejhloupější společenská výmluva, která existuje: Alkoholový průmysl vytváří ve společnosti velké množství pracovních příležitostí. Tímto způsobem poté můžeme legitimovat prakticky cokoliv. Pokud by vznikla První kriminální společnost, a. s., která by sdružila a zastřešila provádění všech kriminálních řemesel, byl by to dnes pravděpodobně jeden z největších zaměstnavatelů v ČR. Že bychom si jej právě proto měli velmi považovat, to by si asi dovolil navrhnout málokdo.

Ptáte se – neodpovídáme

A tak jsem realizátorům a objednatelům této reklamní kampaně položil jednoduchý dotaz: Zeptal jsem se, zda cílem kampaně ALKOHOL ZODPOVĚDNĚ je dosáhnout dalšího meziročního snížení spotřeby alkoholu na osobu v ČR, nebo dosáhnout naopak zvýšení a nárůstů jeho spotřeby? Odpověď, které se mi dostalo, si možná rádi přečtete také:

Mohl jsem tedy snadno konstatovat, že na mou otázku tento text žádnou odpověď neobsahuje. Je možné, že Česká potravinářská komora a její partneři vlastně vůbec nevědí, čeho podstatného jejich kampaň ve společnosti dosáhne. Při vší své společenské odpovědnosti si objednatelé možná vůbec nepoložili otázku, zda se po jejich kampani roční spotřeba alkoholických nápojů na osobu u nás zvedne, nebo sníží; a případně s jakou dynamikou. Možná je vůbec nezajímá, kolik tisíců dětí se po jejich osvětové kampani stane jednou rozumnými a zodpovědnými konzumenty alkoholu, přestože by jinak zůstaly abstinenty. Nezajímá je, kolik dětí tato kampaň, která apeluje na pocity dospělosti a na kladné hodnoty spojené právě u dospělých s konzumací alkoholu, přivede ke konzumaci alkoholických nápojů dříve, než by k tomu došlo přirozenou cestou. Anebo je to všechno vlastně trochu jinak?

Povšimněte si v odpovědi také dalšího pojmu „bezpečné pití“. Na tzv. bezpečném pití je bohužel nebezpečné právě to, že u určitého procenta konzumentů pravidelně přechází v pití nebezpečné. Zabránit tomu vůlí nebo informačními kampaněmi je velice málo účinné. Rozhodují zde úplně jiné faktory, o kterých dobře víme a dobře je známe (predispozice, obtížné životní situace a ztráty, tendence k vyšší spotřebě alkoholu v rodinném či pracovním okolí, některé jiné faktory životního stylu apod.). O to méně je ignorování těchto skutečností realizátory kampaně neomluvitelné.

Alkohol není nikdy dobrý pro náš mozek

V souvislosti s tím vším a s doporučeními různých lékařů a našich společenských autorit jsem si vzpomněl na přednášku odborníka na SPECT lidského mozku (SPECT = pozitronová emisní tomografie) – Daniela Amena. Pusťte si tuto jeho přednášku od času 1:30. Říká v ní toto:

„Alkohol má přímý toxický vliv na mozek a jeho funkce. Vím, že mnozí z vás věří, že byste měli pít dvě sklenice červeného vína denně, protože je to dobré pro vaše srdce. Ale není to dobré pro váš mozek…“

Alkohol jako lék (v malém množství) opravdu nepotřebujeme přijímat. Už proto, že se zcela přirozeně vytváří v našem trávicím systému, kde samozřejmě také probíhají fermentační procesy. Vlastní produkce ethanolu může za různých podmínek pro člověka představovat zvýšené zdravotní riziko zejména ve vztahu k vážným onemocněním střev, ale i jiných částí lidského organismu. Vědeckých prací je k tomuto tématu již opravdu velké množství. Zdravý lidský organismus si s přirozeným množstvím produkce ethanolu ve střevech poradí právě tak, aby ještě zvládl jeho toxické účinky a přitom využil jeho účinků příznivých a potřebných. Přilévat „benzín do ohně“ může být užitečné opravdu jen vzácně a ve velmi specifických situacích. Média – a bohužel i lékaři – je ale pravidelně znepřehledňují a rozšiřují ve prospěch výrobců alkoholických nápojů za účelem oslovení a uklidnění co nejširších skupin konzumentů.

Závěrem

Když si uvědomím, že tuto podlou psychologickou fintu masové manipulace a skrývané zajišťování budoucích konzumentů alkoholu maskují její realizátoři pravidelně aktivitami, které v neinformované části veřejnosti vytvářejí zdání pravého opaku, je mi z toho zle. U jednotlivých výrobců by mne to asi tolik nezaskočilo. Avšak účast celých průmyslových asociací a podpora ministerstev a vědecké obce na realizaci těchto nebezpečných manipulativních projektů – přes takový stav ve společnosti se přenést opravdu nedokážu.

Kampaň ALKOHOL ZODPOVĚDNĚ byla u mne oním pověstným posledním hřebíčkem do rakve mého mnohaletého „zodpovědného“ popíjení. Pokud tyhle anetické potravinářské a další bandy takto útočí na moje děti, musím jim jít především opačným příkladem. Nemám vlastně jinou možnost. Od ledna roku 2016 jsem se proto stal abstinentem. Po čtyřech měsících jsem to sice na čas přerušil, ale zase jsem to vrátil zpět.

Ve chvíli kdy jsem si byl jistý, že už je to navždy a že to zvládnu, vysvětlil jsem svým synům, proč to dělám. Vysvětlil jsem jim také, jak mne samotného systém „kulturního pití“ a komerčního směrování společnosti k alkoholismu dostal a jak jsem to vlastně vůbec netušil. Vysvětlil jsem jim principy obrazového učení a následování autoritativních vzorů. Zajímalo je také, jak fungují systémy informační manipulace mas a jak rozlišovat nebezpečné „programové kódy“ od v podstatě nepodstatného informačního šumu, který je pouze všude v médiích oslavován a opěvován. Byl to moc hezký večer s mými syny. Věřím, že zdaleka ne poslední, ba právě naopak. Je mou krásnou povinností, aby mé děti rozpoznaly ve svém životě komerční smrady kolem sebe včas, a tedy mnohem dříve, než začnou samy na základě svých vlastních zkušeností rozlišovat, jaké jsou vlastně rozdíly mezi vůněmi…