Stejně účinnou pomoc jako potravinové doplňky z lékárny nám mohou nabídnout i přírodní prostředky, které třeba ještě i v tento čas rostou kolem nás. Poradíme vám, které bylinky hrají prim v prevenci nemocí z nachlazení.
Nejlepší pomocníci: bylinné nálevy
Bylin na nachlazení existuje pochopitelně celá řada. Podle Pavla Popova, který se bylinám celoživotně věnuje, je na místě zmínit echinaceu (neboli třapatku nachovou). Tato léčivá rostlina byla oblíbená už u indiánů. Nejúčinnější částí byliny je její kořen. Třapatka podporuje imunitu organismu a působí antibioticky proti bakteriím i některým virům. Nejvhodnější je její užívání ve formě lihové tinktury.
„Bylinné nálevy doporučuji pít teplé po doušcích v průběhu celého dne,“ radí Pavel Popov, který navázal na dlouholetou bylinářskou tradici v rodině – léčivými rostlinami se zabýval jeho otec i dědeček
Další výbornou a velmi oblíbenou bylinou je měsíček lékařský. Obsahuje mimo jiné vitamín C a kyselinu salicylovou, což je látka obsažená v aspirinu. „Nesmím zapomenout ani na jitrocel, který úspěšně tlumí kašel a má protizánětlivé účinky. Lípa srdčitá a bez černý jsou zase vynikající potopudné byliny. Z dalších léčivek bych rozhodně vypíchl zázvor, tymián či mateřídoušku,“ vyjmenovává dr. Popov.
Bylinky proti nachlazení:
Z bylin je pak nejlepší připravovat nálevy. „Ty doporučuji v každém případě pít teplé po doušcích v průběhu celého dne,“ radí odborník a dodává, že při silnějším nachlazení je dobré také víc odpočívat a odlehčit jídelníček. Měli bychom jíst zejména hodně ovoce nebo pít ovocné i zeleninové šťávy.
Pozor na nežádoucí účinky
Už farář Sebastian Kneipp, vyhlášený léčitel, tvrdil: „Všeho s mírou a dobrého pomálu.“ A tím bychom se měli řídit i my. Individuální alergie mohou být totiž na každou bylinu. Například květ lípy srdčité může být alergenní a nedoporučuje se užívat pro inhalace. Chceme-li lípu k tomuto účelu využít, pak bychom měli zvolit list.
Mateřídouška, která tak příjemně voní a chutná, se zase nedoporučuje užívat dlouhodobě. Dlouhodobým užíváním se snižuje její účinnost a může vést k narušování sliznic, při větších dávkách by mohlo dojít k omámení a podráždění ledvin.
Podzimní superléčitelé: šípky a rakytník
Z rostlin, na které můžeme v tento čas zaměřit svou pozornost, je na místě jmenovat zejména šípky a rakytník. Ovšem na to, kdy a jak je sbírat, má každý jiný názor. Je vhodné sbírat přemrzlé plody, či nikoliv? „Já osobně bych sbíral v plné zralosti šípky, tedy na přelomu září a října. Zralé šípky poznáte tak, že plody budou mít sytě červenou barvu, ale na dotek budou stále ještě tvrdé. Nedoporučuji sbírat nahnědlé či nahnilé plody,“ vysvětluje Pavel Popov.
„Co se týče rakytníku, jeho plody dozrávají podle konkrétní odrůdy, od srpna do října. V tomto období je ale docela složité je sbírat – plody jsou měkké, dobře na větvičkách drží a snadno je rozmáčknete. Proto se vyplatí počkat na chladné dny, kdy díky teplotě pod bodem mrazu plody snadno setřesete a získáte je rychle a bez poškození,“ radí expert. Dlužno však také dodat, že u rakytníku nemusíme sbírat jen plody, také listy a větve se dají v bylinářství využít. Plody obsahují oleje, cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, a hlavně velké množství vitamínu C, B, A, D, F, K a P (rutin), podobné složení – i když v menším množství – mají i ostatní části rakytníku.
Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa
Zpracování plodů
Po sběru pak přichází další častá otázka, která se týká zpracování plodů. I zde panují rozdílné názory. Ideálním způsobem je však plody šetrně usušit. Jak na to?
Natrhané plody bychom měli dobře probrat a očistit. Následně pak nechat volně na vzduchu, spíše ve stínu za přirozené teploty, maximálně do teploty 45–50 °C. U některých druhů se uvádí i teploty vyšší (60 °C a více). Pro účel sušení je možné využít i sušičku, případně nejnižší stupeň v klasické troubě. Dobře usušené plody uchováváme ve sklenicích nebo plátěných sáčcích v temnu a chladu. Většina správně sušených bylin si zachovává svoji přirozenou barvu a vůni.
Říjnový sběr
Mezi srpnem a říjnem se sbírají už zmiňované plody rakytníku a šípku. V říjnu můžeme sbírat například plody bezu černého nebo kořen třapatky a proskurníku.
Vyzkoušet můžete i jalovcové bobule, které umí zahnat nachlazení a celkově prohřívají a posilují organismus. Poradí si i s dusivým kašlem. Nejsou však vhodné pro malé děti a těhotné ženy.
Ochutnejte jalovcovou medicínu
Na 1 litr tohoto nápoje budeme potřebovat:
- 1 litr kvalitního nearomatizovaného 40% alkoholického nápoje (například vodku)
- 100 mililitrů jalovčinek
Do láhve s alkoholem vsypeme jalovčinky, dobře zavřeme a necháme minimálně pět týdnů odpočinout (bez ochutnávání). Samozřejmě platí přímá úměra, čím déle jalovčinky necháme vylouhovat, tím lepší a kvalitnější potom bude chuť naší domácí jalovcové. Poté jalovčinky scedíme a jalovcovou přelijeme do láhve.
Naši dědové říkali, že jedna kávová lžička každý den po dobu tří týdnů odežene všechny nemoci podzimu.
Odborná spolupráce:
RNDr. Pavel Popov
V r. 1993 založil s manželkou Miluší firmu Dr. Popov v západočeském Tachově. Navázal tak na dlouholetou bylinářskou tradici v rodině – léčivými rostlinami se zabýval jeho otec Vladimír i dědeček Mitrofan. Pavel Popov s oblibou sbírá herbáře a knihy o zdraví, má jich přes 1500 a v oboru bylinářství se neustále vzdělává. K bylinám přistupuje s pokorou a s úctou a jejich pozitivní účinky se snaží zodpovědně předávat dál. Dr. Popov je česká rodinná firma, pracují v ní příznivci zdravého životního stylu a příslušníci široké rodiny manželů Popovových.
ČLÁNKY DO MAILU