Má cenu dětem číst? Ještě pořád ano

Platí totiž následující: dítě, které je od malinka obklopeno knihami a které je zvyklé si v nich zprvu s rodiči a později samo číst, má jednak větší slovní zásobu a menší problémy s učením, a hlavně, má velkou šanci, že v budoucnu porozumí i složitým textům a naučí se pracovat s informacemi.

Autor: SXC

Což je dovednost, která zdaleka není samozřejmá, a přitom bez ní člověk při studiu a později v práci, ale i v běžném životě hodně ztrácí. Třeba proto, že nepochopí skripta, návod k obsluze složitého přístroje či třeba příbalový leták k léku. Bohužel, jak ukázalo velké mezinárodní srovnání PISA, české děti jsou na tom rok od roku hůře.

Kteří prvňáci mají náskok

Zatímco k nejranějšímu dětství knížky v představách mnoha lidí stále patří – leporelo s Krtečkem zůstává oblíbeným dárkem – jak děti rostou, mnozí rodiče zjišťují, že se vlastně bez knih a předčítání z nich obejdou. Stačí malá anketa a člověk zjistí, že takto strávený čas do menší či větší míry vytlačují třeba pohádky na DVD. „Mám z toho trochu výčitky, ale já se dvěma malými dětmi a chlapem, co je pořád v práci, prostě třeba večerní čtení nestíhám. Jsem ráda, když děti postupně umyju, zatímco se to druhé mezitím dívá právě na něco z DVD,“ připouští Kamila Novotná z Prahy. Ale i ona si s dětmi pořád ještě alespoň někdy čte – a podle psychologů nebo učitelů dělá jedině dobře.

„Když nastoupí noví prvňáci, za chvíli mám jasno, komu doma čtou a komu ne. Děti z první skupiny mají nejen mnohem větší slovní zásobu, ale většinou jim jde i učení snáz,“ říká jeden z důvodů, proč dětem číst, učitelka Helena Čechová. Rozhodně přitom nejde jen o slovní zásobu, společné čtení s rodiči, které v dítěti buduje vztah ke čtení jako takovému, se vyplatí i z jiného důvodu – děti, které si čtení díky tomu oblíbí, nemívají v pozdějším věku takový problém s takzvanou čtenářskou gramotností.

Umět převyprávět obsah nestačí

Zní to odborně, ale zase taková věda to není: čtenářská gramotnost je schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění se do života společnosti. Alespoň tak čtenářskou gramotnost definují autoři mezinárodního srovnání vědomostí dětí PISA, v němž patnáctileté české děti už několikrát po sobě propadly. Podle průzkumu, který se opakuje každé tři roky, je v Česku 23 procent patnáctiletých, kteří neumějí dobře posoudit obsah textu. Ze tří desítek zemí OECD skončili čeští školáci sedmadvacátí. Pozor, to, že dítě umí číst a převypráví, o čem přečtený článek nebo kniha byly, rozhodně nestačí. Více o čtenářské gramotnosti najdete třeba na internetovém portálu www.ctenarska-gramotnost.cz. 

Viník neutěšeného výkonu zdejších patnáctiletých? Škola a samozřejmě rodiče, protože mizerné výsledky takhle velkých dětí jsou důsledkem něčeho, co se nepovedlo už mnohem dříve. Poprvé se rozhoduje třeba už u čtení v raném dětství či v prvních rocích školy. „Ale těžko se můžu divit, že si nečte dítě, jehož rodiče sami sjíždějí jeden televizní seriál za druhým, i když to zní jako obehraná kritika,“ říká kantorka Čechová, podle níž je v prvních letech života právě na rodičích, aby děti nenásilně přesvědčili, že číst si je zábava a že čtení přináší radostný prožitek.

Pouze kupovat knížky tu nestačí, rodič sám by si měl hodně číst a s dětmi pak o tom, co si samy nebo s rodiči čtou mluvit. Jenže tohle není často jasné ani učitelům. „Bohužel, na některých školách si myslí, že čtenářskou gramotnost zlepší, když nakoupí knížky do školní knihovny. Přitom o samotné čtení zdaleka nejde,“ říká s ohledem na zmíněné výsledky studie PISA mluvčí České školní inspekce Libor Vacek. Podle něj se mnohé školy zaměří na to, aby dítě porozumělo, o čem si čte, ale to nestačí, to by měli školáci zvládnout už na prvním stupni. Navíc, i takhle malí školáci dokážou, jsou-li dobře vedeni, kriticky texty posuzovat a vyvozovat z toho závěry.

Jak na to?

Autor: SXC

Možná dětem čtete hodně a máte tak čisté svědomí, ale možná si dokážete přiznat, že času je málo anebo že se vám někdy prostě nechce. Zkuste se přemoci. Ale naštěstí se počítají i jiné věci – hodně s dětmi mluvte, vysvětlujte, nuťte je přemýšlet, nacházet řešení a vysvětlení něčeho, co jim původně není jasné. Když jedete autem, ale klidně i doma, pusťte jim příběh nahraný na CD a opět, mluvte s nimi o tom, co jste slyšeli.

Už předškolní děti můžete přihlásit do knihovny, děti platí zanedbatelné, pokud vůbec nějaké poplatky, a přitom knihovny už dávno nabízejí i mnohé další služby a hlavně pořádají pro děti akce, které je opět mohou nenápadně přilákat ke čtení. „Jenže to nesmí rodič dovést dítě do knihovny s tím, že tady mu konečně ukážou, zač je toho loket,“ varuje učitelka Helena Čechová.

Čte vaše dospívající dítě? Hurá. Že čte dívčí romány nebo podivné akční příběhy? Nevadí, zejména v tomhle věku se počítá všechno. Ale zkuste je, když si třeba dělají referát do školy, přimět k větší aktivitě, než jen otevření prvních webových stránek, na které k danému tématu narazí, a zkopírování textu. Vyndejte jim encyklopedie, naučte je v nich hledat, nebo jim ukažte, že na internetu jsou zdroje více či méně důvěryhodné a že když chtějí o něčem psát, měli by si informace hledat na více místech a porovnávat je.

Dospívajícím dětem může čtení zatraktivnit i elektronická čtečka, ale počítejte s tím, že pokud máte doma víc dětí, jedna stačit nebude. Staromilcům se může zdát, že čtení z displeje nemá takovou hodnotu jako z papíru, ale v tomhle případě je to skutečně jedno, písmenka v knížkách jsou tatáž. Ale pokud jde o počítače jako takové, platí tady něco podobného jako to, že když rodiče chtějí, aby si děti četly, mají si sami číst. Pokud rodiče chtějí, aby děti tolik nevysedávaly u počítačů, neměli by tak činit ani oni sami.

Čtenářská gramotnost v zemích OECD

Pořadí  / Země  / Počet bodů

1. Korejská republika 539 
2. Finsko 536 
3. Kanada 524 
4. Nový Zéland 521 
5. Japonsko 520 
6. Austrálie 515 
7. Nizozemsko 508 
8. Belgie 506 
9. Norsko 503 
10. Estonsko 501 
11. Švýcarsko 501 
12. Polsko 500 
13. Island 500 
14. USA 500 
15. Švédsko 497 
16. Německo 497 
17. Irsko 496 
18. Francie 496 
19. Dánsko 495 
20. Velká Británie 494 
21. Maďarsko 494 
22. Portugalsko 489 
23. Itálie 486 
24. Slovinsko 483 
25. Řecko 483 
26. Španělsko 481 
27. Česká republika 478 
28. Slovensko 477 
29. Izrael 474 
30. Lucembursko 472 
31. Rakousko 470 
32. Turecko 464 
33. Chile 449 
34. Mexiko 425

Reklama