Má nastoupit do školy, nebo je to spíš na odklad? Rozhodnout se stačí až v létě

Téměř každé čtvrté dítě nastupuje do první třídy o rok později. I to je nejspíše jeden z důsledků toho, že si řada rodičů klade otázku, zda je právě jejich potomek na školu připravený. A naopak, rodiče srovnávají potomka s ostatními, přemýšlí, zda bude ve třídě schopný konkurovat i dětem, které mohou být téměř o dva roky starší.

Kvalifikovanou radu nabízí pedagogicko-psychologické poradny. Konzultace u nich je nezávazná. Volné termíny na březen u nás ještě máme, potvrdila ředitelka poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková.

K zápisu i bez posudku

Březen si poradny schválně nechávají vyčleněný pro vyšetření předškoláků, aby k zápisu mohli s aktuálním výsledkem. Pokud však rodiče návštěvu do konce měsíce nestihnou, nic dramatického se neděje.

Nikde není psáno, že když jde rodič k zápisu, musí se dostavit s doporučením z poradny. Je to samozřejmě jednodušší pro školu i školku, ale má na to čas teoreticky až do 31. srpna. Při zápisu ohlásí, že je objednán do poradny, že může být vydáno doporučení o odkladu, a škola s tím pak počítá, doplnila Jarolímková.

Zmínila, že psychologové si některé děti dokonce záměrně zvou na kontrolní návštěvu ještě v červnu.

Během dvou, tří měsíců může to dítě poskočit takovým způsobem, že bude schopné do školy nastoupit, vysvětlila. V takovém případě ředitel školy přeruší správní řízení o odkladu a věc je vyřízená.

Přečtěte si také:

Děti potřebují o sexu mluvit s rodiči, jinak si najdou porno. Jak rozhovor začít?

Ministr: odkladů je v Česku příliš

Že je mnoho dětí ve školkách o rok déle úplně zbytečně, upozornilo nedávno Ministerstvo školství. Zatímco v zahraničí má podle úřadu odklad jedno, dvě procenta dětí, u nás je to podle ročenky statistického úřadu za posledních deset let kolísavě pětina až čtvrtina. V letošním školním roce 24 procent.

Míra odkladů v České republice je extrémní. Místo toho, abychom podpořili děti v individuálním rozvoji, necháváme je plošně v mateřských školách nebo přípravných třídách, nešetřil kritikou ministr školství Mikuláš Bek. Za lepší řešení považuje upravit výuku v prvních třídách, aby učitelé a jejich asistenti mohli k dětem přistupovat individuálně podle jejich potřeb.

Zbytečné odklady za devět miliard

Pracovní skupina, kterou ministerstvo sestavilo, spočítala, že zbytečné odklady stojí ročně zhruba devět miliard korun.

Do částky její členové započítali mimo jiné peníze ušetřené za stavbu a provoz nových školek, protože odcházející školáci by uvolnili místa tříletým dětem. S nimi totiž rodiče nezřídka zůstávají doma, protože místo ve státní školce kvůli velkému počtu dětí nedostanou. Skupina navrhla několik řešení, jak současnou praxi změnit. Nyní o nich budou debatovat politici.

Úspěch pro všechny a žádné známky

Ve hře je třeba varianta, že by odklad do budoucna mohly dostat pouze děti narozené v letních měsících. Další z možností je výjimka pouze pro děti se závažným zdravotním znevýhodněním nebo žijící v odlišných kulturních podmínkách. Uvažuje se i o tom, že by o odkladech nově rozhodovaly školy.

Nedílnou součástí těchto změn podle skupiny musí být změna výuky v prvních třídách. Školy musí snížit tlak na výkon, aby úspěch mohlo zažít každé dítě. Zároveň se počítá se zrušením známkování v prvních třech ročnících. Učitelé by také měli mít k dispozici asistenta.

Důvod? Vyhovuje to rodině

Podle platného školského zákona lze odklad umožnit pouze v případě, kdy není dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé. Výzkum Technologické agentury ale ukázal, že rodiče uváděli jako nejčastější důvody stav a potřeby dítěte a rodinnou situaci, stojí ve zprávě Ministerstva školství.

V podstatě jde o začarovaný kruh. Rodiče často o odklad usilují z toho důvodu, že by jejich potomek mohl být téměř o dva roky mladší než někteří spolužáci. Těm by se pak v mnoha oblastech těžko vyrovnával. Obávají se také šikany od starších a vyspělejších dětí. Ovšem důvod, proč je v prvních třídách hodně sedmi-, a dokonce i osmiletých dětí, je právě vysoký počet odkladů.