Samozřejmě, že pokud jde člověk spát v osm hodin večer, je pro něj vhodné navečeřet se ve čtyři nebo v pět hodin a později už tolik nejíst.
To, jak organismus zpracuje přijatou energii, však nezáleží na tom, kolik je hodin, ale jakou aktivitu budete ještě vydávat.
Trávení nejede jen podle hodin
Rozdíl tedy bude, pokud skutečně chodíte spát brzy večer, nebo uléháte až později a raději si ráno přispíte. Pokud jste večer aktivní a pracujete, vykonáváte drobné domácí práce nebo jdete sportovat, nemá smysl, abyste poslední jídlo jedli takto brzy a dále se trápili hlady. Vaše trávení totiž nepřestává pracovat s určitou hodinou a pokud pouze nesedíte u televize nebo u počítače, přijatou energii s přehledem spotřebujete. Je tedy naprosto v pořádku večeřet v devět hodin, pokud chodíte spát kolem půlnoci. Extrémem pak jsou lidé, kteří pracují v noci, jako třeba recepční, noční hlídač nebo lékař či policista. Tito lidé samozřejmě potřebují jíst i v noci, aby byli schopni řádně vykonávat svou činnost a měli dostatek energie.
TIP: Petr Havlíček radí, jak jíst při práci na směny
Důležité je spíše to, aby večeře nebyla největším jídlem dne. Tím by měla být snídaně nebo oběd, protože na začátku dne je člověk po delší pauze bez jídla vyhladovělý a ve většině případů také potřebuje být aktivnější než těsně před spaním. Pokud budete ve spěchu odkládat jídlo až na pozdější hodiny, snadno se vám stane, že kvůli večernímu hladu zkonzumujete více jídla, než je zdrávo. A to už může vést k nejrůznějším problémům, jako je nežádoucí růst hmotnosti, zvýšené riziko metabolických onemocnění nebo potíže s trávením. Ideálně by měla večeře tvořit dvacet až pětadvacet procent denního příjmu. Takovou večeři si pak s klidem dopřejte dvě až čtyři hodiny před tím, než ulehnete ke spánku, nehledě na čas, který ukazují hodiny.
Galerie: Nejhorší potraviny před spaním
Večer omezte raději tučné než ovoce
Dokonce neplatí ani tradované, že byste si večer nemohli dát kousek ovoce. A to ve většině případů ani tehdy, když se snažíte zhubnout. Jeden kus ovoce nebo hrst bobulí nejsou nijak významným zdrojem energie a strávíte je zhruba za dvě hodiny. Naopak tučné jídlo, jako je pečená kachna, slanina, klobása nebo některé druhy sýrů, které mnozí s oblibou konzumují k večeři, zatíží trávení na mnohem delší dobu a při nižší večerní aktivitě se může nevyužitá energie snadno uložit.
Omezit by se pak měly ovocné šťávy, džusy nebo slazené sušené či kompotované ovoce. To proto, že na rozdíl od ovoce v jeho přirozeném stavu již nejsou významným zdrojem vlákniny a většinou jich člověk zkonzumuje mnohem víc, než by snědl ovoce čerstvého. Pokud vám však nedělá problém sníst třeba půl kila ovoce na posezení, raději se také kroťte.
Sladká večeře pro sportovce
Existují i případy, kdy je sladká večeře dokonce žádoucí. Je tomu tak třeba u profesionálních sportovců, kteří podstupují náročné tréninky a potřebují co nejefektivněji doplnit zásoby svalového glykogenu. Svalový glykogen je totiž zásobní cukr, který je potřeba pro co nejlepší sportovní výkon a nejlépe se obnovuje právě ze snadno stravitelných sacharidů. Proto si někteří sportovci mohou i večer dovolit jídla, jako je jablečná žemlovka či ovocné knedlíky, a ještě tak podpoří svůj sportovní výkon.
TIP: Správná výživa dělá ve sportu až deset procent výkonnosti
To je však uvedeno spíše pro zajímavost, protože většina sportovců se stravuje (nebo by měla) podle individuálně sestavených plánů.
Pro člověka s nižší aktivitou nebo sedavým zaměstnání platí, že by večeře měla být spíše lehčí, tedy snadno stravitelné jídlo, které nezatíží trávení a zároveň je bohaté na vlákninu. Ideální může být celozrnné pečivo obložené libovou uzeninou nebo čerstvým sýrem a listy salátu, libové maso s celozrnnou přílohou a zeleninovou oblohou nebo třeba rybí filé s bramborem a miska zeleninového salátu. Není tedy důležité striktně se řídit nějakým časovým limitem, ale spíše se zamyslet nad složením večeře a velikostí porce, kterou si v tuto dobu dopřáváte.
Galerie: Které pečivo je skutečně celozrnné?
ČLÁNKY DO MAILU