Nejčastějším nezvaným hostem v mouce je zavíječ moučný, nepřesně zvaný také moučný nebo potravinový mol. Můžeme si ho nechtěně přinést z obchodu, ale také stejně nechtěně „chovat“ doma. To když nedodržíme vhodný postup pro jeho likvidaci nebo pro nakládání s moukou.
Co se dozvíte v článku
Máme doma „moly“! Nezvaný host zavíječ moučný
„Doma v mouce se nám nejčastěji usídlí zavíječ moučný, což je v dospělosti motýl, nazývaný též nesprávně moučný mol,“ říká Libor Sloupenský ze společnosti WormUP, která se specializuje na výrobu pochoutek z hmyzu.
Zavíječ moučný (Ephestia kuehniella) je drobný, nenápadný motýlek. Jeho samičky rády kladou vajíčka právě do mouky, ale nepohrdnou ani ovesnými vločkami a dalšími suchými surovinami. Jak popisují Jana Sedláčková z Veterinární a farmaceutické univerzity a Eva Hrudová z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, samička naklade za svůj život šest set až sedm set kusů vajíček. Z nich vylíhnuté housenky okamžitě začínají hledat potravu, a tou může být třeba vaše polohrubá mouka na koláč.
„Housenky škodí přímo požerem surovin, jako je mouka, obilné výrobky a jiné produkty z rostlin,“ uvádějí odbornice. „Před kuklením opouštějí napadenou surovinu, lezou po stěnách a v zámotcích se kuklí. Vývoj jedné generace trvá při teplotě kolem 18 °C asi 95 dní. Ve vytápěných prostorech má dvě až tři generace ročně, v napadeném produktu lze najít různá vývojová stadia zavíječů.“
Vedle samotných larev jsou známkou přítomnosti typické lepivé pavučiny, které hmyz v této fázi života vytváří. To jsou ony hrudky, provazce či chuchvalce, které pak vidíme v mouce. V kukle se larva přemění v motýla, který již neškodí ve smyslu požírání našich zásob ze špajzu, ale čile se podílí na plození dalších generací.
Blízcí příbuzní zavíječe moučného jsou zavíječ skladištní (Ephestia elutella) a zavíječ domácí (Pyralis farinalis). Poškození i druhy jimi napadaných produktů jsou podobné, stejně jako ochrana proti nim.
Jak nekoupit napadenou mouku
Ideální je samozřejmě vůbec napadenou mouku domů nepřinést. Libor Sloupenský doporučuje již při nákupu sledovat případné pavučinky zavíječe na sáčku. „Tyto pavučinky společně s kuklou se velmi často se vyskytují v ohybu pod folií či papírem,“ popisuje. „Základem obrany proti těmto parazitům je čisté prostředí. Je-li prostředí čisté a suroviny bezpečně uzavřeny, je množení škůdců zanedbatelné. Aby se larva vyvinula do dospělosti a začala se rozmnožovat, potřebuje několik měsíců a to jí v čistém prostředí není umožněno.“
To potvrzuje i Daniel Perner, majitel značky mouk Pernerka. „Ve mlýně ke kontaminaci hmyzem ani jinými nečistotami dojít nemůže. Vlastní mletí mouky je uzavřený proces s vysokými hygienickými nároky, do kterého se nemohou žádní škůdci ani nečistoty dostat. Navíc před vlastním mletím dochází k pečlivé kontrole vstupních surovin. Prostory mlýna i vlastní mlecí zařízení splňují nejpřísnější hygienické nároky, které znemožňují výskyt škůdců nebo hmyzu. Ve mlýně a mlecím procesu jsou navíc tak přísné hygienické podmínky, které by ani neumožnily případnému hmyzu přežít.“ Vlastní výrobní linka Mlýnu Perner je navíc vybavena nejmodernějšími stroji na třídění zrna a odstraňování veškerých nečistot. Jedná se – mimo jiné – třeba o optický třídicí stroj Sortex, který dokáže oddělit ještě před vlastním mletím každé zrno, které nesplňuje hygienické nebo kvalitativní nároky.
Problémy mohou nastat později, při nedodržení vhodných podmínek třeba během přepravy, skladování či prodeje, zejména v případě porušení obalu. Podobné prohřešky u obchodníků ostatně pravidelně penalizuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Daniel Perner proto doporučuje volit takové výrobky, které mají dostatečně pevný a zejména neporušený obal:
„Při nákupu mouky pozorně sledujte, jestli není sáček s moukou mechanicky poškozen. Pokud poškozen je, rozhodně ho nedávejte do košíku a nekupujte ho. Mouka může být již kontaminovaná. Pouhým okem nezjistíte, jestli se hmyz v mouce již usídlil, nebo ne. Pokud je sáček neporušený, můžete mouku s klidem nakoupit. Obaly mouk Pernerka jsou vyrobeny z dostatečně pevného materiálu a sáček je také velmi pečlivě uzavřen, takže hmyz nemá příležitost se do mouky dostat.“
Tipy, jak nakupovat a skladovat mouku
podle Mlýnu Perner, výrobce mouky Pernerky
- Kupujte jen mouku v původních obalech, které nejsou poškozené.
- Mouku skladujte na suchém a tmavém místě. Sáček po otevření (pokud ho celý nespotřebujete), pečlivě uzavřete. Nejlépe je mouku přesypat například do uzavíratelných sklenic.
- Mouku můžete skladovat v lednici, kde se hmyz nevyskytuje. Mouku z lednice ale vyndejte s dostatečných předstihem, aby při přípravě těst měla pokojovou teplotu.
Podle odborníků ke kontaminaci nejčastěji dochází v domácnostech.
Hmyz se k nám dostává i od sousedů
Co s moukou napadenou hmyzem? Rada je jednoznačná a shodují se na ní všichni oslovení odborníci – mouku napadenou hmyzem je potřeba vyhodit! Může se totiž stát, že si balíček s vetřelci doneseme již z prodejny, mnohem častěji si je ale hýčkáme sami doma. „Pokud nezastavíme hmyz v zárodku, rozmnoží se a je pak náročnější se jej zbavit. Nutno dodat, že se k nám často dostane také větračkami od sousedů,“ upozorňuje Libor Sloupenský.
Doma se po otevření sáčku s moukou zároveň otevírá cesta i hmyzu. Pokud sáček špatně uzavřete, dáváte hmyzu šanci se v mouce „usadit“. „Mějte na paměti, že hmyzu stačí opravdu i nepatrná skulinka, kterou do mouky pronikne a následně ji znehodnotí. Jednoduché opatření je mouky skladovat například ve skleněných uzavíracích sklenicích – po otevření sáčku ji přesypte do sklenice a řádně uzavřete,“ radí Daniel Perner.
Mouku podle něj můžeme skladovat i v lednici – hmyz nepřežije teploty nižší než třináct stupňů Celsia, proto je lednice z tohoto hlediska bezpečné místo. „V tomto případě však pro pečení nezapomeňte mouku z lednice vyndat s dostatečným předstihem. Pokud mouku budete skladovat v lednici a hned po jejím vyndání budete zadělávat na kynuté těsto, nemusí vám vykynout. Je třeba, aby mouka měla pokojovou teplotu,“ doporučuje majitel mlýna.
Jak doma poznáme, že mouka není v pořádku? „Opět se zaměřme na pavučinky. Pavučinky jsou jasným signálem, že mouka nebo jiné obilniny jsou napadeny zavíječem moučným,“ radí Libor Sloupenský. Někdy si také můžeme doma všimnout již létajících motýlů zavíječe. Pak je třeba prohlédnout všechny potraviny a zjistit případný výskyt larev nebo pavučin. Napadené potraviny je potřeba zlikvidovat, ostatní uzavřít do vhodného obalu.
„V první řadě je třeba udržovat pořádek ve vlastní spíži. Zapomenuté obilniny v zadních přihrádkách spíže jsou ideálním místem množení těchto škůdců. Řešením je také přesýpat veškeré náchylné potraviny do skleněných dóz ihned po rozbalení,“ shrnuje Daniel Perner.
Základní doporučení pro skladování mouky, vloček apod.
podle Probio, výrobce biomouky a dalších biopotravin
1. Skleněné či keramické dózy
Plastové ani papírové sáčky, ve kterých si potraviny zakoupíte, nejsou pro jejich dlouhodobé skladování vhodné. Ideálně potraviny přesypte do keramických či skleněných nádob, které je možné pevně uzavřít. Tak zabráníte případnému proniknutí domácích škůdců i nevhodné vlhkosti.
2. Temno a chladno
Nádoby s potravinami uchovávejte na tmavším místě se stabilní chladnější teplotou. Vyvarujte se přímému slunci, míst u kamen či topení, kde by potraviny mohly žluknout. Ideálním prostorem je komora, spíž či kuchyňská skříň.
3. Sucho
Suché potraviny mají tendenci na sebe vázat vlhkost, která by následně mohla způsobit jejich plesnivění. Pevně uzavřená nádoba na suchém místě je nejlepší prevencí.
4. Žádný igelit
Z výše uvedených důvodů je velmi nevhodným skladovacím materiálem bohužel tak často používaný igelit. Suché suroviny do igelitu nepatří.
5. Prevence
Nejdůležitějším opatřením je samozřejmě prevence. Potraviny pravidelně kontrolujte a udržujte v místech uchovávání čistotu. Naše babičky prý proti domácím škůdcům používaly několik osvědčených metod – k potravinám přidávaly bobkový list, šištici chmele či citrusovou kůru, které škůdce odpuzují.
Vadí, když hmyz sníme?
Hmyz je v mnoha částech světa běžnou součástí potravy, i když samozřejmě záleží na druhu. V případě zavíječe moučného žádná otrava nehrozí. „Pokud sníme zavíječe moučného, tak se nám nic nestane. S největší pravděpodobností jste jej nevědomě snědli již mnohokrát předtím,“ komentuje Libor Sloupenský ze společnosti WormUP. Firma se věnuje výrobě potravin z hmyzu, konkrétně potemníka moučného, ale nenechme se zmást podobným názvem, jde o zcela jiný druh: „Pro potravinářské účely se na výrobu Křupavých červíků využívá potemník moučný, což je v dospělosti brouk, oproti zavíječi moučnému, který je v dospělosti motýl. Tento potemník moučný je krmen obilným šrotem a vlhkou část stravy tvoří převážně mrkev,“ vysvětluje výrobce.
V nedávném rozhovoru pro Vitalia.cz říká také: „Většina světového hmyzu je jedlá. Larva mola vám neublíží, ale ve srovnání s potemníkem je menší a méně výživná. Jeden náš známý nám kdysi vyprávěl, jak vyzrál nad tím, když objevil moly v mouce. Vzal sítko, mouku přesel a larvy vyhodil. Tak jsem mu řekl, že to měl udělat přesně opačně. Sníst to užitečné, tedy larvy, a vyhodit mouku, do které se larvy vyměšovaly…“
Proč nestačí mouku napadenou hmyzem přesít
Jak vyplývá z výše uvedeného, problém nepředstavuje ani tak to, že bychom hmyz v mouce snědli. Ale pokud chceme ušetřit a napadenou surovinu přesejeme a opět doma uložíme k dalšímu použití, hýčkáme si další a další generace škůdců.
Taková mouka navíc není nic moc lákavého: „Horší než to, že sníme zavíječe, je spíše fakt, že s ním sníme také jeho výkaly, které jsou od mouky téměř k nerozeznání. Proto přesívání mouky nedoporučujeme,“ říká Libor Sloupenský.
„Kontaminovanou mouku nekonzumujte a ihned ji zlikvidujte. Pokud si kontaminovanou mouku necháte doma, hmyz se bude množit. Prosátí mouky nepomůže, hmyzí zárodky jsou mikroskopické a prosátím je určitě neodstraníte,“ varuje i Daniel Perner.
A ve výsledku opravdu neušetříme.
ČLÁNKY DO MAILU