Pardubice, město na kole
Organizátoři pardubické větve cyklohappeningu jsou velmi aktivní na Facebooku, a o svém čtvrtém ročníku akce na podporu udržitelných způsobů dopravy píší: chceme se zaměřit především na rozvoj cyklistické dopravy ve městě a jeho okolí. Pardubice jsou totiž městem, které svou polohou k jízdě na kole přímo vybízí: do práce nebo do školy tu denně na kole jezdí 18 procent obyvatel, nejvíce ze všech českých a moravských měst nad 50 tisíc obyvatel. Letošní cyklojízda tu proběhla poprvé i pod záštitou města.
Startovalo se v sobotu ve dvě hodiny odpoledne od Morového sloupu na Pernštýnském náměstí a několikakilometrová cesta přes Chrudim a Slatiňany končila v Podhůří v Železných horách. Tam na třicítku cyklistů, kteří vyráželi z Pardubic (další se mohli přidat po cestě) čekal bohatý doprovodný program: hudba, občerstvení, otevřená rozhledna s výhledem na Chrudim i Pardubice… Jenže: kterak pomůže taková veřejná jízda po silnici (trasa nevedla po cyklostezkách, kterých je v samotných Pardubicích poměrně dost) vzniku dalších bezpečných tras?
Magistrát se snaží i bez happeningů
V případě Pardubic se magistrát o cyklisty stará opravdu ukázkově. Město je prošpikované cyklostezkami, nově se teď staví například asfaltová stezka podél silnice z Jesničánek do Nemošic, a minulý týden prošla kolaudací první část meziměstské cyklostezky z Chrudimi do Pardubic. Pokud cyklista nechce, nemusí jet po frekventované silnici s auty, ale po vyznačené trase, a cyklostezky vedou i mimo město, do turisticky atraktivních lokalit.
SOUTĚŽ: Pošli cyklotrasu a vyhraj nové kolo a spoustu dalších cen!
Happening tak plní spíš roli docela dobré zábavy pro pár nadšenců, k níž se město přidává proto, aby ukázalo vlídnější tvář. A cyklističtí aktivisté se snaží pro svoje kola získat víc než potřebují: vedle funkčních cyklostezek lobují za cyklistické pruhy přímo na silnicích, odmítají křížení separovaných cyklostezek s pozemními komunikacemi, na nichž jezdí auta a v podstatě chtějí předělat současný systém cest pro cyklisty, který vznikl v druhé polovině devadesátých let, na zcela nový. Což znamená další náklady.
Mají cyklojízdy smysl?
Evropské peníze se musí utratit
Pardubice si přitom rozhodně nemají na co stěžovat – oproti Praze, kde pověstná cyklotrasa A2 vede centrem města po chodníku na nábřeží od Karlova mostu po Národní divadlo a cyklisté musí kličkovat mezi naštvanými turisty, si v Pardubicích můžete pohodlně vybrat, kudy pojedete a nehrozí vám kolize ani s auty, ani s chodci. To na vltavském nábřeží v Praze se už mnohokrát uzavírala automobilová doprava kvůli jednodenním happeningům cyklistů, ale k ničemu to nevedlo. Katastrofální situace pokračuje.
Happeningy tak spíš připomínají veselé jarmarky, které vyplňují mezeru mezi různými vinobraními a veřejnými koncerty pod širým nebem. Sponzoruje je Evropská unie, často i samotná města, a organizátoři pak nemohou proti radnicím a magistrátům říci ani popel. Za něco se zkrátka ty peníze určené na podporu kultury, mobility a odlišnosti utratit musí.
O pardubické části cyklojízdy psal Jan Potůček
Pražané zažili město jinak
Pražské ulice, včetně frekventovaného Barrandovského mostu, patřily na chvilku cyklistům. Z Náměstí míru vyjela včera ve 14 hodin kolona čítající na čtyři tisíce cyklistů. Skládačky, plečky, novější horaly, freestylová kola si to necelé dvě hodiny šinuly hlavním městem, aby ukázaly, že sem také patří. Další letošní cyklojízda přilákala cyklisty nejrůznějšího věku i profesí. „Účastním se téměř pravidelně. Situace ve městě mě štve. Nechci každý den čichat smrad z výfuků,“ svěřila se mi divadelní produkční Marie Opletalová, která s sebou na cyklojízdu vzala i pětiletou dceru.
Větší cyklojízdy se v Praze pořádají od roku 2006. Účastníků sice přibývá, ale jak se zdá, „spanilé jízdy městem“ nestačí. Auta totiž neotravují pouze cyklisty. Málokdo chce trávit ve smradlavých ulicích více času než je nezbytné a to je špatně. Centrum hlavního města téměř postrádá život. Včerejší cyklojízda tak byla součástí pouliční slavnosti Zažít město jinak. Ulice Královských Vinohrad v úseku od Náměstí Míru po I. P. Pavlova se motoristům uzavřely a tisíce návštěvníků si mohli v klidu vypít kávu nebo čaj v předzahrádkách tamních restaurací.
Na vytvořeném korzu bylo několik stánků. Mohli jste zhlédnout divadelní představení, nebo si koupit bylinné čaje, ochutnat sýry, které jsou opravdovými sýry, zaskákat si na skákacích botách, podpořit severočeskou obec Horní Jiřetín, které hrozí kvůli uhelným dolům zánik, upsat se Greenpeace a podobně zaměřeným organizacím. Pokud některému prodejci zbylo víno z vinobraní, slavnost Zažít město jinak byla skvělou příležitostí, jak doprodat zásoby opojných nápojů.
Škoda jen, že vše skončilo okolo sedmé hodiny večerní a dnes jsou Londýnská nebo Jugoslávská ulice opět jen zašedlými hlučnými místy v centru města, kterým se každý, kdo může, raději vyhne.
O pražské části cyklojízdy psala Helena Fišerová
Foto: Helena Fišerová
ČLÁNKY DO MAILU