Pověstné makové buchty, jimiž v minulosti vybavovaly na cestu do světa nebo k dobývání princezen v pohádkách a pověstech starostlivé hospodyňky své ratolesti, nebyla vůbec špatná strava pro budoucí vysilující výzvy příslušných hrdinů. Především ale díky máku, který je daleko více než potenciálně nebezpečnou drogou zdrojem pro lidský organismus vysoce pozitivních látek, často oproti jiným možnostem zdrojem vůbec nejlepším.
V máku je více vápníku než v mléku
Platí to především pro vápník, který do těla dodávají podle převažujícího názoru zejména mlékárenské produkty. Mák ale obsahuje vápníku zhruba desetinásobně více než mléko, přičemž už sto gramů máku představuje doporučenou denní dávku vápníku.
Nezpochybnitelnou výhodou máku je skutečnost, že příjem vápníku jeho prostřednictvím neznamená pro spotřebitele riziko současné konzumace mléčného cukru laktózy, který je pro část populace obtížně stravitelný. I proto se z máku často vyrábí „makové mléko“, jehož příprava je velmi jednoduchá – semena máku je třeba jen asi čtyři hodiny nutné louhovat ve vodě, a následně rozmixovat do co nejjemnější konzistence.
Nejen proto je mák vhodnou potravou zejména pro těhotné ženy, mládež a lidi s rizikem osteoporózy. Prospěšných účinků máku je ale mnohem více, mezi dlouhou řadou pozitiv se uvádí schopnost máku snižovat krevní tlak, prevence proti rakovině, stresu a depresím, možnost využívat mák při dýchacích potížích či pozitivní účinek máku na kvalitu vlasů, nehtů a pleti. Mák přitom patří mezi olejniny a makový olej je také důležitou surovinou pro farmaceutický průmysl. Makový olej tvořící až padesát procent obsahu makového semene obsahuje totiž mimo jiné i téměř „kultovní“ omega tři a omega šest mastné kyseliny, ale také množství kvalitních bílkovin, řadu minerálů a vitamínů (hlavně E) a samozřejmě vlákninu.
Letošní mák bude za babku
Právě v těchto dnech přitom začíná letošní sklizeň máku z našich polí, a podle statistiky půjde možná o historicky nejvyšší sklizeň u nás, alespoň v měřítku posledních let. To bohužel představuje určitou nevýhodu pro pěstitele, protože ceny máku budou podle všeho jen čtvrtinové v porovnání s cenami, kdy byly ceny nejvyšší, a v porovnání s loňským rokem lze očekávat cenový pokles o dvacet až třicet procent. Na druhou stranu představuje tato skutečnost výhodu pro spotřebitele, který tak může nakoupit více máku za nižší ceny pro vlastní potřebu, ať již jako náplň do domácích pekárenských produktů, k přímé konzumaci, nebo k výrobě zmiňovaného makového mléka.
Je však třeba kupovat tuzemský mák, který je jednak vyšlechtěn na nízký obsah morfinových alkaloidů (jejich maximální limit činí 25 mg na kilogram máku) a který má také optimální senzorické potravinářské vlastnosti. I když je totiž ČR největším světovým pěstitelem potravinářského máku, produkuje se mák i v jiných zemí EU, byť ne ve všech, nicméně do těchto zemí spadají i někteří naši sousedé, jako je Maďarsko, Slovensko nebo Německo (na etiketách však může být uvedeno i Holandsko), oficiálně se ale mák pěstuje i třeba ve Francii nebo Španělsku. Významným producentem je také Turecko, v řadě asijských zemí se pak pěstuje mák nelegálně nebo pololegálně k farmaceutickým účelům nebo jako zdroj zmiňovaného morfia. Takový mák má ale zcela jiné senzorické vlastnosti.
Je libo modrý, bílý nebo šedý mák?
Makové semeno může mít několik barev, převažující je ale modrý mák. Z pohledu spotřebitele i nutričních vlastností je přitom jedno, zdali jde o mák modrý, bílý, šedý či šedomodrý, pokud tedy půjde o mák tuzemského původu. Pokud si někdo zakoupí pouze nezpracovaná semínka máku, měl by vědět, že mák by měl být uchováván v takových podmínkách, aby zůstal suchý (je totiž poměrně hydroskopický a jímá tak ze vzduchu vodu), a také je nutné dbát, aby nebyl povrch semínek máku poškozen. Vzhledem k tomu, že mák je, jak již bylo řečeno, olejnina, podléhá také oxidaci, která se v praxi projevuje žluknutím a zhořknutím máku.
Vlčí mák pro uklidnění
Na závěr snad jen ještě zajímavost týkající se vlčího máku, který velmi často a v hojném množství provází mák pěstovaný pro potravinářské účely. I vlčí mák byl totiž v minulosti využíván k léčebným, respektive spíše k uklidňujícím účelům. Vše je zakotveno již v latinském názvu této plodiny „Papaver rhoeas“, přičemž uvedený název je odvozen od slova „papa“ – dětská kašička. To je pozůstatek již opuštěné tradice přimíchávání šťávy z vlčího máku do pokrmů dětí proto, aby dobře spaly v době, kdy ženy pracovaly na poli a nemohly se svým ratolestem věnovat.
I v současné době lze například v čajových směsích využít květní plátky vlčího máku k uklidnění i tišení bolesti či proti kašli či zánětům průdušek. Navíc se bylinný čaj díky květům vlčího máku krásně zbarví, ostatně v minulosti ze z nich vyrábělo přírodní barvivo. Na rozdíl od makoviček vlčího máku, kde se v malém množství také nachází opium (senzoricky je ale jejich konzumace mimořádně nechutná a nepatrné množství morfinových alkaloidů skutečně za to nestojí), nemá využití okvětních plátků „divokého máku“ žádné vedlejší účinky.
ČLÁNKY DO MAILU