V českém zdravotnictví probíhají už delší dobu spory části rodičů s některými nemocnicemi o to, kdy a zda vůbec mohou být se svým hospitalizovanými dětmi. Dokládají to například diskuzní fóra i skupiny na sociálních sítích, kde rodiče sdílejí své negativní i pozitivní zkušenosti a vzájemně si radí, jak postupovat v případě problémů při komunikaci se zdravotnickým personálem.
Co se dozvíte v článku
Spory rodičů s nemocnicemi se prohloubily za covidu
Některé situace, kdy se rodič domáhal přítomnosti u hospitalizovaného dítěte, se vyostřily v době covidu. Tehdy v nemocnicích opakovaně a po delší dobu platily plošné zákazy návštěv. A před jejich branami kvůli tomu zůstali i zoufalí rodiče. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) proto tehdy vydalo metodické doporučení, jak mají nemocnice postupovat v souvislosti s právy hospitalizovaného dítěte v době nouzového stavu.
Co mimo jiné říká metodické doporučení MZ
- Nezletilý pacient, včetně novorozeného dítěte, má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce,
- bez souhlasu zákonných zástupců nelze dítěti poskytovat zdravotní služby, s výjimkami uvedenými v zákoně o zdravotních službách (zejm. zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví),
- vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod poskytovatele a respektování práv ostatních pacientů.
Spory se zabývá také zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Ta před dvěma lety vydala stanovisko, v němž uvádí, že – i v době pandemie – mají nemocnice umožnit co nejširší kontakt rodiče s hospitalizovaným dítětem, protože na přítomnost rodiče nelze nahlížet pouze jako na návštěvu.
Jak jsme ale nedávno psali v textu zabývajícím se právy hospitalizovaného dítěte, Monika Šimůnková současně připouští, že v některých případech může být přítomnost rodiče u hospitalizovaného dětského pacienta omezena.
Další stížnost na nemocnici
Na konci dubna zástupkyně ombudsmana na webu zveřejnila další příklad, kdy nemocnice odmítla několik dnů pustit za dítětem mámu. Na ombudsmana se obrátila žena, jejíž tříměsíční dcera byla od 5. do 12. 5. 2020 hospitalizována na jednotce intenzivní a resuscitační péče (JIRP) dětského kardiocentra.
„Matka mohla dceru vidět jen 5. 5. 2020 večer po provedené operaci, a poté už nikoliv – až do přeložení pacientky na běžné oddělení dne 12. 5. 2020. Stěžovatelka uvádí, že od ní personál nemocnice přebíral pouze odstříkané mateřské mléko, ale k dítěti ji nepustil,“ uvádí Monika Šimůnková v dopise adresovaném ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi.
Matka stála o krátké návštěvy, zdravotníci jí nevyhověli
Podrobnosti o zdravotním stavu dítěte ani to, proč skončilo v nemocnici, Monika Šimůnková nerozepisuje. Nicméně z vyjádření pražského magistrátu, na který se matka posléze obrátila, pro server Vitalia.cz plyne, že dítě se podrobilo složitému chirurgickému zákroku.
V dokumentech zveřejněných kanceláří ombudsmana se píše, že JIRP plní funkci vysoce specializovaného oddělení, na němž zdravotnický personál poskytuje dětským pacientům náročnou odbornou péči bezprostředně po operaci srdce. „Pacienti jsou zde typicky připojeni na umělou plicní ventilaci, jejich životní funkce jsou neustále monitorovány, intravenózně se jim podává značné množství medikamentů a léků tlumících bolest, přičemž se nachází ve stavu umělého spánku. Pacienti na tomto specializovaném pracovišti vyžadují zvlášť intenzivní péči a dohled, neboť se nachází ve velmi vážném stavu,“ stojí ve zprávě o šetření ve věci vyřízení stížnosti.
Z dokumentů lze také vyčíst, že matka dítěte je lékařka a dívka byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici (FN) Motol. Tu sice zástupkyně ombudsmana nejmenuje, z popisu ale vyplývá, že stížnost se týká jedné z pražských nemocnic, přičemž specializované dětské kardiocentrum má v metropoli pouze FN Motol.
Podle Moniky Šimůnkové matce nevadilo, že s dcerou nemůže být nepřetržitě, zdravotníci jí ale neumožnili ani krátké návštěvy u dítěte, byť měla negativní test na covid-19. Nemocnice vykázání matky odůvodňovala nepříznivou epidemickou situací související s výskytem covidu-19. Podle ženy ale takové odůvodnění nebylo dostatečné, proto se se stížností obrátila na pražský magistrát. Ten jí nevyhověl, a maminka dítěte tedy napsala také ombudsmanovi. „MUDr. A. (jak M. Šimůnková ve zveřejněných dokumentech, jež jsou anonymizovány, matku dítěte nazývá, pozn. red.) uvedla, že by chápala omezení svého pobytu na JIRP na kratší dobu, avšak úplné znemožnění kontaktu považuje za rozporné s právními předpisy, žádala proto o vysvětlení takového zákazu,“ uvádí zástupkyně ombudsmana v dokumentech ke stížnosti.
„Je třeba si uvědomit, že jádrem stížnosti nebylo neumožnění nepřetržité přítomnosti zákonného zástupce pacienta, ale jakéhokoliv kontaktu (byť v omezeném rozsahu) matky s malým dítětem po několik dnů. Jsem si vědoma toho, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně a za jistých okolností může být omezeno, zejména právě na takovém typu oddělení, kde je třeba zajistit bezpečnou péči o výrazně ohrožené pacienty. Pak ale musí být umožněn alespoň krátký kontakt dítěte s rodiči, obzvlášť pokud jde o kojence a jeho matku, jako v tomto případě,“ podotýká zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v tiskové zprávě.
Pražský magistrát pochybil, tvrdí zástupkyně ombudsmana
Ve zveřejněném rozhodnutí zástupkyně ombudsmana nepřezkoumává přímo postup nemocnice, ale Magistrátu hlavního města Prahy. Podle Moniky Šimůnkové pochybil tím, že „v odpovědi na stížnost řádně nevypořádal všechny námitky stěžovatelky“. Zástupkyně ombudsmana magistrát také upozorňuje na některé chyby v jeho rozhodnutí. Například že si měl vyžádat rozhodnutí vedení kliniky a nemocničního hygienika. Ředitele magistrátu Martina Kubelku proto vyzvala, aby se k pochybením vyjádřil a informoval ji o přijatých opatřeních k nápravě. Úřad poté sice stížnost znovu prověřil, ale opětovně ji odmítl. Protože se podle Moniky Šimůnkové při tom opět nevypořádal s jejími připomínkami, obrátila se na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.
Úřady, které stížnosti ve zdravotnictví vyřizují, by měly podle zástupkyně ombudsmana vždy přezkoumávat důvody, proč nemocnice odmítá umožnit přítomnost rodiče u dítěte, tedy zda zdravotnická zařízení sledují legitimní cíl.
Monika Šimůnková při svých šetřeních úřadům doporučuje, aby přezkoumávaly, zda pobyt rodičů s dětmi příliš neomezují vnitřní řády nemocnic. Nemocnice by podle ní měly nastavit rozumné a transparentní podmínky a měly by k situacím přistupovat individuálně.
Proč úřad i nemocnice zamítly stížnosti matky
Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman redakci Vitalia.cz sdělil, že úřad považuje kritiku za neoprávněnou. „Na základě podnětu ombudsmana se magistrát stížností důkladně zabýval opakovaně, načež znovu dospěl k názoru, že poskytovatel v postupu nepochybil. V této záležitosti jsme taktéž iniciovali jednání s dotčeným poskytovatelem, na němž byla tato problematika detailně řešena, a jednali jsme i s nadřízeným orgánem poskytovatele,“ popisuje Vít Hofman. Upřesňuje, že cílem jednání s nadřízeným orgánem, tj. ministerstvem zdravotnictví, bylo vyjasnění nesrovnalostí v problematice, metodických postupech a poskytnutí zpětné vazby ministerstvu, jež by mohla případně vést k úpravě provozních podmínek či dalších změn v nemocnicích.
Mluvčí pražského magistrátu také dodal, že úřad stížnost matky posoudil jako nedůvodnou, protože nemocnice v tomto konkrétním případě upřednostnila „nejvyšší zájem dítěte a svým postupem minimalizovala riziko potenciální nákazy onemocněním covid-19 u pacienta, pro něhož by případná nákaza mohla znamenat fatální následky“.
„Na stížnost jsme nahlíželi jako na individuální záležitost a posuzovali ji jako jedinečnou s ohledem na unikátnost zákroku, který byl u pacienta vykonán. Zohlednit jsme museli taktéž v té době vrcholící epidemii respiračního onemocnění covid-19,“ sděluje Vít Hofman.
Podobně hovoří také FN Motol. „Přítomnost doprovodu nezletilého pacienta byla umožněna v rozsahu, jak to daná situace s ohledem na specifika zdravotnického pracoviště a ostatní pacienty umožňovala. Je také nutné brát v potaz tehdejší aktuální (covid-19) hygienicko-epidemiologickou situaci,“ uvádí bez dalších podrobností mluvčí nemocnice Pavlína Danková.
MZ zatím dopis Moniky Šimůnkové nechce komentovat, protože od jeho doručení neuplynula ani měsíční lhůta, v níž zástupkyně ombudsmana odpověď žádá. „Ministerstvo zdravotnictví se podnětem zabývá a svoji reakci sdělí tisku až poté, co ji předá Kanceláři veřejného ochránce práv,“ sdělil serveru Vitalia.cz mluvčí rezortu Ondřej Jakob.
Jak podotýká kancelář ombudsmana v tiskové zprávě, MZ zástupkyni ombudsmana přislíbilo vytvořit metodické stanovisko dobré praxe, kde by shrnulo základní pravidla pro pobyt rodičů v nemocnici s hospitalizovanými dětmi. Zatím ale taková pravidla MZ nezveřejnilo.
ČLÁNKY DO MAILU