Říkám si, jestli ten problém není někde jinde. Třeba já dávám přednost anonymnímu prostředí super-hyper. Když jdu večer z práce, tak fakt nemám náladu na "blbý kecy", které k nákupu dostanu k nákupu třeba v naší masně (třeba když chci je jeden plátek masa, tak proč jen jeden a že je to málo a ať si koupím dva,...), kde navíc ani nezaplatím kartou a žádná hotovost jim není dost dobrá (buď je to moc velká bankovka - nemáte menší?, nebo je to moc drobných,.... Zboží si nemůžu pořádně prohlédnout - zatímco v super-hyper můžu bloumat kolem pultu s balíčkovaným masem a pořádně si prohlížet, co si vyberu, v masně sotva přijdu na řadu, tak abych "vysypal" co vlastně chci.
Povedzte mi, Kefalín, čo také si predstavujete pod pojmom "anonymní"? :-)
1) V té masně pravděpodobně nemají kamery jako v HM.
2) Při platbě v hotovosti prodavačce a lidem ve frontě nesdělujete celé jméno a vaši banku jako při platbě kartou.
3) O vašem nákupu v řeznictví za hotové se nedozví automaticky vaše banka.
Čím to, že na někoho v masně čeká bonus v podobě úsměvu a na jiného "blbé kecy"? Snad vám to vynahradí věrnostní body, které stály jen trochu té anonymity - adresu, telefon a závazek bezodkladně hlásit každou změnu osobních údajů v HM (např. zde: http://www.clubcard.cz/ochrana-osobnich-udaju.html)
Až budete za práci 9 až 10 hodin denně brát 10 tisíc hrubého měsíčně, k tomu budete muset být neustále na všechny milí a budete v soukolí mezi nespokojenými zákazníky a šéfem, který vám přikazuje prostě odmítat přijímat reklamace, pak pochopíte, že ten úsměv a příjemný přístup vám nevydrží věčně.... To se dá prvních pár měsíců. Po letech je to už o zdraví.
Víte, už několikrát se mi třeba stalo, že jsem kupoval kachní žaludky a prodavačka mě začala přesvědčovat, že pro pejska je lepší něco jiného. Proč jí mám vysvětlovat, že psa nemám, a že mi prostě kachní žaludky chutnají. Když kupuju kachní žaludky, tak mi je prostě mají prodat bez blbých hlemzů. Pro je mě tato rádobyochotná prodavačka jen ukecaná otrapa zbytečně obtěžující a zdržující platící zákazníky a odrazující mě od nákupu v malém obchodě. Ano, jsou také chudáci, kterým podobné diskuse nahrazují deficit sociálních kontaktů (a kterým se můžou podobné hlemzy dokonce líbit), ale mezi takové se nepočítám.
Přemýšlím nad tím, jaký celý ten příběh dává smysl. Pokud na ty žaludky někam pravidelně chodíte, tak musí mít ta prodavačka děsnou paměť, že si vás ještě nezapamatovala :-)
Pokud do soukromého řeznictví chodíte výjimečně z donucení, protože HM kachní žaludky nenabízejí (anebo je nabízejí pouze bez akční slevy), tak sklízíte ovoce našeho hypermarketového systému.
Sice existuje dostatek producentů a na druhé straně i nějaký zájem mezi spotřebiteli, ale pro velké řetězce to nepředstavuje dostatečný obrat, aby touto komoditou zatěžovaly svou logistiku. Přes úzké hrdlo několika velkých obchodníků proteče jen to, co si kupuje většina. A z těch malých prodejen se podle zdejších ohlasů udržely už jen takové, které mají dostatečně upovídané prodavačky ...
Myslíte, že cílem prodavačky bylo vás urazit? Já se domnívám, že v lepším případě vám chtěla dobře poradit, v horším případě myslela jen na zisk podniku a chtěla vám prodat něco s vyšší marží. Přiznám se, že dříve bych reagoval také uraženým mlčením. Později se ze mě stal chudák se sociálním komplexem a její omyl bych jí prostě vysvětlil.
Naštěstí tady pro naši potlačenou agresivitu i další skrývané emoce máme řešení. Můžeme si na internetových diskusích hezky (a anonymně) ulevit ;-)
Vy trpíte nějakým komplexem,že vám vadí když je na vás prodavačka milá a snaží se vám třeba poradit? Co kdyby jste jí s milým úsměvem na tváři vysvětlil,že pejska nemáte,ale že ty kachní žaludky chutnají vám. Určitě budete mít lepší pocit vy i ta prodavačka,která se musí koukat na ten váš otrávený ksicht a musí trpět tím jak se na ní tváříte. Jenže naše společnost je pokřivená sama sebou. Každý si myslí,že platí pravidlo náš zákazník náš pán. To je podle mě přežitek. Spíš bych byl pro prosazení pravidla chovej se tak jak chceš aby se ostatní chovali k tobě! Což víc odpovídá realitě.
velký obchodník může nabídnout všechny ty druhy a poddruhy jenže mu trvá déle než to projde schvalovacím procesem. Ono se mu to do toho obrovského hangáru i vejde. On tam má místa víc než dost pokud trpí prázdnotou regálů tak tam může nacpat cokoliv. Jenže málokdo ví,že schvalovací proces u obchodního řetězce je jednak neskutečně zdlouhavý a jednak pro dodavatele či výrobce neskutečně nákladný. Jsou výrobci/dodavatelé,kteří se s malým obchodníkem nebaví pokud nebude mít odběr v určitém objemu a těch dodavatelů/výrobců kteří jsou na toto ochotni přistoupit je velmi málo. A navíc pokud malý obchodní vezme pečivo dejme tomu od nějakého lokálního pekaře,který není ještě tak zaběhnutý jako ty velkopekárny tak bude mít neskutečně těžkou práci lidi přesvědčit o tom aby si kupovali právě tuto produkci a ne osvědčené leč někdy hnusné produkty velkopekáren. Ehm a ještě dotaz jak přesvědčíte malého Českého človíčka,že ho vyjde levněji celkově rohlík,který u vás stojí dejme tomu 3,50 Kč když v diskontu ve vedlejší vesnici vzdálené cca 20 km ho maj za 1,50 Kč? Řekl bych,že je to úkol více než nadlidský! Když vám řeknu,že lidi si koupily v jednom obchodě zboží odjeli domů a po cca 30 minutách mi to zboží přijeli vrátit,že ho někde maj levněji. to že projeli benzín na cestu pro ten výrobek a pro vrácení a pro koupi jinde jim těžko vysvětlíte. A pochybuji,že by ten rozdíl byl tak radikální,že by se jim ten cenový rozdíl vyplatil. Soukromník může těžit hlavně s toho,že je pružnější co se týče reakcí na přání zákazníka. Když mi někdo řekne hele viděl jsem novinku tu a tu a měl bych o to zájem tak jako soukromník můžu najít kdo je mi to schopen dodat co nejrychleji. Jenže tady opět narazím na to,že mi to někdo dodá v množství pro mě zbytečně velkém. To autor taky jaksi zapomněl zmínit. Ono to není tak jednoduché jak se to jeví z toho článku.
V článku se píše, že dvě třčetiny obchodů zkrachovalo, ale z těch ueřejněných čísel je to jenom jedna třetina.
Dvě třetiny z 10 662 je zhruba 7108 zkrachovalých prodejen,
takže by otevřených mělo zůstat 3554 a článek uvádí 7256,
což je víc jak dvě třetiny prodejen.
Takže za 15 let u nás nezavřela ani 1/3 malých obchodů.
Bomba!
Ráda chodím nakupovat do malých klasických samoobsluh.Na pultovky už méně.Třeba v jedné masně u nás prodavačka komunikuje tím stylem,že se vás zeptá(nebo spíš otráveně sykne)PROSIM,a kouká z výlohy místo na zákazníka.Když si něco vyberete,ona pokračuje:"A DÁL"..a zase čumí ven.To má člověk pocit,že ji otravuje. ve velkých marketechmi zase chybí kontakt PRODAVAČKA-ZÁKAZNÍK.Navíc neví nic o prodávaném zboží.Já jsem vyučená prodavačka.Ještě za minulého režimu.A to jsme měli pernou praxi.Mistrová i vedoucí prodejny nás sekýrovali!Ale k něčemu to bylo.Vycepovali nás.Museli jsme znát zboží,museli jsem mít vystupování se zákazníkem!Ale v hyper a super M to vše schází.Takže si raději připlatím a nakupuju v malých obchodech.