Názor k článku Mám hledat svému dítěti novou mámu? od Aja - Příběh podobný tomu mému. V 44 letech jsem...

Příběh podobný tomu mému. V 44 letech jsem se vzdala slušně placené práce a šla dělat "maminku" tříletému polosirotkovi . Dneska si s odstupem 4 let uvědomuji, že bych to už nikdy neudělala. Dělám nejenom chůvu, ale i služku 47 letému a 20 letému - oni mají svůj klid a jsou vychechtaní, nají čas na své záliby a koníčky, mají vypráno, vyžehleno, uklizeno a postaráno o to nejmenší a já? Vůbec je nezajímá, že i já mám svůj život! Napřed nechtěl můj partner o tom, že bych šla do práce ani slyšet a dělal scény. Nyní už se s tím smířil, asi s ohledem na to, že jsem absolvovala bezpočet výběrových řízení, u kterých jsem neuspěla. Nejmenšímu jsem mámu nahradila v plném slova smyslu a ač zná pravdu, považuje za mámu jenom mě. Přesto si připadám, že do rodiny patřím ne jako partnerka a matka, ale jen jako služka a chůva. O případné svatbě nechce partner ani slyšet a moje budoucnost ho vlastně nezajímá. Žije prý tím, co je dneska, nechce nic plánovat a o budoucnosti se bavit nechce.