Cukrovka 1. typu JE nevyléčitelná, když si tělo z fyziologických příčin nevyrobí inzulín, tak ho prostě nemá, a stravou se to nevyřeší, protože se neřeší necitlivost tkání k inzulínu, ale jeho absence. U dispozic k cukrovce 2. typu vhodný životní režim (včetně stravy) pomoci může.
Nevyléčitelné je to možná pro klasickou medicínu. Ta totiž nepřipustí žádný jiný názor, než ten jediný, za který je placena a platíme ji my všichni. Je to nefér, ale bohužel tak je zdravotní péče nastavena. Doktoři pak nemusí vůbec umět léčit, protože mohou papouškovat, že je něco névyléčitelné. Aniž by se snažili něco víc se dozvědět, například o dietě a výživě. Jsou schopni popírat, že jak živiny z potravy tak i léky se dostanou do toho samého krevního oběhu tou samou cestou. To, že doktoři neumí něco vyléčit, neznamená, že je to nevyléčitelné. :-)
tak to nam povypravejte jak donutite slinivku, ve ktere jsou fyzicky znicene beta bunky, opet produkovat inzulin. kdyz je to podle vas lecitelne.
copak na to nasadite? nejake zarikavani, kosmickou energii astara serana nebo vytahnete eso z rukavu v podobe homeopatikum z varlat klokana v koncentraci nejmene 100c?
Já vždy obdivuju, jak v údajně svobodné zemi, jakými jsou USA mohou vznikat takové bludy (alias konspirační teorie). Jasně že to je silné tvrzení, a korektnější by bylo říct: "Podle soušasného stavu vědy je (zatím) nevyléčitelná." Samozřejmě spousta dříve nevyléčitelných nemocí se dnes (někdy i úspěšně) léčí. Ale nevím o jediném případu, že by za tím byly nějaké průsaky utajovaných informací. Mohlo jít o výsledek systematické vědecké práce, tak jako o náhodu (třeba objev účinků penicilinu).
Doktorům asi nezbyde nic ji ného než využívat stav soudobé vědy. Doktor je jenom dělník, i když je jeho práce náročná a odpovědná, ale těžko si lze představovat, že "obyčejný" doktor vyvine nějaký nový léčebný postup (i když to také vyloučeno není).
Pochybuju, že pokud by někdo podobné věci uměl, nechal by si to pro sebe.
ČLÁNKY DO MAILU