Názory k článku Máma, táta, Alzheimer

Vybavila se mi na toto téma úžasná knížka, kterou napsal psychoterapeut Morgan Scott Peck: Postel u okna.

Ajajaj, to znám, už několik let a jsme ve fázi tři. Všichni, kdo to zvládáte, držte se. Někdy je to hodně těžký.

Už to na mě snad taky leze, opravuji - Alzheimer.

Neboj, neleze.

Není to zvyšující se délkou života a přibýváním obyvatel?

Pečuju něco přes rok o svou alzheimrovou matku,86, tak se tady trochu vypíšu, jak nám to jde.
Vysadila jsem jí všechny psychiatrické léky - přečtěte si příbaly, způsobují vedlejší účinky přesně stejné, jako by měly léčit.
Po pomaličkém vysazení léků zmizely deprese, úzkostné chování, večerní bláznění a noční děsy.
Dávám jí homeopatii, myslím že to zklidňuje daleko účinněji než chemie.
Za rok a půl matce mozkové buňky, zdá se, zatím neubývají, nezhoršuje se, spíš trochu zlepšuje, pořád si dojde sama na záchod, sama se pod dohledem jí, obleče se, takže pokud jde o fyzickou péči, není to tak hrozné. Nejhorší je dostat ji do koupelny.
Ve svém věku je velice fyzicky zdatná, nachodíme klidně 5 km denně, což je jediná věc, jak ji lze zaměstnat - někam prostě jdeme. Nečte, na televizi se nedívá.
Mluví v jednom kuse, naprosté blbosti, a zlostně vyžaduje, abyste na ně stále reagovali - ta stálá pozornost je naprosto vyčerpávající.
Nechat doma samotnou ji nemůžu ani chvilku, protože mlátí do dveří, volá z balkonu, atd. atd. ...
Jak se naskytne příležitost, odchází "domů" čili kamkoliv pryč z bytu ...
Zatím to vypadá, že ona se dožije v pohodě stovky, ale já nevím, jak dlouho to vedle ní ještě přežiju, rok dva?
Její matka to měla taky, takže to zřejmě čeká i mě, a tak čím dřív mě moje matka odrovná, tím líp pro moje děti, to bych jim nepřála ...

Ty vo..., držím Ti palce. Tohle vydržet je fakt o koňovi. Člověk by myslel na léčebnu, ale kdyby nebylo veřejným tajemstvím, co se tam děje. Nechceš zajít na sociálku a zkusit z nich vymlátit aspoň příspěvek? Nebo i pečovatele, tohle člověk sám nedá? A neboj se otravovat pořád dokola, kapky vymlacujou do skal díry. Na všechny strany, na ministerstvo (taky by měli dělat něco jinýho, než buzerovat svoje úředníky a cpát naše peníze mafiánům), všude. Pravda je, že můj bratr takhle pečuje o taťku. Dělal u toho VŠ a pracoval, o obojí přišel a teď kouká na taťku v posledním stadiu. Ale on si pomoc nevydyndal, naopak tatovi zachránil život tím, že ho nedal do léčebny, kde takovej člověk vždycky do 3 měsíců záhadně odejde (tj. zlomí si třeba nohu v krčku a je tak starej, že pak zemře v nemocnici). Já tehdy myslela, že jen léčebna pomůže, brácha řekl, že to zatím zvládne. Říkali nám, že do 3 let tu taťka nebude, ale uplynulo 7.

Četl jsem Váš příspěvek podrobně a vidím, jak náročné to je. Vím, že se člověk o svého příbuzného chce postarat sám a nechce jej dát do cizích rukou.

Řešili jsme toto s babičkou, o kterou se má matka 8 let starala a sebralo ji to tolik sil...Nakonec byla sama odrovnaná - nebyli jsme schopni ji přesvědčit, že by bylo možná lepší ji do nějakého kvalitního domova s opravdu dobrou pečovatelskou službu dát, kde bychom ji pravidelně mohli navštěvovat a nemít starost jaké péče se ji tam dostává.

Jaký je Váš názor na taková centra jako je např.: http://www.alzheimerhome.cz či jiná podobná centra v okolí Prahy i mimo ní?

Je Váš názor na tyto služby negativní protože byste maminku nemohla mít na očích či máte strach o kvalitu poskytovaných služeb?

Člověk musí myslet i na své zdraví a také na svůj život a 24h starost o někoho dá opravdu zabrat.

My uvažujeme, že bychom nějaké takové centrum napřed navštívili, ale chci zjistit i názor jiných lidí

Život pro lidi Alzheimerem usnadní jedna šikovná věcička se službou vzdálené pomoci - známého jako Tísňová péče :)

Připomenou třeba si vzít léky nebo jiné opakující se činnosti :)

https://pomocvnebezpeci.cz/co-je-alzheimerova-choroba