Názor k článku Máma, táta, Alzheimer od capi - Pečuju něco přes rok o svou alzheimrovou matku,86,...

Pečuju něco přes rok o svou alzheimrovou matku,86, tak se tady trochu vypíšu, jak nám to jde.
Vysadila jsem jí všechny psychiatrické léky - přečtěte si příbaly, způsobují vedlejší účinky přesně stejné, jako by měly léčit.
Po pomaličkém vysazení léků zmizely deprese, úzkostné chování, večerní bláznění a noční děsy.
Dávám jí homeopatii, myslím že to zklidňuje daleko účinněji než chemie.
Za rok a půl matce mozkové buňky, zdá se, zatím neubývají, nezhoršuje se, spíš trochu zlepšuje, pořád si dojde sama na záchod, sama se pod dohledem jí, obleče se, takže pokud jde o fyzickou péči, není to tak hrozné. Nejhorší je dostat ji do koupelny.
Ve svém věku je velice fyzicky zdatná, nachodíme klidně 5 km denně, což je jediná věc, jak ji lze zaměstnat - někam prostě jdeme. Nečte, na televizi se nedívá.
Mluví v jednom kuse, naprosté blbosti, a zlostně vyžaduje, abyste na ně stále reagovali - ta stálá pozornost je naprosto vyčerpávající.
Nechat doma samotnou ji nemůžu ani chvilku, protože mlátí do dveří, volá z balkonu, atd. atd. ...
Jak se naskytne příležitost, odchází "domů" čili kamkoliv pryč z bytu ...
Zatím to vypadá, že ona se dožije v pohodě stovky, ale já nevím, jak dlouho to vedle ní ještě přežiju, rok dva?
Její matka to měla taky, takže to zřejmě čeká i mě, a tak čím dřív mě moje matka odrovná, tím líp pro moje děti, to bych jim nepřála ...