Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Mikročástice plastů v pitné vodě
Vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR potvrdili přítomnost plastových mikročástic v pitné vodě ze tří různých úpraven vody v ČR. Mikroplasty byly přítomny ve všech analyzovaných vzorcích, a to jak surové, tak i upravené pitné vody.
Jako mikroplasty jsou označovány plastové částice menší než 5 mm. Do životního prostředí se dostávají buď přímou cestou jako součást spotřebních výrobků (např. v kosmetice a čisticích prostředcích), nebo sekundárně rozpadem či rozkladem větších předmětů (např. vlákna uvolňující se při praní prádla). Konvenční čistírny odpadních vod jsou schopné odstranit pouze část mikroplastů.
Galerie: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou
Značné množství, zejména nižších velikostních frakcí, čistírenská technologie nedokáže zachytit (podle stanovených rozdílů koncentrací se při čištění odstraní asi 75 % mikroplastů). V materiálovém složení detekovaných mikroplastů v surové i upravené vodě převládal polyethylentereftalát (PET) (27–68 %) a polypropylen (PP) (16–26 %), v jednom vodním zdroji i polyethylen (PE) (24 %).
Akademie věd ČR: Unikátní výzkum potvrdil, že pitná voda obsahuje mikroplasty
Poznámka: Nepředpokládá se, že by tyto mikročástice byly v detekovaných koncentracích nějak speciálně škodlivé/nebezpečné samy o sobě, ale mohou sloužit jako nosiče pro další látky.
Šachy s ledvinami a 3D tisk
Institut klinické a experimentální medicíny spojil síly s vídeňskou univerzitní nemocnicí Allgemeines Krankenhaus der Stadt Wien, aby společně odstartovaly první mezistátní párovou trojvýměnu ledvin od žijících dárců s otevřeným koncem. Během desetihodinového operačního maratónu se propojily dva páry z Česka a jeden z Rakouska; na konci řetězu zůstal dárce, který dá ledvinu příjemci až za několik měsíců, a bude tak možné pokračovat v dalších párových výměnách.
Lékaři IKEM také při této mezistátní spolupráci poprvé využili netradiční možnosti 3D tisku ledviny dárce, aby ji mohli s předstihem zaslat svým rakouským protějškům k detailnějšímu nastudování před samotným výkonem. V tuto chvíli se má jednat o nejautentičtější možnost přípravy, neboť model ledviny dárce v IKEM vytiskli dle jeho reálných dat z vyšetření CT.
IKEM: V IKEM začala neukončená mezistátní řetězová transplantace ledvin od žijících dárců
Zaostřeno na leukémii
Stále zůstává několik typů dětské leukémie, které lze léčit jen s velkými obtížemi. Jedním z nich je i velmi agresivní akutní leukémie se smíšeným fenotypem, tzv. mix-lineage leukémie (MLL). Děti postižené touto rakovinou mají šanci na přežití jen asi 50 %. Vědci se zaměřili na studium proteinu LEDGF/p75. Některé interakce s tímto proteinem jsou nezbytné pouze pro rakovinu a nezdají se být potřebné pro normální funkci krevních buněk, a proto mohou další studie v této oblasti pomoci nalézt účinnější a méně toxické protirakovinné terapie.
Akademie věd ČR: Vědci odhalili slabinu dětské leukémie
Brněnští vědci se soustředili na popis funkce molekuly CD20, která je již dvacet let cílem léčby u mnoha hematologických leukemií a lymfomů, a přispěli k objasnění její biologické úlohy u leukemií. Tento objev také částečně vysvětluje, proč je lék rituximab cílící na CD20 tak klinicky účinný.
Další zdejší výzkum se týká regulace signalizace přes B buněčný receptor (BCR) během chemoterapie. Mělo by díky tomu jít „změřit“, zda pacient bude mít prospěch z klasické chemoterapie, nebo bude spíše vhodné jej léčit např. některým z nových léčiv.
Fakultní nemocnice Brno: Prestižní časopis Leukemia publikoval dva články výzkumné skupiny IHOK FN Brno a CEITEC MU
Enzymy PARP hrají roli při opravě zlomů DNA vyvolaných např. zářením, nově se však ukázalo, že se podílejí i na normální replikaci buněk, a to jak zdravých, tak i nádorových. Nové poznatky získané česko-britským výzkumným týmem mohou přispět k lepšímu pochopení role PARP inhibitorů v léčbě nádorů a napomoci vývoji účinnějších léčiv tohoto typu.
Akademie věd ČR: Nové poznatky o mechanismu dělení zdravých a nádorových buněk
Šance na léčbu dosud smrtelné svalové atrofie
Spinální svalová atrofie je nejčastější příčinou kojenecké úmrtnosti na vrozená onemocnění. Věku jednadvaceti měsíců se bez nutnosti permanentní ventilační podpory dožívá jen asi 8 % nemocných. Pro pacienty je nyní k dispozici první specifická léčba pro pacienty s klasickou formou spinální svalové atrofie vázané na 5. chromozom, a to léčivý přípravek Spinraza (nusinersen). Cena jedné dávky se pohybuje kolem dvou milionů Kč; pacientům, kteří splňují určitá kritéria, je léčba hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Nevýhodou tohoto léku je nutnost jeho intrathekální aplikace, tzn. podání do mozkomíšního moku. Kromě nyní dostupné léčby Spinrazou je k lednu letošního roku ve fázi aktivního klinického výzkumu dalších šest programů. Vyvíjené jsou látky s obdobným účinkem jako nusinersen, ale s výhodou perorálního podání (RG7916, LMI070). Velmi slibné výsledky měla také v zahraničí vyzkoušená genová terapie.
Fakultní nemocnice Brno: Spinraza – první specifická terapie pro pacienty se spinální svalovou atrofií
Produkt z ječmene nazvaný Pot barley
Ječmen nejen do piva
Podle vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se ječmen může řadit mezi potraviny budoucnosti. Na agrosalonu Země Živitelka vědci představili nový produkt nazvaný Pot barley.
Ječmen obsahuje více vlákniny a dalších nutričně významných živin než pšenice nebo žito. Od podobných produktů se Pot barley odlišuje zejména vysokým obsahem beta-glukanů, které přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Příznivého účinku je dosaženo už dávkou 3 g beta-glukanů z ječmene denně. Jedna porce (100 g) Pot barley obsahuje po uvaření 5,8 g beta-glukanů. Pokrm se proto doporučuje jako prevence srdečně-cévních chorob a má nízký glykemický index.
Mendelova univerzita v Brně: Ječmen se vrací do českých kuchyní
ČLÁNKY DO MAILU