Metody odpůrců GMO nyní vycházejí stále častěji najevo – jen v průběhu tohoto měsíce byly zveřejněny (a jen v ČR) minimálně tři příklady manipulací nebo příkladů, které usvědčují odpůrce biotechnologií z šíření strachu a nepravd.
Vzhledem k tomu, že zmiňované zprávy vycházejí zejména z prostředí vědy a výzkumu, nejsou v laické veřejnosti příliš známy. Ale měly by.
Záměrná manipulace s daty
Například již z několika pozic odhalená manipulace, kterou má na svědomí Federico Infasceli z Neapolské univerzity. Vloni publikoval několik prací, podle nichž se dostávají pozůstatky z GMO sóji do střev kojících matek. To okamžitě využili odpůrci GMO k tomu, aby v Itálii (a nejen tam) apelovali na zákaz produkce a využívání surovin pocházejících z biotechnologického šlechtění.
V současnosti vrcholící skandál odstartovala italská výzkumnice Elena Cattaneo z Milánské univerzity (zároveň poslankyně italského senátu), která chtěla příslušné údaje prověřit. Pověřila proto šéfa biomedicínské konzultační společnosti BioDigitalValley z italské Aosty Enrica Bucciho analýzou prací Infasceliho. Soudní analýzy následně prokázaly, že Infasceliho články obsahují záměrně manipulované obrázky a shodné obrázky s odlišnými popiskami. Vlastní šetření pak zahájila i sama Neapolská univerzita s tím, že molekulární biolog Tommaso Russo z této univerzity – koordinátor vyšetřování, potvrdil časopisu Nature, že jejich komise odhalila záměrnou manipulaci s daty. To poté ještě potvrdili i další vědci a výzkumníci.
GMO je nepřirozené asi tak jako roubování
Klíčovou obavou při postojích spotřebitelské veřejnosti k (ne)přirozenosti GMO je teze, podle nichž je onou nepřirozeností lidskou technologií ovlivněný genom GMO. Další a další vědci a výzkumníci ale prokazují, že techniku změny genomu praktikují lidé již tisíce let – například roubováním.
Důkazy o tom přinesl v poslední době například tým genetiků ze Salkova výzkumného ústavu a Cambridge. Tamní vědci zjistili, že se – lidově řečeno – geny podnože a roubu vzájemně významně ovlivňují a že je „zapojení genů z různých druhů v jednom organismu funkční a perspektivní“. Pokud by se tak v rámci připravované legislativy EU, jejímž cílem je identifikace GMO, prosadila například formulace „vnášení cizorodé RNA provádějící změny v DNA se změnou funkce genů“, ocitnou se na černé listině GMO veškeré techniky šlechtění uplatňované už starými Féničany.
Což se mimo jiné týká roubovaných odrůd vinné révy nebo ovocných stromů, které dnes běžně a bez jakéhokoli rizika konzumujeme. Přestože přitom přenos RNA není úplně totéž, co GMO, je podle vědců dopad na výsledné vyšlechtěné rostliny téměř shodný.
Vylepšené brambory
I na základě nových vědeckých výzkumů jsou mimo EU, která GMO vytrvale odmítá, připravovány pro trh biotechnologiemi vyšlechtěné produkty, které mají buď pro spotřebitele nebo pro jejich producenty příznivější vlastnosti. Již koncem loňského roku byl tak pro lidskou konzumaci schválen ve Spojených státech rychlerostoucí GMO losos, nejkonzumovanější ryba na světě, další hojně konzumovaná komodita – GM brambory, čekají na poslední potřebná povolení.
Právě GM brambory se přitom dvě sezóny pěstovaly i u nás – pokus ale nevyšel, nejen díky odpůrcům GMO, ale hlavně z ekonomických důvodů výtěžnosti těchto brambor. Nyní jsou ve hře brambory Innate™ druhé generace, které jsou mimo jiné méně náchylné k otlakům a tmavnutí, mají zlepšenou skladovatelnost v chladných podmínkách, jsou resistentní k patogenům plísně bramborové a obsahují méně asparaginu. Odhaduje se, že díky těmto novým vlastnostem bude možné ročně redukovat až 45 % postřiků proti plísni bramborové, při smažení brambor se sníží až o 90 % akumulace akrylamidů (díky nižšímu obsahu asparaginu), a v chladných podmínkách bude možné (díky sníženému obsahu redukujících cukrů) uskladnit takové brambory až po dobu šesti měsíců, aniž by začaly sládnout. K dispozici jsou již také mnohočetné testy na bezpečnost těchto brambor a jejich závěr je jednoznačný: Sníst GM bramboru vylepšenou tak, aby více odolávala plísni bramborové, je úplně stejné, jako sníst jinou bramboru.
Přehodnotíme přístup ke GMO?
I když se s tím někteří jedinci budou těžko smiřovat, je nasnadě, že by společnost měla přehodnotit věrohodnost argumentace odpůrců GMO – k vlastnímu prospěchu, ba i k prospěchu životního prostředí. Stejně tak by bylo žádoucí prověřit věrohodnost či nevěrohodnost vědců a výzkumníků, kteří dostali od různých nevládních organizací pozitivní nebo negativní nálepky. Ne vždy je totiž skutečnost taková, jak je veřejně prezentována.
Jedním z nejnovějších příkladů (i když v tomto případě nejde o GMO – jde ale opět o příklad uplatňovaných metod) je například pokus o vydírání profesora fyziky Williama Happera z Princetonské university, jehož obvinili představitelé organizace Greenpeace z braní úplatků od ropných společností v souvislosti s nedávnou konferencí v Paříži o změnách klimatu. Happer měl podle Greenpeace změny klimatu popírat a za své analýzy měl přijmout peníze. Ve skutečnosti ale není pravda, jak se nakonec ukázalo, ani jedno z těchto obvinění.
ČLÁNKY DO MAILU