Názory k článku Manipulace odpůrců GMO začínají vycházet najevo

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 1. 2016 8:19

    Guest (neregistrovaný)

    V kazdem stretu nazoru se na obou stranach najdou radikalni zastanci sve "pravdy" a je smutne, ze se mnohdy snizi na uroven protistrany v domneni, ze se tim vyrovna sance na vyhru (ze kdyz on, tak ja taky). S GMO to dopadne stejne jako s ockovanim. V zasade "dobra" vec se zvrhne v honbu za ziskem s durazem na to, aby nedoslo k vyhubeni pracujici vrsty. Problem se misto v zarodku resi radikalnim zasahem na samem konci, protoze to PRY jinak v DNESNI dobe nejde. Taky vidim rozdil v mnoha letem/generacnim slechteni a skokovem zaplaveni trhu novymi produkty jako jsou roubovany losos nebo kobzol. Skoda, ze nepisete, co se stalo v oblastech, kde se hojne produkuje GMO soja nebo bavlna.. proste nemuzu souhlasit s tim, kdyz si nadnarodni korporace upravi (necha panentovat) plodinu, na ktere je vicemene zavisla nemala cast planety a ktera je odolna vuci totalnimu herbicidu od teze korporace. Snad zvitezi zdravy rozum a zacne se rozlisovat GMO a GMO s durazem na to, ze clovek neni na planete sam (smeruje to totiz k zachrane cloveka a vyhubeni vseho ostatniho).

  • 27. 1. 2016 13:22

    Jenda (neregistrovaný)

    Taky se bojím toho, kam nás natlačí monopoly. Je to vidět v jiných odvětvích, a tady už opravdu o něco jde (v krajním případě o hladomor).

    Bohužel současná situace monopolům nahrává - podívejte se, že v EU lze prosadit povolení GMO jenom když máte lobbisty (a spekuloval bych možná i o úplatcích). A to si může dovolit právě a jen těch pár nadnárodních společností.

    Takže ta regulace paradoxně nahrává přesně tomu průšvihu.

  • 27. 1. 2016 13:37

    Vogon (neregistrovaný)

    1) A jak to lidstvo ty milióny let dělalo, že se obešlo bez GMO a neumřelo hlady? Nápověda: Šlechtěním se ještě nepovedlo vsadit gen ptakopyska do pšenice, ani gen červa do sójy (záměrně nadsazuji, nicméně princip zachovávám). Šlechtění má své limity, které GMO drsně překračuje.

    2) Proč se Monsanto tak strašně brání jednoduše GMO potraviny jasně označovat a vylobovalo si, aby se to označovat nemuselo? Mnoho lidí nemá nic proti GMO, ale chce, aby to tam bylo napsáno.

    3) Neměla by se také přeházet sluneční soustava? Neměli by vědci třeba změnit vzdálenost Země od Slunce, Jupitera posunout krapítek dál a za Mars šoupnout umělou planetu, je tak mezera jako kráva.

    4) Také se mi zdá, že by politbyro, ehm chtěl jsem říci vědecké lékařské konzilium, ideálně Česká lékařská komora, měla kontrolovat, zda lidi papají GMO potraviny, a to s dohledem. Kdo je nebude papat, dostane pokutu půl miliónu ká čé a nesmí chodit do školky, aby tím nenakazil děti.

  • 27. 1. 2016 14:12

    Jenda (neregistrovaný)

    > A jak to lidstvo ty milióny let dělalo, že se obešlo bez GMO a neumřelo hlady?

    Jak to lidstvo miliony let dělalo, že se obešlo bez antibiotik a neumřelo?

    > A jak to lidstvo ty milióny let dělalo, že se obešlo bez GMO a neumřelo hlady?

    Bylo ho méně, doba dožití byla poloviční a tak.

    > Šlechtění má své limity, které GMO drsně překračuje.

    Někdo jiný by zase mohl říct, že u GMO víme, že jsme tam přidali tento jeden gen z ptakopyska, zatímco šlechtění pracuje s mnoha náhodnými změnami, které nikdo nezkoumá, a proto šlechtitelství drsně překračuje limity GMO.

    > Proč se Monsanto tak strašně brání jednoduše GMO potraviny jasně označovat

    Proč se tak strašně bráníte jednoduše Židy jasně označovat?

    Nevím, osobně proti značení GMO nejsem. Stejně tak mi vyhovuje značení "bio", takže vím, co nekupovat.

    Podle mě se Monsanto prostě bojí, že si to lidi, co tomu nerozumí, a jsou zblblí lživými kampaněmi, nebudou kupovat, a jemu tak klesne odbyt.

    > 3)

    Nevidím výhodu takového konání. Ale jak je vidět, třeba užitečné umělé družice vypouštíme furt, a nikomu to nějak moc nevadí.

    > 4)

    Stejně jako u (3) nechápu souvislost s tématem. Můžete to zkusit vysvětlit lépe.

  • 8. 2. 2016 13:22

    toNic (neregistrovaný)

    Kdyz nechapete, nereagujte. Nepochopil jste totiz ani to na co jste dokazal reagovat. Boze.
    Jo a proc by Bio melo byt oznacovano? Evidentne je to diskriminace! Ale nemusite mit obavu, ze to kdy pozrete, jen proste dal kupujte to nejlevnejsi na pultech, to jsou ty kvalitni potraviny, bio slouzi jen k oduvodneni vysoke ceny vyrobku.

  • 27. 1. 2016 9:49

    Jiří (neregistrovaný)

    Jednostranných pohledů na to, jak jsou nové technologie báječné a neškodné, jsme zažili už mnoho: rozorávání mezí, DDT, margariny atd. atd. Vždy se později ukázalo, že to tak ideální nebylo. Připouštím, že konzumace GMO nemusí být pro člověka škodlivější než konzumace šlechtěných rostlin a živočichů (byť vzrůstající počty alergií na pšenici, mléko atd. taky o něčem svědčí). Ale článek zamlčuje velký problém související s tím, že na rozdíl od šlechtění, které trvalo mnoho staletí, se rostliny s novými vlastnostmi objevují skokově a životní prostředí se svými škůdci, symbiózami apod. se nemá šanci jim přizpůsobit. Nikdo rovněž neví, jaké alergie či jiné problémy se po letech objeví. Takže pokud někomu záleží i na jiných věcech, než jsou zisky zemědělců a zpracovatelů, měl by být ve svých závěrech opatrnější a vyváženější.

  • 27. 1. 2016 11:10

    Kybernet (neregistrovaný)

    Ano ano, "přírodní" šlechtění a přenos genů je přece mnohem bezpečnější a pomalejší, jak můžeme vidět třeba u rezistence na antibiotika u bakterií, získané horizontálním přenosem genů - tam máme opravdu celá staletí na to se jim přizpůsobit, že ano.

    Nebo to krásné, roztomilé šlechtění pejsků - možná máte ve svém okolí někoho, kdo musel mít psa "čistokrevného" - se svým zvráceným cyklem paralelního vyřazování generací neschopných života a dalších poznamenaných vrozenými nemocemi jenom proto, aby jeden z nich měl tu ideální délku chlupů, to je přímo ukázka citlivého, po staletí probíhajícího procesu šlechtění.

    Problém je, že vy vidíte až ten výsledek, ale nikoliv všechnu tu ošklivou eliminaci nevhodných kohort, která šlechtění provází. Ostatně mohl byste vysvětlit, co si vlastně představujete pod pojmem "skokové" objevení nových vlastností? Ono to šlechtění totiž nedělá nic jiného, prostě skokově hrubou silou napere velké množství genů někam, kde původně nebyly, a čeká se, jaké následky to bude mít a který gen se jak uchytí. V porovnání s řízeným vložením konkrétního genu pod vysokou kontrolou výsledku je to jako srovnávat jatka s moderní chirurgií - včetně těch okolních škod.

  • 27. 1. 2016 12:22

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    Je zvláštní, že třeba takové radiační šlechtění žádné velké vášně nevzbuzuje. Přitom při radiačním šlechtění už vůbec nevíte, co všechno se v té rostlině vlastně změnilo.

  • 27. 1. 2016 13:49

    Vogon (neregistrovaný)

    Je zvláštní, jak moc se snaží vědci a korporace lidem GMO nacpat, když lidé o to nestojí.

    Já bych všem vědcům tajně nacpal něco, co nechtějí. Přes protesty.

    Je to stejná taktika jako když vy ty imigranty nechcete, stejně vám je nacpeme. A tak je to i GMO.

    Nemohou si vědci ty GMO strčit laskavě do zadnice, a nechat si je tam, když mají vědci nutkavou potřebu ty věci někam cpát. V jejich análech bude nejlepší místo.

  • 27. 1. 2016 14:17

    Jenda (neregistrovaný)

    > Je zvláštní, jak moc se snaží vědci a korporace lidem GMO nacpat, když lidé o to nestojí.

    Nezdá se mi, že by vědci chtěli něco nacpat. Korporace, tam je to asi jasné, všechny korporace chtějí nacpat lidem své produkty, ať už je to nový model telefonu nebo auto.

    > Já bych všem vědcům tajně nacpal něco, co nechtějí.

    Upřímně pochybuji o tom, že lidé GMO nechtějí. Podle mě velká většina lidí nemá tušení, o co jde (zdroj), a jenom si přečetla nějakou lež v novinách (nebo přinejlepším nepravdu, kdy prostě novinář neměl vzdělání v oboru, o kterém píše) (např.) a zařídila se podle toho.

    > Nemohou si vědci ty GMO strčit laskavě do zadnice

    Nemohu, protože mi to EU nedovolí vypěstovat. Kdyby dovolila, klidně bych si to tam strčil, i když raději tou stranou, kterou si jídlo do těla většinou strkám.

  • 28. 1. 2016 8:41

    Tomas (neregistrovaný)

    Problem je, ze lide kteri s tim pracuji, napriklad zemedelci, jsou touto technologii nadseni, protoze vidi, jak obrovsky jim to zjednodusuje zivot a krom toho i vyrazne usetri prirodu. Takze zakaznici korporaci (tj farmari) tuto technologii miluji a korporace se zaridily podle toho.

  • 9. 2. 2016 3:41

    vášnivec (neregistrovaný)

    Vášně to nevzbuzuje možná proto, že lidi ani neví, proč jsou některé dříve tak dobré věci, dnes tak moc hnusné.

  • 3. 3. 2016 10:15

    Jarda_P

    Aha. A kde koupite treba ten kvalitni chleba, ktery neni precpany rozemletym starym chlebem a upeceny jen tolik, aby nevypadal, ze ho susili na slunci, tedy nema kurku, jakou cesky chleba ma mit a chutna hnusne? Kde je velka nabidka kvalitni zeleniny bez chemikalii? Kde jsou k mani dobre syry, ponechame-li stranou tak tri specializovane obchody s cizimi syry v Praze? Ono uz i to ceske pivo stoji dost za hovno, je to kolikrat pomalu jak Heineken.

  • 3. 3. 2016 23:57

    bez přezdívky

    co treba najit pekare nebo restauraci ktere delaji kvalitni kvaskovy chleba? nebo extremni pripad, pect si jej sam doma (extremni proto, ze to chce opravdu hodne prace). ovsem takovy chleba nestoji 30 kacek, ale 78,- aktualne u nas.
    zeleninu poridite lokalne, ale musite ozelet jahody v zime. ano se syry je problem mimo vylozene specialky, ale obcas narazite na ojedinele nabidky i v ramci super/hyper. ovsem to neni problem cr, ale klidne i francie. mainstream prodava mainstream, pokud chcete fajnovy syr (mluvime o cene zacinajici nekde na 500kc/kg) tak holt specialka nebo nejaky gurman eshop. co se tyce piva, tak to nejsem schopen posoudit, uz ho pres 20 let nepiju, ale vzhledem k tomu kolik je v cechach pivovaru a videl jsem i specialy z malopivovaru za bratru 100kc/lahev, pochybuji, ze se nenajde kvalitni pivo.

  • 27. 1. 2016 13:16

    Jenda (neregistrovaný)

    > Jednostranných pohledů na to, jak jsou nové technologie báječné a neškodné, jsme zažili už mnoho: rozorávání mezí, DDT, margariny atd. atd.

    Pokračujme dál: knihtisk, telegraf, počítače.

    > byť vzrůstající počty alergií na pšenici, mléko atd. taky o něčem svědčí

    Právě že díky technologii GMO je možné po identifikaci ten protein způsobující alergii prostě vypnout.

    > Ale článek zamlčuje velký problém související s tím, že na rozdíl od šlechtění, které trvalo mnoho staletí

    IMHO i staletí jsou z evolučního hlediska vyšších organizmů „skokově“.

    > se rostliny s novými vlastnostmi objevují skokově

    Taj nově vyšlechtěné odrůdy se taky vysadí najednou, a většinou hned na velikých lánech.

    > Nikdo rovněž neví, jaké alergie či jiné problémy se po letech objeví.

    To bohužel neví ani u přirozených mutací (schválně si spočítej, ke kolika mutacím dochází každý den na každém poli jenom tím, že je teplo a svítí sluníčko).

  • 27. 1. 2016 13:44

    Vogon (neregistrovaný)

    „Pokračujme dál: knihtisk, telegraf, počítače.“

    Knihy, telegraf ani počítače nikdo, s výjimkou Láďy Hrušky, nekonzumuje. Tady to zašlo s GMO trochu dále.

    „Právě že díky technologii GMO je možné po identifikaci ten protein způsobující alergii prostě vypnout.“

    V době antibiotik všichni vědci jako jeden muž věřili, že odteď už žádné infekce nikdy nebudou problém ani ohrožení života.

    „IMHO i staletí jsou z evolučního hlediska vyšších organizmů „skokově“.“

    Možná vám to není známo, ale staletí je stále 100 × větší časová jednotka, než rok. Zřejmě vám to doma tajili.

    „To bohužel neví ani u přirozených mutací (schválně si spočítej, ke kolika mutacím dochází každý den na každém poli jenom tím, že je teplo a svítí sluníčko).“

    Jako např. žito třeba přijme gen od lemura nebo tučňáka?

  • 27. 1. 2016 14:26

    Jenda (neregistrovaný)

    > Knihy, telegraf ani počítače nikdo, s výjimkou Láďy Hrušky, nekonzumuje.

    Meze z komentáře předřečníka také ne.

    Ale je snad požívání jediný způsob, jak může věc škodit? Když budu mít pod postelí kouli plutonia, je to taky v pohodě, když ji nekonzumuju?

    > V době antibiotik všichni vědci jako jeden muž věřili, že odteď už žádné infekce nikdy nebudou problém ani ohrožení života.

    Myslím, že to není pravda, byl tu o tom článek, že rezistenci řešili už v roce 45, kdy se antibiotika teprve dostávala z bojišť mezi civilní obyvatelstvo.

    Ale i kdyby, tak co to znamená? Že alergie dokážeme vypnout na šedesát let a pak se dostaneme do toho stejného stavu co předtím? Sem s tím. Znamená to 60 kvalitních let a pak původní problémy, versus původní problémy pořád.

    > Možná vám to není známo, ale staletí je stále 100 × větší časová jednotka, než rok.

    Já vím, že je 100x delší, ale to furt neříká nic o tom, jestli je to dost (btw. kde se tvrdí, že šlechtění trvá staletí? já na trhu se sazenicema furt vidím nějaké novinky)

    > Jako např. žito třeba přijme gen od lemura nebo tučňáka?

    Jako že např. najednou začne vyrábět několikanásobek jedů.

  • 9. 2. 2016 16:18

    samopopírač (neregistrovaný)

    ano právě jste odkázal, kam až vedou všelijaké ty hokusy pokusy chytráků jako vy...

  • 27. 1. 2016 15:42

    Wisp (neregistrovaný)

    Nechť se GMO plodiny uvádějí na trh za stejných podmínek, jako ostatní plodiny. Jejich největší problém je jejich výhodnější patentování než při konvenčních postupech. Ono jich pak ani tolik nebude, protože se to nevyplatí.

  • 27. 1. 2016 19:55

    Wisp (neregistrovaný)

    Možná se pletu, ale pro konvenční setbu/plemeno můžete po zakoupení dále množit (chovat a pěstovat) bez dalších plateb šlechtiteli. U GMO to vypadá jinak. Přitom, jak se argumetnuje, jde v podstatě o totéž.
    Já nemám nic proti GMO technologii, ale "patentovat" živé organismy je podle mně neetické.

  • 27. 1. 2016 20:04

    Veterán (neregistrovaný)

    Mám takový pocit, že právě nemožnost dalšího pěstování (použití vypěstovaného osiva při příští sadbě), byla jedním ze zásadních požadavků odpůrců GMO. Důvodem bylo to, aby se sadba nedostala do volné přírody. A nyní je to ze strany odpůrců GMO argument, jak zlé firmy poškozují pěstitele. Velmi trapné!

  • 28. 1. 2016 13:18

    * (neregistrovaný)

    Spíše se jedná o tvé nepochopení. Meleš dohromady dvě věci: ekonomickou výhodnost pro pěstitele s bezpečností pro okolí.

    Navíc ti uniká, že ten požadavek je věcně správný. Tedy co se týče ochrany okolí. To není chyba odpůrců GMO, to jsou dva obyčejné protichůdné požadavky.

  • 28. 1. 2016 14:24

    Jenda (neregistrovaný)

    > Navíc ti uniká, že ten požadavek je věcně správný.

    Je věcně správný i požadavek, aby se nemohly množit ostatní uměle vyšlechtěné odrůdy, nebo třeba ty rouby?

  • 28. 1. 2016 20:42

    tomas (neregistrovaný)

    Ani ostatni vyslechtene odrudy nebo rouby nelze mnozit dle libosti. Jako zahradkar si to muzete samozrejme pro vlastni potrebu dovolit, ale jinak musite dodrzovat zakon a bud si koupit osivo primo od vyrobce nebo mu zaplatit licencni poplatek za presivani. Ono samotne slechteni a nasledna registrace odrud stoji pomerne dost penez a slechtitel musi mit moznost ziskat tyto prostredky zpet.

  • 27. 1. 2016 20:19

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    Vyvinout GMO stojí hodně peněz, musíte splnit spoustu podmínek. Tak je pak docela jasné, že by nebyli nadšeni, kdyby kdokoliv jen tak množil (a dále třeba na setbu prodával) jejich výtvor.

  • 27. 1. 2016 21:23

    Jenda (neregistrovaný)

    > Možná se pletu, ale pro konvenční setbu/plemeno můžete po zakoupení dále množit (chovat a pěstovat) bez dalších plateb šlechtiteli.

    To je jen věcí změny patřičných zákonů prostřednictvím lobbingu ;). Já bych teda radši, kdyby se změnily tak, aby nešlo patentovat ani GMO.

    Mimochodem stejně jako existuje svobodný software, může existovat i svobodné GMO. Například Golden rice taková je.

    Slyšel jsem, že moderní odrůdy sice množit legálně můžete, ale většinou jsou tak přešlechtěné, že z toho stejně moc nebude. Potřebujete vždycky F1 generaci od výrobce. Co je na tom pravdy nevím, v oboru se nepohybuju.

  • 28. 1. 2016 8:51

    Tomas (neregistrovaný)

    No to je obecne vzita predstava, ktera je ale mylna. Pokud jste hobbista, nikdo Vas za presivani seminek stihat nebude, ale jako komercni farmar byste se mel ridit platnymi zakony a odrudy, ke kterym nemate prislusna prava dale nemnozit. Nehlede na to, ze u rady zemedelskych plodin to ani poradne nejde diky hybridnimu osivu. Samozrejme existuji i stare odrudy, ke ketrym slechtitelska prava skoncila, a se kterymi si muzete v podstate delat co chcete, nicmene vetsinou se to nevyplati, trochu usetrite na osivu, ale o hodne prijdete na vynosu pripadne kvalite nebo obojim. Kdyby se GMO odrudy registrovaly tak snadno, jako ty bezne, bylo by jich na trhu dnes tisice, ne jako ted v EU kde mame povolenou za dvacet let pouze jedinou kukurici MON810.

  • 28. 1. 2016 2:21

    jiri (neregistrovaný)

    Pisatel článku upozorňuje na manipulace a sám se manipulace a překrucování dopouští.

    Jen ignorant může srovnávat roubování, šlechtění stejných, nebo příbuzných druhů rostlin a genetické modifikace, při kterých dochází k míchání genů rozdílných forem života, ke kterým by nikdy přirozenou cestou nedošlo.

    Možná, že když někdo pomocí genetické modifikace vloží geny slona do brambor tak porostou obří tunové brambory, ale zrovna přirozené to není. Kromě požadovaných vlastností může taková změna přinést i vedlejší změny jejichž negativní vliv se může projevit až později.

    Je známo, že například ani lékaři neumějí přesně určit příčiny některých zdravotních problémů. Stále se ještě přesně neví jak funguje život, není to pořádně prozkoumáno a už se najdou šmejdi, kteří manipulují z geny, aniž by věděli co tím můžou způsobit. Rozhodně to manipulátoři nemají pod kontrolou jak tvrdí.

    Jako spotřebitel chci mít možnost volby co budu jíst a proto pokud se bude rozšiřovat pěstování GMO plodin, nebo chov zmutovaných zvířat, musí být povinnost tato genetická monstra označovat. Určitě to uvítají i zastánci této zrůdnosti, kteří budou mít možnost vybírat si a jíst jen GMO.

  • 28. 1. 2016 4:50

    Jenda (neregistrovaný)

    > a genetické modifikace, při kterých dochází k míchání genů rozdílných forem života

    A přenášet geny z blízkých organizmů a vypínat geny existující je tedy OK?

    Upravit ručně existující gen, aby se výsledná bílkovina trochu jinak zfoldovala, je/není OK, proč? Pokud k úplně té stejné změně dojde náhodnou mutací, je to OK?

    Vzít milion semen, ozářit je, aby vznikly náhodné mutace, a z nich si potom vybrat ty, které se mi líbí, je/není OK? Proč?

    > ke kterým by nikdy přirozenou cestou nedošlo

    Jak přijde, že existuje slimák, který má geny pro syntézu chlorofylu? Utekl z továrny na zelené slimáky? Vytvořil si stejné chloroplasty jako řasy tak nějak náhodou?

    > ale zrovna přirozené to není

    Přirozených není tolik věcí… Třeba pšenice, dokonce včetně ručně vyrobené polyploidizace. Nebo psi, ti se také v přírodě tak nějak nevyskytovali.

    > Stále se ještě přesně neví jak funguje život, není to pořádně prozkoumáno a už se najdou šmejdi, kteří manipulují z geny, aniž by věděli co tím můžou způsobit.

    A když propojím buňky třešně a jabloně, což způsobí promíchání jejich transkribované RNA (je o tom článek, pod kterým diskutujeme), tak tomu rozumím a vím, co tím můžu způsobit? Vždyť tito roubovači ještě před 70 lety (dělá se to tisíciletí) nemohli ani tušit, že je něco takového vůbec možné, například proto, že způsob syntézy bílkovin nebyl znám.

    Ergo, roubování je nebezpečné.

    A když uděláte nějaké náhodné mutace a osázíte tím pole, tak víte, co tím můžete způsobit? Jak, když jste se vůbec nepodíval, jaké mutace tam vlastně vznikly? Ti "šmejdi" na rozdíl od vás alespoň vědí, jak přesně vypadal genom před zásahem a jak vypadá po zásahu.

    > Stále se ještě přesně neví jak funguje život, není to pořádně prozkoumáno

    Neví se, jak funguje fyzika a matematika. Takže vypněte počítač a odneste ho do kontejneru.

  • 28. 1. 2016 14:12

    Jiri (neregistrovaný)

    Ozařování a mutace pomocí radiace taky nejsou OK, tak silná radiace se přirozeně nevyskytuje. Byť je možné, že i přirozená radiace prostředí dělá pozvolné genetické změny.

    Roubují se stromy na stromy, ne stromy na houby, nebo na zvířata.

    Je rozdíl mezi šlechtěním, kdy se zkříží dva jedinci stejného druhu požadovaných vlastností a genetickou manipulací, kdy se násilně ve zkumavce vloží genetické informace dvou různých druhů, třeba rostliny a živočicha. Byť je možné, že i v přírodě v rámci vývoje druhů k takovým změnám dochází a u živočicha se objeví vlastnost, kterou mají rostliny.

    I když pšenici a psy vytvořil člověk, použil přirozené procesy oplodnění. Přesto se mu to vymklo z rukou a kromě požadovaných vlastností způsobil i vedlejší efekty. Šlechtěné druhy pšenice mají vyšší výnos, ale obsahují méně živin než starší druhy. Psi trpí problémy kvůli příbuzenské plemenitbě.

    Pochybuju o tom, že vědci, kteří provádějí genetické manipulace, vědí v plném rozsahu, co dělají a jaký to může mít vliv. Jejich znalosti o tom jak funguje život jsou i v dnešní době stále dost povrchní, přitom změny, které provádějí jsou dost výrazné a nepřirozené. To je také hlavní důvod, proč jsem proti GMO.

    Třeba GMO jablka co nehnědnou, typické pozlátko, hlavně že to dobře vypadá na povrchu. Že to je údajně deset let prověřené, to je dost krátká doba na nějaké závěry. Že bude potřeba méně chemie na ošetřování, to je taky blábol. Neznám nikoho normálního, kdo by potřeboval ošetřovat nemodifikovaná jabka chemií, prostě těch pár co hnijou vyhodí.

    Existují oblasti, kde se využívají geneticky modifikované bakterie k produkci syřidla na výrobu sýrů, také inzulín se takto dnes vyrábí. To může být prospěšné, ale na druhou stranu kdo zaručí, že tyto modifikované bakterie neuniknou do přírody a nezpůsobí ekologickou katastrofu. Pokud k tomu již nedošlo, protože se dějí kolem divné věci, například roste množství lidí s vývojovýma poruchama a objevují se další tzv. civilizační nemoci, o kterých nikdo neví jak je řešit. Možnost úniku GMO organizmů a ovlivnění přírodních procesů a vyhubení původních druhů, to je další důvod proč jsem proti GMO.

    Ale co vždyť je to jedno, proč se o tom vůbec bavit, stejně člověk ve své nadutosti a pýše zničí život na této planetě, asi je to nevyhnutelné.

    Matematika a fyzika, to je na jiné téma. Počítač vypínám s radostí, protože při nadužívání také může mít negativní vliv.

  • 28. 1. 2016 14:47

    Jenda (neregistrovaný)

    > Matematika a fyzika, to je na jiné téma.

    Ne, není. Například pan Röntgen a paní Curie objevili, že fyzikální procesy mohou člověku škodit na dálku (ionizující záření), a ještě k tomu se viditelné účinky projeví až když je pozdě. Současná úroveň poznání fyziky nedokáže vyloučit, že se z tvého monitoru neuvolňují nějaké paprsky, které tě za dvě generace učiní neplodným. LCD monitory nejsou testovány déle než GMO, jejich masivní nasazení se provedlo teprve před 10 lety, a pokud vím, nikdo nedělá studie porovnávající zdravotní parametry jejich uživatelů.

    > Je rozdíl mezi šlechtěním, kdy se zkříží dva jedinci stejného druhu požadovaných vlastností a genetickou manipulací, kdy se násilně ve zkumavce vloží genetické informace dvou různých druhů, třeba rostliny a živočicha.

    Ten rozdíl, ještě k tomu ve světle následující věty, moc nevidím, respektive není mi jasné, co z něj má vyplývat a proč.

    Možná by bylo jednodušší si to nejdřív ujasnit na jednodušším případu. Jste proti vypnutí jednoho konkrétního genu?

    > Pochybuju o tom, že vědci, kteří provádějí genetické manipulace, vědí v plném rozsahu, co dělají a jaký to může mít vliv.

    Nevědí. Vědí to normální šlechtitelé? Také ne. Proč to normální šlechtitelé dělat mohou?

    > Třeba GMO jablka co nehnědnou, typické pozlátko, hlavně že to dobře vypadá na povrchu.

    Srovnejte divoké trávy a kulturní pšenici. Typické pozlátko.

    > To může být prospěšné, ale na druhou stranu kdo zaručí, že tyto modifikované bakterie neuniknou do přírody a nezpůsobí ekologickou katastrofu.

    Zkuste vymyslet, co nejhoršího se může stát, když unikne bakterie vyrábějící inzulin. Podle mě v kanálu začne vyrábět inzulin, což asi moc nevadí, protože když není podán injekčně, tak se nevstřebává, a navíc s tou produkcí dost rychle přestane, protože to nepřináší žádnou evoluční výhodu (inzulin je třeba oproti některým látkám pro rezistenci k antibiotikům, které si bakterie samy vyvinuly, docela jednoduchá věc. Kdyby to výhodu mělo, už ho nejspíš mají).

    > Možnost úniku GMO organizmů a ovlivnění přírodních procesů a vyhubení původních druhů, to je další důvod proč jsem proti GMO.

    Možnost úniku pšenice a ovlivnění přírodních procesů a vyhubení původních druhů, to je další důvod proč jsem proti pšenici.

  • 28. 1. 2016 17:57

    KarelD (neregistrovaný)

    Genetická informace se v žaludku zničí, takže z tohoto hlediska je mi celkem jedno, jestli jím GMO nebo neGMO. Problém vidím v tom, že je těžké zjistit, jaký vliv mají GMO organismy na celý ekosystém - a mnohdy se to může projevit až za hodně dlouho. Proto je na místě opatrnost.

  • 29. 1. 2016 23:16

    Jarda_P

    Tedy to je zase clanek jak noha. Srovnavat roubovani a GMO je totalne na hlavu. Roubovani v podstate nedela nic jineho, nez ze zachovava genom odrudy, ktera se jinak spatne mnozi. Semeny to nejde a rizkovanim se to dela blbe. Podnoz pak ma na roubovanou cast omzeny vliv. Ovlivnuje napriklad vzrust stromu, odolnost vuci nemocem nebo kompatibilitu s pudou. Pokud autor tvrdi, ze mezi podnozi a roubem dochazi k vymene genetickeho materialu, az tim vznikne jakasi jina odruda, rad bych k tomu dostal nejaky odkaz, protoze to slysim poprve a o roubovani jsem jiz neco precetl.

    Dalsi vec jsou samotne roubovane druhy. Ty nebyly ziskany genetickou manipulaci, ale slechtenim a krizenim. Tedy clovek vybral to nejlepsi nebo zamerne zkrizil druhy a z toho opet vybral to nejlepsi. Clovek pouze vybiral z procesu, ktere existuji v prirode. A nekdy ani to ne, napriklad jablko golden delicius se samovolne objevilo kdesi v USA v jednom starem sadu a nahodne se v okoli vyskytnuvsi sadar jev podchytil a roubovanim namnozil.

    Co se tyka brambor, autor by mel vysvetlit, co mysli tim, ze uvadi mensi obsah asparaginu v seznamu vyhod, kdyz Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Asparagine#Function pise, ze asparagin je dulezity pro vyvoj a funkci mozku. Hodlame nyni pomoci GMO bojovat za lidstvo jeste blbejsi?

    Je pravda, ze namitky proti GMO nejsou vzdy vhodne voleny a ze GMO by lidstvu mohlo prinest uzitek. Nicmene problem vidim v tom, s jakymi cili a jakym zpusobem je GMO vyvijeno. Cilem neni to, aby se neco zlepsilo, ale to, aby nekdo vic vydelal. Takze mame plodiny, ktere jsou odolne proti Round Upu a farmari tak mohou na pole vylit jeste vice svinstva (glyphosat), o jehoz zdravotni nezavadnosti a biodegradabilite vznikaji stale silnejsi pochybnosti. Tez mame rostliny, ktere produkuji vlastni insekticid a nezerou je potom skudci (tedy alespon do doby, nez skudci vyvinou odolnost). Proc se ale nekdo domniva, ze kdyz to zabiji skudce, bude to delat dobre nam? A testovali to producenti sami na sobe po dobu alespon nekolika desitek let?

    Kapitolou sama pro sebe je pak treba GMO kukurice, jejiz geny jsou patentovany firnou Monsanto a nikdo jiny ji nesmi produkovat. Hacek je, ze pyl kukurice se siri na kilometry a Monsanto pak obchazi farmy v okoli poli s jejich GMO kukurici, analyzuje kukurici z poli farmaru, kteri si pestuji sve osivo a ktere logicky v nasledujici generaci je znecisteno geny z kukurice Monsanto a soudne je stihaji za poruseni patentu.

    Predpokladam, ze uvedeny vycet argumentu je nekompletni a nekdo ho mozna doplni.

    Az bude GMO tvoreno s jinymi cili, nez nasyceni neci chamtivosti, mozna uverim, ze se muze jednat o dobrou vec. Za soucasnych okolnosti jsem ale rohodne proti. Tem, kteri GMO nyni vyvijeji, az na par vyjimek mezi vedci na universitach, nejde o nic jineho, nez o co nejvyssi zisk v co nejkratsim casovem horizontu. Nic vic je nezajima. Jestli vyhynou vcely, jestli za sto let diky jejich vytvorum vypuknou hladomory, ...., to je vse mimo zaber jejich omezeneho vnimani a nic na tom nezmeni ani to, kdyby nekdo prinesl nezvratne dukazy, ze k necemu takovemu dojde.

    BTW, co se tyka te brambory, tak podobna uz tu jednou byla. Vyslechtila ji nejaka Belgicka universita s ohledem na vysokou odolnost proti nemocem. Skoncila v rozvojovych zemich. Na natlak chemickeho loby nikdy nebyla zarazena na seznam schvalenych odrud, protoze soudruhum by poklesly zisky z prodeje pesticidu.

  • 29. 1. 2016 23:53

    Jarda_P

    Pri trose stesti vyjimka, ktera potvrzuje pravidlo. V mem predchozim prispevku si muzete precist zminku o vedcich z universit, kteri by mohli mit jinou motivaci, nez treba Monsanto.

  • 30. 1. 2016 1:00

    Jarda_P

    Coz bude asi souviset s tim, kdo a jakym zpusobem GMO lidem tlaci do chrtanu: O nas, bez nas, za vyssi zisky korporaci. U lidi to vyvolava alergii a pochopitelnou neduveru pri kazde zminku o GMO.

  • 30. 1. 2016 1:05

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    Ale není to pak tak trochu něco jako nedůvěřovat třeba Linuxu kvůli praktikám Microsoftu ;-)?

  • 1. 2. 2016 7:07

    bez přezdívky

    jestlipak vas v praci zajima (rekneme ze vyrabite dvere a mate na ne reklamu) kolik lidi si skripne do vasich dveri prsty? samozrejme ze nezajima, delate je kvuli vyplate. presto "mi je cpete".
    nechapu kde se to bolsevicky mysleni v lidech bere, firma/korpora­ce/doktor/kdo­koliv to dela pro prachy! jasne ze dela, vy chodite do prace za prijemny pocit a usmev vaseho zamestnavatele? ale kdepak delate ji pro prachy.

  • 2. 2. 2016 21:16

    Jarda_P

    Obavam se, ze vas bezpecnost vami vyrabenych dveri bude muset zajimat. Jestlize nevyhovi nejakemu zakonnemu bezpecnostnimu minimu, budete si koledovat o problemy, minimalne s privalem zalob od zakazniku, ktere pravdepodobne vyhraji.

    Jinak je jasne, ze korporace delaji vse pro prachy. Z toho duvodu je tedy nebudu podezirat z nejakych humanitarnich umyslu a na jejich produkty budu hledet s podezrenim. Zejmena, kdyz se jedna o GMO, ktere bylo vytvoreno s pochybnymi cili, napriklad ziskani (defakto) monopolu na prodej osiv. Tim spise, ze GMO plodiny nemohou byt z prirody stazeny stejne snadno, jako napriklad jogurty z regalu supermarketu, pokud se zjisti, ze neodpovidaji potravinarskym predpisum.

  • 7. 2. 2016 9:05

    bez přezdívky

    ty dvere moho splnovat co chteji, prsty si do nich pribouchnete ikdyby k nim byl portyr :)))
    mne slo primarne o to rozcilovani se "ze to delaji pro penize". pro penize delame my vsichni bez rozdilu, tudiz se vymezovat proti nejake firme v tomto ohledu je pozerstvi.
    chapu vasi obavu ohledne osiva, tu s vami ikdyz s vyhradami sdilim, ale ohanet se penezi? snad ne :)))

  • 7. 2. 2016 11:26

    Jarda_P

    Vyrobce dvere vyrobi tak, aby vyhovovaly nejakemu bezpecnostnimu minimu a platnym zakonum a predpisum. Napriklad je nebude prodavat natrene lakem obsahujicim zakazane latky, napriklad jedovate a rakovinotvorne. Nezkonstruuje je tak, aby byly nebezpecne, protoze je chce prodat. Nezkonstruuje je napriklad tak, ze obcas vypadnou z pantu majiteli do usmevu. A pokud by zkonstruoval vere tak, ze by predstavovaly vysoke riziko pribouchnuti prstu, brzy ty dvere nikdo nekoupi a mozna bude nasledovat i administrativni zakaz jejich prodeje. Pro prachy tedy vyrobce vyvine jiste usili, aby dvere splnovaly to, co od dveri clovek ocekava.

    Na druhou stranu GMO jsou nyni vytvarena s ohledem na vyhody pro vyrobce a s cilem zajistit si monopol na trhu. Bezpecnostni predpisy pro GMO bud neexistuji nebo je nelze uplatnit, protoze treba az za sto let zjistime, jaky je to pruser. A ziskani povoleni k uvedeni na trh se resi podplacenim politiku. Ti za penize udelaji cokoliv. Takze jednou se s klidem dockame GMO potravin, ktere zpusobuji nemoci a to v obalech, kde nebude uvedeno, ze obsahuji GMO. Coz ostatne bude celkem jedno, protoze GMO bude diky krizeni s plodinami na vedlejsim poli znecisteno uplne vse.

    GMO potencialne muze byt uzitecne. Ale dokud je ovladano temi, kteri je ovladaji nyni, je lepsi ho povazovat za nebezpecne.
    na rozdil od nevhodne zkonstruovanych dveri ho prakticky nelze stahnout z trhu. Vzdy nekde nejake zustane a zkuste si predstavit, jak lidstvo v budoucnosti bude testovat zrni zrno po zrnu na pritomnost genu zpusobujiciho rust parohu.

  • 7. 2. 2016 14:39

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    > Bezpecnostni predpisy pro GMO bud neexistuji nebo je nelze uplatnit

    Nebo je neznáte ...

  • 3. 3. 2016 2:38

    bez přezdívky

    a co nekontrolovane slechteni a plemenitba provozovane stovky/tisice let, kde nemate nejmensi vladu nad tim co vznikne a jak se pokrizi, to vam nevadi?

    ps: muj prispevek byl reakci na vymezovani se "delaji to pro penize" ne primo na gmo.

  • 3. 3. 2016 10:21

    Jarda_P

    Tim nekontrolovanym slechtenim a plemenitbou se tezko do mrkve dostane gen ropuchy. Take tim tezko vznikne plodina s patentovanym DNA, pomoci ktereho se nekdo bude pokouset ziskat monopol na produkci osiva.

  • 4. 3. 2016 0:05

    bez přezdívky

    pokouseni se o monopol na trhu neni nic zavrzenihodneho. dela to naprosto kazdy, i vy, jen v jinem meritku a smyslu slova monopol.
    jiste nedostane se do ni gen ropuchy, ovsem jak muzete rici, ze ten gen ropuchy je horsi alternativa nez ta ktera vznikne zkrizeni mrkve s turinem?

  • 9. 2. 2016 20:56

    jestli vůbec o myšlení může být řeč (neregistrovaný)

    bolševické myšlení tu předvádíte vy, akorát, že máte jinou ideologii než původní bolševici - jestli je váš život tak chudý, že neznáte lidi, kteří dělají svoji práci, protože je baví nebo v ní vidí smysl i když měli nabídku dělat nesmyslnou práci za více peněz, tak navíc, vedle svého bolševismu, ještě žijete asi někde v pěkné izolaci od okolí

  • 3. 3. 2016 2:44

    bez přezdívky

    laskave se dovzdelejte, placate totalni hovadiny. evidentne neznate ani vyznam bolsevik/bolsevicky a snazite se me tu poucovat.
    co se tyce lidi, tak jiste znam takove, kteri delaji svoji praci co je bavi, o tom zadna, ale ani jednoho, ktery ji dela zadarmo.
    zrejme je tedy muj zivot chudy protoze ve vasem okoli zrejme za penize nedelaji. holt kazdy dle svych moznosti a kazdemu podle jeho potreb, nepripomina vam to neco?

  • 30. 1. 2016 0:09

    Jenda (neregistrovaný)

    > Roubovani v podstate nedela nic jineho, nez ze zachovava genom odrudy, ktera se jinak spatne mnozi.

    Proč se špatně množí? Nejspíš proto, že se v ní šlechtěním omylem podařilo vyrobit nějakou genetickou poruchu, o které nikdo neví, co jiného kromě špatného množení dělá.

    Jinými slovy zachováváš mutanta, který je z přírodního hlediska nefunkční. Jak můžeš vědět, že je to bezpečné?!

    > Podnoz pak ma na roubovanou cast omzeny vliv.

    Vliv není zajímavý. Jde o to, že když přeneseš geny ze švestky do jabloně ve zkumavce, všichni se můžou zbláznit strachy, zatímco když tak uděláš roubováním, je to v pohodě.

    > Clovek pouze vybiral z procesu, ktere existuji v prirode.

    Přenos genetické informace napříč druhy také existuje v přírodě. Oproti tomu koně s osly nešukaj (mezek) a třešně na hrušce nerostou.

    > Co se tyka brambor, autor by mel vysvetlit, co mysli tim, ze uvadi mensi obsah asparaginu v seznamu vyhod

    Kdyby sis přečetl abstrakt toho článku, tak se dozvíš, že Asn je neesenciální.

    > Cilem neni to, aby se neco zlepsilo, ale to, aby nekdo vic vydelal.

    To je bohužel pravda. Není to ale problém technologie jako takové - podívej se třeba na pole operačních systémů. Máme tady výrobce dodávající spyware za účelem výdělku, ale máme tady i svobodný software.

    To, že podporuji využití GMO, přece neznamená, že schvaluji praktiky Monsanta.

    > Proc se ale nekdo domniva, ze kdyz to zabiji skudce, bude to delat dobre nam? A testovali to producenti sami na sobe po dobu alespon nekolika desitek let?

    Rychlé googlení na "bt toxin usage history" ukázalo, že se používá od roku 1920. Což je asi tak o 60 let víc, než existuje technologie GMO.

    > Hacek je, ze pyl kukurice se siri na kilometry a Monsanto pak obchazi farmy v okoli poli s jejich GMO kukurici, analyzuje kukurici z poli farmaru

    Byl by k tomu zdroj? Já jsem četl jenom o případu, kdy farmář tu kukuřici úmyslně množil.

    Ale jak říkám, podle mě místo současných regulací potřebujeme mnohem víc regulace inspirované světem svobodného software. Bohužel to je asi ve společnosti, kde tomu politici houby rozumí (u nás viz třeba opencard, EET a podobné zpackané projekty), těžko dosažitelné.

  • 30. 1. 2016 1:40

    Jarda_P

    Proč se špatně množí? Nejspíš proto, že se v ní šlechtěním omylem podařilo vyrobit nějakou genetickou poruchu, o které nikdo neví, co jiného kromě špatného množení dělá.

    Ale prdlajs. Slechtene stromy se ze semen spatne mnozi z toho prosteho duvodu, ze semena vam nezaruci, jake bude mit vysledny strom vlastnosti. Nikdy nevite s cim a jak to bylo zkrizeno. Vysledkem muze byt nova uzasna odruda, ale mnohem pravdepodobneji hnusne plody, ktere od vas nikdo nekoupi. A generacemi nerizeneho krizeni byste asi dostal jakasi prumerna planata. Dalsi problem je, ze semenace zacnou rodit az za dlouhou dobu. Kdyz si z jablecnych semen vypestujete 1000 jabloni, tak mozna 1 z nich vam za deset let da prvni pozivatelne plody a zbytek bude palivove drivi. Timto zpusobem by vubec nebylo mozne, abyste si do zahrady zasadil jablon, protoze jablone s jedlymi plody by prakticky neexistovaly a ty, co by existovaly, by staly majlant a jablka by se platila jejich vahou ve zlate.

    Rizkovanim jablone a dalsi stromy zase nemuzete mnozit proto, ze spatne zakorenuji a nemaji odolnost, kterou jim doda podnoz, ktera za tim ucelem byla selekci vyslechtena. Teoreticky se to sice da a obcas to nekdo dela, ale na masovou produkci to neni. Ani takto byste si v krame asi jablko nekoupil, snad byste se ale mohl vzmoci k jabloni v zahrade.

    Jinými slovy zachováváš mutanta, který je z přírodního hlediska nefunkční. Jak můžeš vědět, že je to bezpečné?

    Znacna cast odrud existuje jiz po staleti, takze kdyby napriklad po nekterych jablkach lidem narostly parohy, jako v te pohadce, uz by si toho nekdo vsiml. Navic slechteni neni nic, co by priroda nedelala sama. Lidi tomu jen pomahaji, aby to slo zadanym smerem. Urcite slechtenim nevznikne treba rajce porostle kocicimi drapky. U GMO to neni tak jiste.

    Vliv není zajímavý. Jde o to, že když přeneseš geny ze švestky do jabloně ve zkumavce, všichni se můžou zbláznit strachy, zatímco když tak uděláš roubováním, je to v pohodě.

    Prosim o vysvetleni, jakym zpusobem prenasim geny svestky roubovanim. Zrovna posledni dva roky jsem rouboval mimojine i svestky a delal jsem to bez geneticke laboratore. Zadne geny jsem neprenasel, pouze jsem provedl transplantaci. Az vam treba transplantuji srdce, take se tim vase DNA nezmeni. Pouze budete v sobe mit kus ciziho organismu, se kterym se vas organismus bude vice ci mene snaset, z kterehozto duvodu budete s nejvetsi pravdepodobnosti muset brat imunosupresni leky po zbytek zivota. U ovocnych stromu se to nastesti obejde bez nich, afinita je mnohem lepsi, nekdy i mezi ruznymi druhy drevin, nejen mezi ruznymi jedinci stejneho druhu.

    a třešně na hrušce nerostou.

    No vidite, ja za par let budu snad mit na hrusce nashi, ktere jsem tam vloni narouboval. Krome toho existuje i jista afinita mezi nekterymi odrudami jabloni a hrusni, takze by se dal udelat strom, ktery by nesl oboji. Krome toho by mohl nest kdoule a hloh. Tresne bohuzel ne, ty jsou geneticky uz prilis mimo. Toho by slo dosahnout pouze pomoci GMO.

    To, že podporuji využití GMO, přece neznamená, že schvaluji praktiky Monsanta.

    Neznamena. Znamena to pouze podporu praktik Monsanta a podobnych na 98 % namisto 100 %. Vznikne-li na poli GMO i neco jineho, nez nastroj na zvyseni zisku nekterych korporaci, jedna se o pouhy sum pod urovni statisticke chyby.

    Rychlé googlení na "bt toxin usage history" ukázalo, že se používá od roku 1920. Což je asi tak o 60 let víc, než existuje technologie GMO.

    Akorat, ze drive jaksi nebyl vyraben primo rostlinou. Mozna, ze BT toxin neni pro lidi a dobytek problem. Ale otvira to branu dalsim experimentum. Jakmile projde BT toxin, jednou muze projit neco dalsiho a lidi si mezitim zvyknou na GMO, politici to na schuzi apaticky odmavnou, tu podplacenou studii si ani neprectou a my se za deset let muzeme divit. S ohledem na to, jakym zpusobem je nam GMO tlaceno, kdo a jak o tom rozhoduje a ze jsou casto ve hre tluste obalky nebo prijemne zaprdene trafiky s vysokym platem, je lepsi, kdyz se lidi brani zuby nehty. Protoze nezavisleho objektivniho rozhodovani se v soucasnosti nedockaji.

    Byl by k tomu zdroj? Já jsem četl jenom o případu, kdy farmář tu kukuřici úmyslně množil.

    Nebyl. Nicmene ja nekde cetl, ze ten farmar (tusim z Australie), nebyl jediny pripad. Krome toho je otazka komu budeme verit a soudni spisy nemame v ruce. Takze prohral ten farmar proto, ze podvadel nebo proto, ze normalni clovek proti tymu prezranych pavniku korporace nema sanci?

    Ale jak říkám, podle mě místo současných regulací potřebujeme mnohem víc regulace inspirované světem svobodného software. Bohužel to je asi ve společnosti, kde tomu politici houby rozumí (u nás viz třeba opencard, EET a podobné zpackané projekty), těžko dosažitelné.

    No oni politci hlavne rozhoduji podle jinych kriterii nez treba vy nebo ja. Napriklad podle vyse uplatku. Za techto okolnosti je totalni zakaz GMO jedinou bezpecnou cestou.

  • 30. 1. 2016 1:53

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    Zadne geny jsem neprenasel, pouze jsem provedl transplantaci.

    Napadá mne jedna otázka. Řekněme, že jsem vůči roubování skeptický, jakým způsobem můžeš doložit, že roubováním k přenosu genů nedošlo?

  • 30. 1. 2016 2:07

    Jarda_P

    No, muzes nekdy zajit na kafe, uriznu ti kousek dreva z podnoze a kousek z vrsku, ty si to odneses do geneticke laboratore a nechas na vlastni naklady zanalyzovat.

    Bohuzel se neda rici, ze by Internet pretekal materialy na toto tema. Nicmene podle tohoto http://scienceblogs.com/notrocketscience/2009/05/01/unintentional-genetic-engineering-grafted-plants-trade-gen/ lze usuzovat, ze k vymene geneticke informace dochazi v miste stuku roubu s podnozi. K pokusu byly pouzity rostliny tabaku. Vzhledem k tomu, ze tabak je bylina zatimco stromy jsou dreviny, nejsem si jisty, ze to probiha presne stejne. Ale mozne to je a tak, kdyby se ti podarilo vypestovat strom z odrezku mista srustu, mozna by mel vlastnosti jak roubu, tak podnoze. Musel by ses ale presne trefit do spravneho mista.

  • 30. 1. 2016 2:18

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    Hmm, takže roubuješ, ale vlastně přesně nevíš, jaký vliv na genetickou informaci té rostliny to vlastně má. Na základě čeho tedy vlastně tvrdíš, že roubování je bezpečné? Přecejen roubování není zrovna přirozený proces.

  • 30. 1. 2016 2:24

    Jarda_P

    Budes se divit, ale roubovani je prirozeny proces a az si vycistis brejle, tak si ho mozna nekde v prirode sam vsimnes. Obcas se totiz stava, ze se nekde dotykaji vetve ci kmeny dvou stromu a jednoduse srostou. Toho si nejspise vsimli nasi predkove a nasledne zacali roubovat. Nejdrive primitivne, do rozstepu a postupne vyvinuli moderni roubovaci a ockovaci techniky, ktere se pouzivaji v prakticky nezmenene podobe dodnes. BTW, mam v zahrade bily serik, na ktery jsem prirouboval fialovou vetev. Bile kvety jsou porad bile, fialove porad fialove. Podle tebe by mely vsechny mit barvu boruvkoveho milksejku.

  • 30. 1. 2016 2:36

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    Budes se divit, ale roubovani je prirozeny proces

    Ale z tohoto pohledu jsou i genové manipulace přirozené, k přenosům genetické informace mezi organismy dochází.

    Bile kvety jsou porad bile, fialove porad fialove. Podle tebe by mely vsechny mit barvu boruvkoveho milksejku.

    Takže pohledem sis ověřil, že genů kódujících barvu se to nedotklo. Ale co ostatních?

  • 30. 1. 2016 2:41

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    A mimochodem, to, že je něco přirozené, ještě neznamená, že tím nevznikne pro člověka něco škodlivého. Spousta věcí, které nám škodí, vznikla přirozeně.

  • 30. 1. 2016 2:52

    Jarda_P

    Ano a z toho duvodu davame napriklad do buchet jine ovoce, nez to rulikove.

    Mimochodem ja nerikam, ze by genetika nemohla vytvorit neco pozitivniho. Ale rikam, ze nelze duverovat genetice, ktera je ovladana takovymi lidmi, jakymi je v soucasnosti ovladana. Zejmena, kdyz uroven poznani genetiky je stale na dost zalostne urovni a tak se jedna o hokus pokus, kdy jen castecne rozumime tomu, co delame a jake to muze mit souvislosti.

  • 30. 1. 2016 2:56

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    a tak se jedna o hokus pokus, kdy jen castecne rozumime tomu, co delame a jake to muze mit souvislosti.

    Ale to platilo/platí i o tom roubování ...

  • 2. 2. 2016 21:29

    Jarda_P

    Je zde par mensich rozdilu. Roubovani bylo vytvoreno, aby bylo dostupne pozivatelne ovoce u druhu, kde divoke odrudy moc k jidlu nejsou. Nebylo vytvoreno proto, aby nekdo ovladl trh a jeste vic si nahrabal, coz samo o sobe snizuje duveryhodnost jeho produktu. Roubovani nebylo patentovano, nebyly patentovany ani roubovane druhy. A pokud ano, tak leda tak v posledni dobe rozmahajici se patentove uchylnosti.

    Kdyby se nahodou zjistilo (velmi nepravdepodobne), ze Jablko winter banana naroubovane na podnoze M26 vyvolava rust parohu u konzumentu, jednoduse vezmeme motorove pily a dane stromy preskolime na palivove drivi. Na druhou stranu umele modifikovane geny, ktere vypustime do prirody, z ni uz nikdo nikdy neodstrani. Pokud se jednou zjisti, ze nektera manipulace byla opravdu blby napad, bude uz pozde a nikdo s tim nic nenadela, protoze zatim se rozsiri dany gen na cely kontinent. Viz napriklad USA, kde nektere druhy plodin jiz neexistuji v jejich puvodni, geneticky nemanipulovane forme. Napriklad kukurice nebo soja, kde prakticky veskere osivo je dnes kontaminovano GMO.

    Krome toho vicemene vime, co se pri roubovani deje. Nalinkoval jsem sem clanek o jednom vyzkumu: co se deje, je michani genu. Tak nejak, jako se to deje jiz pri opylovani, pouze jinou cestou. Rozhodne se tim nestane to, ze bychom najednou meli hrusky s mysimi ocasky.

  • 2. 2. 2016 22:37

    Jarda_P

    Coz celkem nikoho neprekvapuje. Semena vojtesky jsou tak mala, ze je muze sirit i dostatecne silny vitr a neni nutne, aby to byl zrovna uragan.

  • 3. 2. 2016 4:50

    Jenda (neregistrovaný)

    Co když ta naroubovaná část (se změněnými geny) vykvete a rozšíří to jako pyl do přírody?

  • 3. 2. 2016 9:39

    Jarda_P

    Ano, to je jiste velmi pravdepodobne. Tak nejak, jako v tom korejskem filmu, kde kriminalne nezodpovedny chemik vylil hafo jedovatych chemikalii do kanalu a v rece tam pak vyrostla petimetrova ryba s nohama, ktera si obcas zasla na vylet na breh a tam chroupala lidi, jak pes susenky.

    Ve stycnem miste roubovani nic neroste. Nejsou tam pupeny, protoze roub a podnoz byly seriznuty tak, aby tam pupeny nebyly. Kdyby tam byly, byly by rezem zniceny. Kdyby nebyly rezem zniceny, tak by pod ovazem zahynuly. Teoreticky zbyvaji skryte pupeny, ktere by rostlina nechala vyrust v pripade nouze. Ty by ovsem pravdepodobne byly rezem take zniceny. Pokud ne, tak za normalnich okolnosti skryte pupeny nikdy nevyrostou. Pravdepodobnejsi by asi bylo, ze ze srustu nekdo nahodou vyrizne kouse dreva, nahodou z nej v laboratori ve sterilnim zivnem roztoku vypestuje strom a ten pak nahodou zasadi ven. Pak ciste nahodou s pravdepodobnosti jedna ku nekolika miliardam se ukaze, ze na tom rostou jablka, po kterych lidem narostou parohy. No, zatim utekl pyl do prirody a nahodou opylil divoce rostouci jablon, z nichz nejblizsi se nachazi 20 km daleko. A nahodou zrovna semeno z tohoto zrnka pylu se ujalo a vyklicilo. A zrovna na potvoru se pri opyleni prosadil prave ten parohovy gen.

    No, tak to se hned tak nestane a kdyby se stalo, tak ovocn dreviny mnozime roubovanim a riziko, ze by nekdo zacal roubovat jablko z teto magicke jablone, je prakticky nulove. Vetsina jablek, ktere vzninou takto krizenim, je pro pestitele nezajimava. Jen malokdy vznikne dobra odruda a odrudu, po ktere rostou parohy, za dobrou nikdo neprohlasi.

    Srovnejte vyse uvedene s timto: Zaseju pole GMO kukurice. Jednoho krasneho letniho dne se zvedne vetrna boure, protoze tlakova vyse tamhle a tlakova nize tu, krome toho frontalni porucha nad Skandinavii. O par tydnu na farme az o nekolik desitek kilometru dal budou mit kukkurici geneticky znecistenou z me sadby. A zrovna na potvoru ne vsechnu zkrmi slepicim, ale cast si nechaji na osev pristiho roku.

    Vas teoreticky krizenec z roubovaneho stromu ma prakticky nulovou sanci se dale prosadit. GMO plodina se prosadi temer s jistotou, protoze siri geny pylem, ktery je prenasen hmyzem a vetrem na kilometry daleko. Takze si dejte studenou sprchu, parohy po jablkach vam hned tak nenarostou.

  • 4. 2. 2016 2:51

    Jenda (neregistrovaný)

    Srovnejte vyse uvedene s timto: Zaseju pole bio kukurice. Jednoho krasneho letniho dne se zvedne vetrna boure, protoze tlakova vyse tamhle a tlakova nize tu, krome toho frontalni porucha nad Skandinavii. O par tydnu na farme az o nekolik desitek kilometru dal budou mit kukkurici geneticky znecistenou z me sadby. A zrovna na potvoru ne vsechnu zkrmi slepicim, ale cast si nechaji na osev pristiho roku.

  • 30. 1. 2016 6:35

    Jenda (neregistrovaný)

    > Urcite slechtenim nevznikne treba rajce porostle kocicimi drapky.

    Ne, vznikne třeba jedovatá brambora.

    > Prosim o vysvetleni, jakym zpusobem prenasim geny svestky roubovanim.

    Je o tom článek, pod kterým diskutujeme, podrobněji pak na Oslu. Roubováním se propojí buňky, což způsobí a) metylaci a demetylaci genů té druhé rostliny, b) nejspíš přenos mRNA a následnou syntézu podle RNA jedné rostliny v druhé.

    > No vidite, ja za par let budu snad mit na hrusce nashi, ktere jsem tam vloni narouboval.

    Ale to přece není vytvořeno "z procesu, ktere existuji v prirode" (doslovná citace).

    > Znamena to pouze podporu praktik Monsanta a podobnych na 98 % namisto 100 %. Vznikne-li na poli GMO i neco jineho, nez nastroj na zvyseni zisku nekterych korporaci, jedna se o pouhy sum pod urovni statisticke chyby. [...] Za techto okolnosti je totalni zakaz GMO jedinou bezpecnou cestou.

    Pojďme zakázat počítače a internet, na poli OS mají 98 % Microsoft a Apple. Že používám Linux? To je nějaký šum pod úrovní statistické chyby.

    > Akorat, ze drive jaksi nebyl vyraben primo rostlinou.

    Jako že ta molekula má nějaké jiné vlastnosti, když ji vyrobí bakterie, a když ji vyrobí rostlina?

    > S ohledem na to, jakym zpusobem je nam GMO tlaceno, kdo a jak o tom rozhoduje a ze jsou casto ve hre tluste obalky nebo prijemne zaprdene trafiky s vysokym platem, je lepsi, kdyz se lidi brani zuby nehty.

    A napadlo tě, že právě to bránění může být důvodem, proč si povolení svých GMO dokážou prosadit právě jen ti, kteří dávají tlusté obálky?

    > Takze prohral ten farmar proto, ze podvadel nebo proto, ze normalni clovek proti tymu prezranych pavniku korporace nema sanci?

    To zase není problém GMO, ale zákonů o patentech a „duševním vlastnictví“ okolo.

  • 2. 2. 2016 21:49

    Jarda_P

    Ne, vznikne třeba jedovatá brambora.

    Zajimava historka. Nastesti brambory mnozime hlizami, ne semeny a tak sireni pylu neni problem.

    > No vidite, ja za par let budu snad mit na hrusce nashi, ktere jsem tam vloni narouboval.

    Ale to přece není vytvořeno "z procesu, ktere existuji v prirode" (doslovná citace).

    Je. Pokud v prirode rostou vedle sebe dva stromy ruznych druhu, mezi kterymi existuje afinita, muze dojit k srustu vetvi. Pravdepodobnost, ze k tomu dojde, neni vysoka, protoze pohyb vetvi obvykle srustu zabrani. Nicmene kdybyste mel stesti, mohl byste napriklad potkat hloh srostly s divokou hruskou.

    A napadlo tě, že právě to bránění může být důvodem, proč si povolení svých GMO dokážou prosadit právě jen ti, kteří dávají tlusté obálky?

    Zajimava teorie, ale nejak nebere v uvahu kauzalitu. Odpor vznikl nasledkem vnucovani GMO, ne, ze by GMO vzniklo navzdory odporu. GMO tu bylo drive. Odpor mozna existoval jiz behem prvnich vyzkumu, ale tak leda mezi zasvecnymi. Verejnost se zapojila az pote, co ji to zacali cpat na talir a to dokonce bez radneho oznaceni, kteremu se branili a brani.

    To zase není problém GMO, ale zákonů o patentech a „duševním vlastnictví“ okolo.

    Ovsem ta kukurice byla navrzena prave s myslenkou, ze uchylnheo patentoveho systemu vyuzije a zajisti nekomu monopol.

  • 3. 2. 2016 4:47

    Jenda (neregistrovaný)

    > Zajimava historka. Nastesti brambory mnozime hlizami, ne semeny a tak sireni pylu neni problem.

    A ten proces, kterým vznikla, se může stát jenom u brambor, a žádná jiná rostlina, která se množí pylem, takto dopadnout nemůže?

    > Je. Pokud v prirode rostou vedle sebe dva stromy ruznych druhu, mezi kterymi existuje afinita, muze dojit k srustu vetvi.

    Stejně tak je jistá, i když malá, pravděpodobnost, že slimák přejme geny z řas v okolí, že gen z jedné kytky na druhou přenese virus atd.

    > GMO tu bylo drive.

    GMO ano, monopol Monsanta ne. A i kdyby, mohlo to být proto, že před 20 lety byla ta technologie tak drahá, že si ji mohla dovolit jenom megakorporace. To už dneska neplatí, dneska to dělá každá druhá škola a začíná to být i v možnostech jednotlivce.

    > Ovsem ta kukurice byla navrzena prave s myslenkou, ze uchylnheo patentoveho systemu vyuzije a zajisti nekomu monopol.

    To je možné, ale vy jste mluvil o technologii. Znovu opakuji, já jsem ten poslední, kdo by hájil nějaké patenty.

  • 3. 2. 2016 10:32

    Jarda_P

    A ten proces, kterým vznikla, se může stát jenom u brambor, a žádná jiná rostlina, která se množí pylem, takto dopadnout nemůže?

    Stat se muze ledacos, ale neni to moc pravdepodobne. Na druhou stranu uz vime, ze napriklad nasazeni rostlin odolnych proti glyfosatu vede ke zvyseni davek, ktere farmari nasazuji. A vime, ze nasledkem toho je vyssi koncentrace rezidui v plodinach a vyssi znecisteni zivotniho prostredi a vody, kterou take pijeme. A vime, ze glyphosat neni moc zdravy, i kdyz Monsanto trva na tom, ze je naprosto neskodny a v prirode se rychle a beze zbytku rozklada, coz jiz bylo vyvraceno.

    Stejně tak je jistá, i když malá, pravděpodobnost, že slimák přejme geny z řas v okolí, že gen z jedné kytky na druhou přenese virus atd.

    Stejně tak je jistá, i když malá, pravděpodobnost, že slimák přejme geny z řas v okolí, že gen z jedné kytky na druhou přenese virus atd.

    Tak slimaci se sice dobre obaluji ve strouhance, ale stejne je nejim.

    GMO ano, monopol Monsanta ne....

    Jenze jedno bez druheho temer neexistuje. Monsanto ma prachy, podplaci politiky a tlaci nam svuj sajrajt do talire. Zajima ho akorat zisk a ziskani monopolu. Ekologicke a zdravotni dopady jsou mu u prdele a predpokladam, ze soudruzi z Monsanta se ami zivi neGMO bio stravou, protoze sami svym produktum neveri.

    To je možné, ale vy jste mluvil o technologii.

    Ano, technologie za to nemuze. Ale realita sveta ano. Kazda technologie je napred zneuzita. Tak to bylo treba s mikrochipy/mi­kroprocesory, ktere zpocatku byly akorat pro armadu. U kazde technologie hned nekdo premysli, jak by ji zneuzil a jine pouziti je pak pouze vedlejsim efektem. Rozdil ale je v tom, ze tanky s mikrochipy jednou muzeme sesrotovat, dojde-li k nahlemu zvyseni inteligence lidstva prenosem genu z morskych ras, ale geny kukurice uz nikdo nesesrotuje, budou tu s nami navzdy.

    BTW, az jednou nekdo vytvori GMO hrusky s miniaturnimi kravskymi ocasky a svestky s netopyrimi kridly, kterymi se budou chranit pred parazity, jak pak je asi budou mnozit, kdyz ne tim nebezpecnym roubovanim, kterym muze vzniknout jedovata odruda s geny slimaka a morskych ras?

  • 4. 2. 2016 2:58

    Jenda (neregistrovaný)

    > Na druhou stranu uz vime, ze napriklad nasazeni rostlin odolnych proti glyfosatu vede ke zvyseni davek, ktere farmari nasazuji.

    Nesouvisí s GMO, a navíc váš argument byl o nekontrolovaném šíření - glyfosátem stačí přestat zalévat, nový se v přírodě samovolně nevytvoří.

    > Jenze jedno bez druheho temer neexistuje.

    Vedle to tak funguje - například já používám především open-source software, při jehož používání se jako otrok korporací necítím (na rozdíl od toho, když někde musím použít Windows).

    > Rozdil ale je v tom, ze tanky s mikrochipy jednou muzeme sesrotovat

    Hmm, na tom něco bude. Ovšem jenom do té doby, než nás ty tanky rovnou zničí.

  • 7. 2. 2016 11:30

    Jarda_P

    Nesouvisí s GMO, a navíc váš argument byl o nekontrolovaném šíření - glyfosátem stačí přestat zalévat, nový se v přírodě samovolně nevytvoří.

    Souvisi a nesouvisi. Realita sveta je takova, ze spise souvisi, protoze je to presne to, k cemu dochazi.

    Hmm, na tom něco bude. Ovšem jenom do té doby, než nás ty tanky rovnou zničí.

    Tanky nas neznici, znici nas vlastni blbost. Tanky pak budou jen konkretni cestou, jakou k tomu dojde. Pokud to nebude energeticky kolaps, GMO, klimaticke zmeny, nastup novych nemoci anebo hladomor.

  • 31. 1. 2016 19:33

    bez přezdívky

    Skutečně? Až doposud jsem měl tento server za jakž takž korektní, ale tento článek mne vrátil do reality - každý má svou cenu... Ale k věci.

    Nejenom, že na každou dle článku překroucenou studii existuje jedna další, u které najdete mnohdy přes nastrčené firmy DuPont, Monsanto a další jako zdroj fundingu studie. Je ale pravda, že tyto studie jsou lépe "zpracované" - často nesplňují Hillovy kritéria pro stanovení kauzality, metodika je obvykle připravená tak, aby se následně ani nemusely překrucovat závěry, atp.

    Loňský panel EU, kterého se nikdo z české odborné veřejnosti ani nenamáhal zúčastnit, přišel s "jasným" závěrem ala chytrá horákyně ("nedokážeme říci, zda je konzumace GMO plodin a produktů z nich škodlivá či ne"). A když jsem se napřímo zeptal pana Jurečky na jeho postoj k opt-outu GMO, jeho odpověď "shodli jsme se s ministrem zemědělství Maďarska, že necháme (ne)pěstování GMO na zemědělcích samotných" mi vyrazila dech...

    Původní záměr EU odsouhlasit plošně GMO a dát šanci jednotlivým zemím EU říci "ne" (zmiňovaný opt-out) nakonec padl - proč asi? Pro byla jen Velká Británie, Francie, ČR, Slovensko a Maďarsko. Proti? Mimo zbytek EU třeba i Rusko cítící potřebu rovněž se vyjádřit...

    Dnes jsem na náš FB profil dával novou studii od Glockner & Seralini na téma zdraví dojnic krmených BT176 kukuřicí (kontrolovaně po dobu 5 let) - za 5 let pokles z průměrných 70% na 40%. Podívejte se sami na http://bit.ly/gmokravy.

  • 31. 1. 2016 21:17

    Jenda (neregistrovaný)

    > nedokážeme říci, zda je konzumace GMO plodin a produktů z nich škodlivá či ne

    Vždyť to je pravda. A jako cvičení zkus, jestli dokážeš říct, zda je konzumace Bio plodin a produktů z nich škodlivá či ne. Případně jak by sis představoval podložení takového tvrzení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).