Jednostranných pohledů na to, jak jsou nové technologie báječné a neškodné, jsme zažili už mnoho: rozorávání mezí, DDT, margariny atd. atd. Vždy se později ukázalo, že to tak ideální nebylo. Připouštím, že konzumace GMO nemusí být pro člověka škodlivější než konzumace šlechtěných rostlin a živočichů (byť vzrůstající počty alergií na pšenici, mléko atd. taky o něčem svědčí). Ale článek zamlčuje velký problém související s tím, že na rozdíl od šlechtění, které trvalo mnoho staletí, se rostliny s novými vlastnostmi objevují skokově a životní prostředí se svými škůdci, symbiózami apod. se nemá šanci jim přizpůsobit. Nikdo rovněž neví, jaké alergie či jiné problémy se po letech objeví. Takže pokud někomu záleží i na jiných věcech, než jsou zisky zemědělců a zpracovatelů, měl by být ve svých závěrech opatrnější a vyváženější.
Ano ano, "přírodní" šlechtění a přenos genů je přece mnohem bezpečnější a pomalejší, jak můžeme vidět třeba u rezistence na antibiotika u bakterií, získané horizontálním přenosem genů - tam máme opravdu celá staletí na to se jim přizpůsobit, že ano.
Nebo to krásné, roztomilé šlechtění pejsků - možná máte ve svém okolí někoho, kdo musel mít psa "čistokrevného" - se svým zvráceným cyklem paralelního vyřazování generací neschopných života a dalších poznamenaných vrozenými nemocemi jenom proto, aby jeden z nich měl tu ideální délku chlupů, to je přímo ukázka citlivého, po staletí probíhajícího procesu šlechtění.
Problém je, že vy vidíte až ten výsledek, ale nikoliv všechnu tu ošklivou eliminaci nevhodných kohort, která šlechtění provází. Ostatně mohl byste vysvětlit, co si vlastně představujete pod pojmem "skokové" objevení nových vlastností? Ono to šlechtění totiž nedělá nic jiného, prostě skokově hrubou silou napere velké množství genů někam, kde původně nebyly, a čeká se, jaké následky to bude mít a který gen se jak uchytí. V porovnání s řízeným vložením konkrétního genu pod vysokou kontrolou výsledku je to jako srovnávat jatka s moderní chirurgií - včetně těch okolních škod.
Je zvláštní, jak moc se snaží vědci a korporace lidem GMO nacpat, když lidé o to nestojí.
Já bych všem vědcům tajně nacpal něco, co nechtějí. Přes protesty.
Je to stejná taktika jako když vy ty imigranty nechcete, stejně vám je nacpeme. A tak je to i GMO.
Nemohou si vědci ty GMO strčit laskavě do zadnice, a nechat si je tam, když mají vědci nutkavou potřebu ty věci někam cpát. V jejich análech bude nejlepší místo.
> Je zvláštní, jak moc se snaží vědci a korporace lidem GMO nacpat, když lidé o to nestojí.
Nezdá se mi, že by vědci chtěli něco nacpat. Korporace, tam je to asi jasné, všechny korporace chtějí nacpat lidem své produkty, ať už je to nový model telefonu nebo auto.
> Já bych všem vědcům tajně nacpal něco, co nechtějí.
Upřímně pochybuji o tom, že lidé GMO nechtějí. Podle mě velká většina lidí nemá tušení, o co jde (zdroj), a jenom si přečetla nějakou lež v novinách (nebo přinejlepším nepravdu, kdy prostě novinář neměl vzdělání v oboru, o kterém píše) (např.) a zařídila se podle toho.
> Nemohou si vědci ty GMO strčit laskavě do zadnice
Nemohu, protože mi to EU nedovolí vypěstovat. Kdyby dovolila, klidně bych si to tam strčil, i když raději tou stranou, kterou si jídlo do těla většinou strkám.
Problem je, ze lide kteri s tim pracuji, napriklad zemedelci, jsou touto technologii nadseni, protoze vidi, jak obrovsky jim to zjednodusuje zivot a krom toho i vyrazne usetri prirodu. Takze zakaznici korporaci (tj farmari) tuto technologii miluji a korporace se zaridily podle toho.
Aha. A kde koupite treba ten kvalitni chleba, ktery neni precpany rozemletym starym chlebem a upeceny jen tolik, aby nevypadal, ze ho susili na slunci, tedy nema kurku, jakou cesky chleba ma mit a chutna hnusne? Kde je velka nabidka kvalitni zeleniny bez chemikalii? Kde jsou k mani dobre syry, ponechame-li stranou tak tri specializovane obchody s cizimi syry v Praze? Ono uz i to ceske pivo stoji dost za hovno, je to kolikrat pomalu jak Heineken.
co treba najit pekare nebo restauraci ktere delaji kvalitni kvaskovy chleba? nebo extremni pripad, pect si jej sam doma (extremni proto, ze to chce opravdu hodne prace). ovsem takovy chleba nestoji 30 kacek, ale 78,- aktualne u nas.
zeleninu poridite lokalne, ale musite ozelet jahody v zime. ano se syry je problem mimo vylozene specialky, ale obcas narazite na ojedinele nabidky i v ramci super/hyper. ovsem to neni problem cr, ale klidne i francie. mainstream prodava mainstream, pokud chcete fajnovy syr (mluvime o cene zacinajici nekde na 500kc/kg) tak holt specialka nebo nejaky gurman eshop. co se tyce piva, tak to nejsem schopen posoudit, uz ho pres 20 let nepiju, ale vzhledem k tomu kolik je v cechach pivovaru a videl jsem i specialy z malopivovaru za bratru 100kc/lahev, pochybuji, ze se nenajde kvalitni pivo.
> Jednostranných pohledů na to, jak jsou nové technologie báječné a neškodné, jsme zažili už mnoho: rozorávání mezí, DDT, margariny atd. atd.
Pokračujme dál: knihtisk, telegraf, počítače.
> byť vzrůstající počty alergií na pšenici, mléko atd. taky o něčem svědčí
Právě že díky technologii GMO je možné po identifikaci ten protein způsobující alergii prostě vypnout.
> Ale článek zamlčuje velký problém související s tím, že na rozdíl od šlechtění, které trvalo mnoho staletí
IMHO i staletí jsou z evolučního hlediska vyšších organizmů „skokově“.
> se rostliny s novými vlastnostmi objevují skokově
Taj nově vyšlechtěné odrůdy se taky vysadí najednou, a většinou hned na velikých lánech.
> Nikdo rovněž neví, jaké alergie či jiné problémy se po letech objeví.
To bohužel neví ani u přirozených mutací (schválně si spočítej, ke kolika mutacím dochází každý den na každém poli jenom tím, že je teplo a svítí sluníčko).
„Pokračujme dál: knihtisk, telegraf, počítače.“
Knihy, telegraf ani počítače nikdo, s výjimkou Láďy Hrušky, nekonzumuje. Tady to zašlo s GMO trochu dále.
„Právě že díky technologii GMO je možné po identifikaci ten protein způsobující alergii prostě vypnout.“
V době antibiotik všichni vědci jako jeden muž věřili, že odteď už žádné infekce nikdy nebudou problém ani ohrožení života.
„IMHO i staletí jsou z evolučního hlediska vyšších organizmů „skokově“.“
Možná vám to není známo, ale staletí je stále 100 × větší časová jednotka, než rok. Zřejmě vám to doma tajili.
„To bohužel neví ani u přirozených mutací (schválně si spočítej, ke kolika mutacím dochází každý den na každém poli jenom tím, že je teplo a svítí sluníčko).“
Jako např. žito třeba přijme gen od lemura nebo tučňáka?
> Knihy, telegraf ani počítače nikdo, s výjimkou Láďy Hrušky, nekonzumuje.
Meze z komentáře předřečníka také ne.
Ale je snad požívání jediný způsob, jak může věc škodit? Když budu mít pod postelí kouli plutonia, je to taky v pohodě, když ji nekonzumuju?
> V době antibiotik všichni vědci jako jeden muž věřili, že odteď už žádné infekce nikdy nebudou problém ani ohrožení života.
Myslím, že to není pravda, byl tu o tom článek, že rezistenci řešili už v roce 45, kdy se antibiotika teprve dostávala z bojišť mezi civilní obyvatelstvo.
Ale i kdyby, tak co to znamená? Že alergie dokážeme vypnout na šedesát let a pak se dostaneme do toho stejného stavu co předtím? Sem s tím. Znamená to 60 kvalitních let a pak původní problémy, versus původní problémy pořád.
> Možná vám to není známo, ale staletí je stále 100 × větší časová jednotka, než rok.
Já vím, že je 100x delší, ale to furt neříká nic o tom, jestli je to dost (btw. kde se tvrdí, že šlechtění trvá staletí? já na trhu se sazenicema furt vidím nějaké novinky)
> Jako např. žito třeba přijme gen od lemura nebo tučňáka?
Jako že např. najednou začne vyrábět několikanásobek jedů.